„Ve školním prostředí se učitelé s kontroverzemi týkajícími se klimatické krize mohou setkat, protože škola samozřejmě odráží společenskou atmosféru. Víme, že existuje skupina aktivních pedagogů, kteří současná témata inovativně do výuky zapojují. Bohužel se zřejmě zatím jedná o kapku v moři, protože málokterý učitel je ochoten riskovat politický střet či kontroverzi nebo si i přidělávat práci navíc výukou tématu, které je tak komplexní a přesahující do mnoha vědních oborů a vyučovacích předmětů,“ komentuje stav výuky o klimatické změně další člen platformy Učitelé za klima Mirolav Pešek z Gymnázia Jana Keplera v Praze... Reportáž přinášejí Lidové noviny.
O tom, jak se ve školách vyučuje konkrétně problematika klimatické změny, se z šetření ČŠI nedozvíme nic. Zaměřuje se na ni až aktuální šetření ČŠI, které probíhá od loňského podzimu do poloviny června 2020 na základních školách a víceletých gymnáziích. „Na základě analýzy tohoto šetření bude mít ČŠI v říjnu tohoto roku podrobné informace o začleňování problematiky klimatické změny do výuky – konkrétně to, zda a ve kterých ročnících je toto téma ve školách vyučováno, jakými metodami a formami,“ uvedl Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora...
Nedostatek dostupných materiálů, které by téma klimatické změny pomáhaly učitelům vnášet do výuky jednotlivých předmětů, vnímají i pedagogové sdružení v rámci platformy Učitelé za klima, a rozhodli se proto kromě webového rozcestníku vytvořit veřejně dostupnou databázi klimatologů a dalších odborníků, kteří jsou ochotni zavítat na různé typy škol a přednášet o tématech spjatých s klimatickou změnou...
„Při vědomí nesmírné složitosti této problematiky navrhujeme postupovat ve škole způsobem, kdy je učitel moderátorem, průvodcem a tvůrcem didaktických situací, během kterých se otevírá prostor pro širokou debatu,“ upřesňuje Jiří Karen pozice, ze kterých ve svých úvahách o výuce o klimatické změně Učitelé za klima vycházejí. „Tato otevřená a bezpečná diskuse je však podmíněna relevantní argumentací s odkazy na věrohodné zdroje. Učitel by měl být tudíž garantem určitých etických a vědeckých mantinelů. Myslíme si, že takovým etickým východiskem by mělo být právě zdůraznění možnosti demokratické participace. Protože stále není nic ztraceno. Záleží jenom na nás a naší ochotě jednat.“
Celý text naleznete zde
1 komentářů:
CO MÁ SPOLEČNÉHO EU A MADAME DE POMPADOUR?
Madame de Pompadour prý kdysi za Ludvíka XIV jako jeho milenka spotřebovala 25 % rozpočtu Francie na své rozmary. V minulém týdnu předsedkyně Evropské komise Von der Leyenová prohlásila: Rozpočet EU musí vyčlenit 25 procent na klima....
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/von-der-leyenova-rozpocet-eu-musi-vyclenit-25-procent-na-klima
...
"Boj za klima" je téma ideologicko politické a jako takový do škol nepatří. Pokud tu v tomto ohledu "existuje skupina aktivních pedagogů, kteří současná témata inovativně do výuky zapojují" a pomlouvají přitom veřejně své kolegy, je podle mne na pováženou, proč dosud tato skupina nebyla řádně pohnána k profesní zodpovědnosti ani svými kolegy ani příslušnými zodpovědnými osobami. Pokud si taková skupina dovoluje tvrdit, že "málokterý učitel je ochoten riskovat politický střet či kontroverzi nebo si i přidělávat práci navíc výukou tématu, které je tak komplexní a přesahující do mnoha vědních oborů a vyučovacích předmětů,“ jde podle mne o jednání hraničící s pomluvou a může se myslím dost rychle ukázat, jak hluboce se tito zideologizovaní "nositelé pokroku" mýlí. Například ve chvíli, kdy se pomlouvaná většina rozumných učitelů spojí s rodiči "zideologizovanou výukou postižených dětí" a vyzve zodpovědné osoby, aby konaly, jak mají..
Osobně jsem názoru, jako spousta (zatím mlčící většina) dalších lidí, že tohle nově z ideologického prstu vycucávané téma se zdiskredituje podobně jako jiná dogmaticky vnucovaná a od reálné praxe odtržená témata.
J.Týř
Okomentovat