Kyberšikana bují ve školách. Lince bezpečí loni dvojnásobně přibylo hovorů od dětí, které někdo obtěžoval na síti

Třetina školských zařízení musela loni řešit takzvanou kyberšikanu. Dispečeři Linky bezpečí přijali tentýž rok téměř 1200 hovorů od dětí, které si stěžovaly, že je někdo obtěžuje na síti. Meziročně jde o dvojnásobný nárůst. „Pokud je dítě šikanováno přes internet a spolužáci se mu pak smějí ve škole a nejhůř mu je právě tam, spadá tento druh šikany statisticky pod skupinu šikana na půdě školy,“ vysvětlila Lidovým novinám vedoucí Linky bezpečí Kateřina Lišková.

Kateřina Lišková (repro ČT)

Učitelé mnohdy nepoznají, že se žák ve virtuálním prostředí potýká s šikanou. „Kantoři dost často ani nevědí, že se v jejich třídě něco takového odehrává, protože šikanu fyzicky nevidí. Dřív, když se šikanovalo pouze v prostorách školy, měli učitelé větší šanci si něčeho všimnout,“ uvedla Lišková.

Agresoři dítě v kyberprostoru šikanují nejčastěji tím, že ho veřejně zesměšňují, šíří jeho nelichotivé fotky či videa, píší o něm nepravdivé příspěvky na sociálních sítích nebo oběť izolují z online komunit, třeba z třídní skupiny na Facebooku.

„Děti mají na sociálních sítích třídní skupiny a tam se různě napadají. My jako kantoři tam nemáme přístup,“ uvedla ředitelka Základní školy Harrachov Helena Stříbrná s tím, že pedagogové nemají přehled, co se na internetu mezi dětmi děje. I ona potvrzuje, že se kyberšikana přenáší na půdu školy, neboť se napadané dítě nemusí v kolektivu cítit komfortně. „Pokud se o šikaně dozvím, mám ze zákona povinnost to řešit, i když se ponižovaní dítěte děje mimo školu,“ dodala Stříbrná.


Celou reportáž naleznete v Lidových novinách