Jak zlomit segregaci ve školství? Znevýhodnění žáci musí zvládnout základní školu. Pro jejich děti to pak už bude standard.

Podle analýzy sociálně vyloučených lokalit Ministerstva práce a sociálních věcí segregované školy s nadpolovičním podílem romských žáků navštěvuje téměř čtvrtina romských dětí ze sociálně vyloučených lokalit. Většina jejich obyvatel má navíc jen základní vzdělání a situace se napříč generacemi zhoršuje. Česko se tak stále nevyrovnalo s dědictvím neopodstatněného přeřazování romských žáků do zvláštních škol. Tuto diskriminační praxi potvrdil už v roce 2007 Evropský soud pro lidská práva. Tématem se zabývá Seznam Zprávy.

Odborníci nebo ředitelé škol, kteří mají se segregací zkušenosti, se shodují, že zcela zásadní je, aby znevýhodnění žáci zvládli alespoň povinnou školní docházku. Jinak i jejich děti budou v budoucnu vyrůstat v rodině, pro kterou vzdělání nebude tak důležité.

„Vždycky jsme lpěli na tom, že dítě musí mít nějakou minimální sumu znalostí. Dneska se ale přikláním k tomu, že je potřeba i ta pozitivní diskriminace. Je prostě nutné, aby se znevýhodněné děti přehouply přes práh základního vzdělání a dokončily devítku, právě s ohledem na další generace,“ říká ředitel ZŠ Janáčkovo náměstí v Krnově Karel Handlíř. Právě moravskoslezské město dokáže jako jedno z mála segregaci na základních školách čelit a zapojuje znevýhodněné děti do běžných základních škol.

Česko sice vychází z hlediska statistik o předčasných odchodech ze vzdělávání lépe, než je průměr Evropské unie, hrozivý je ale nastoupený trend. Zatímco v osmadvacítce počet mladých lidí od 18 do 24 let, kteří nevystudovali střední školu, klesá, v Česku naopak jako v jedné z mála zemí roste. Ještě v roce 2011 nechalo školy předčasně jen 4,9 procenta žáků. O sedm let později už 6,2 procenta. Česko tak sice plní unijní cíl držet toto číslo pod 10 procenty, ale na svůj národní závazek 5,5 procenta pro rok 2020 už nestačí.


Celý text naleznete zde