Výsledky maturantů mezi lety 2013 – 2019 ukazují, že Cermat neumí udržet meziroční srovnatelnost testů, tvrdí Tomáš Feřtek. Na srovnání výsledků několika ročníků státní maturity ukazuje, že výsledky žáků v didaktickém testu z českého jazyka se průběžně zhoršují, což je pravděpodobně důsledkem toho, že se v testu objevují náročnější úlohy. Zvyšující se náročnost testů pak bude mít podle něj dopad především na maturanty na nástavbách a učilištích. Text publikuje EDUin.
Feřtek mimo jiné píše:
Grafická znázornění, která vidíte, zpracoval odborník na ověřování výsledků vzdělávání Oldřich Botlík z dat, která poskytuje Cermat. Celý jeho materiál obsahuje grafy pro každý rok a předmět. Můžete si tedy v „animaci“ prohlédnout celý vývoj výsledků testů. Tady pracujeme jen s některými snímky.
Druhý rok státních maturit. Barevné bubliny ukazují, kde se pohyboval podíl neúspěšných na jednotlivých školách. Graf na svislé ose zaznamenává i neúspěšnost u slohů, tou se ale nezabýváme. Velikost bubliny znázorňuje počet maturantů na konkrétním typu školy. Takže je zjevné, že nejvíce lidí maturuje na průmyslovkách (žlutá), méně na gymnáziích (zelená) a velmi málo na učilištích (oranžová) a nástavbách (červená). Výsledky testů z češtiny se ale liší poměrně málo. Jen na nástavbách je podíl neúspěšných vyšší než pět procent.
O dva roky později, obrázek výrazně odlišný. V testech přibyly nové formáty úloh, jinak se boduje a zařazeny jsou úlohy z literární teorie a historie. Výsledkem je výrazné zvětšení rozdílů ve výsledcích škol. Nejhůře jsou na tom nástavby. Pro někoho, kdo se po učilišti a často s odstupem mnoha let snaží získat maturitu, je to zjevně příliš abstraktní a neuchopitelné učivo.
O další čtyři roky později, zatím poslední maturita. Trend pokračuje. Obecně se výsledky na všech školách s výjimkou gymnázií (zelená) průběžně a výrazně zhoršují. Nejcitelnější je pokles na nástavbách, kde neúspěšnost v testu z češtiny překročila 30 %. Vzhledem k tomu, že neúspěšnost v jarním testu z matematiky se loni pohybovala nad 50 %, je jasné, proč na tomto typu škol ubývá zájemců. Šance získat maturitu ve vyšším věku je poměrně malá.
Celý text a celou analýzu ke stažení naleznete zde
11 komentářů:
Dobrý den...
1. Testy jsou povinné od roku 2911, kdy začala státní maturita. Do roku 2012 včetně fungovaly tzv. vyšší a nižší úroveň - vyšší úroveň byla velmi teoretická, nacpaná pojmy, iterpretacemi,abstraktními úlohami. Na podzim 2012 byla zrušena.
2. Od roku 2013 funguje jedna úroveň, jejíž náročnost začala mírně stoupat od počátku. Výrazný skok nastal v roce 2015 - testy se pomalu dostaly někam mezi prvotní základní a vyšší úroveň - dlouhé texty, abstraktnější a teoretičtější úlohy, více pojmů, méně úloh z praktického jazyka. Asi dva roky stoupal počet propadlíků ročně o 1,5 %, nyní už se asi tři roky drží kolem 10 %.
Náročnost testů přestala stoupat, úlohy jsou relativně příčetné, srovnám-li je s počátečním stavem státní maturity. Rozebírám každý rok - srovnávám zaměření úloh, počítám ty výrazně teoretické. Pokud se množství propadlíků udrží na hranici 10%, jako doposud, považuji to za přiměřený stav.
Tadyje jedn můj článek na dané téma:
https://valikova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=664095
Na svém blogu, v rubrice Škola a maturitra, mapuji stav státní maturity od generálky v roce 2010:
https://valikova.blog.idnes.cz/?us=43103
Testy jsou povinné od roku 2011... omluva za překlep.
"Výsledky maturantů mezi lety 2013 – 2019 ukazují, že Cermat neumí udržet meziroční srovnatelnost testů, tvrdí Tomáš Feřtek."
Vysvětlení poklesu úspěšnosti u maturit ale může být i jiné. První populační ročník, který povinně maturoval, čítal přes 120 000 lidí, poslední ročník, který povinně maturoval, čítal 90 000 lidí, přičemž míst na maturitních oborech spíše přibylo bež ubylo. O maturitu se tudíž pokoušejí stále slabší a slabší žáci.
"Neúspěšnost u maturitního z češtiny se u nástaveb vyšplhala nad 30 %"
No bodejť by se nevyšplhala, protože v posledních minimálně deseti letech už i čverkaři ze základek dělají maturitní obor v denním studiu. O získání maturity v nástavbách se dnes už nepokoušejí lidé se solidním IQ, kteří ji v minulosti nezískali, jako tomu bylo dříve, ale spíše se o ni pokoušejí skoropropadlíci a propadlíci ze základek. Když vím, jací bývalí žáci z naší školy na okolních školách dálkově maturují, tak se divím, že je ta neúspěšnost jen 30 %, vždyť většina z nich neumí ani funkčně číst. SCIO testy z češtiny tito žáci psali s percentilem pod deset.
Paní kolegyně, tak vysoká úspěšnost z didaktického testu z češtiny je dána možností tipovat správné odpovědi. Ono to totiž občas vyjde.
Paní Pokorná, náročnost testů se skutečně zvedla. Počet úloh zaměřených na teorii a pojmy šel 2015 nebo 16 (musela bych to projet) asi o polovinu, texty k otázkám se výrazně prodloužily. To je fakt, který ani Cermat nepopřel. V posledních třech letech se to ustálilo - obtížnost nevzrůstá, propadlíků je kolem 10 %.
Pravda ovšem je, je vzhledem k zaměření úloh je pro žáky odborných škol a učilišť čeština poměrně náročná. Doporučuji rozkliknout testy a odměřit si čas. Žvanění o tom, jak se nám maturanti neučí, je dost zbytečné. Loni jsem dřela na maturu kamarádčina syna z odborné školy, několik víkendů. Zdálo se mi, že je na tom poměrně slušně. Dal to o dva body.
Děkujeme paní Pokorné, že nám ozřejmila vztah mezi maturitou a IQ. Na získání maturity je třeba ji mít "solidní". Možná by dokonce navrhla před maturitou ji změřit a ty bez solidních hodnot k ní ani nepouštět.
Raději se nepídím po tom, kdo podle ní ty "skoropropadlíky a propadlíky ze základek" produkuje. Člověk by řekl, že školy a učitelé v nich, ale jistě se od paní Pokorné dozvíme, že na vině je jejich "nesolidní IQ". Za chvíli nám tady bude rozvíjet nějaké zajímavé rasové teorie a už budeme v USA v osmdesátých letech "bojů o křivku" (myšleno křivku IQ), o čemž ovšem paní Pokorná neví nic.
Ono asi to osobní osočování z obou stran je dost na nic. Studenti nejsou pitomí, učitelé také nejsou pitomí a testy jsou těžké.
Protože angličtina je nastavena mírně, matika není povinná, stala se maturitním sítem čeština. Zodpovědní češtináři to vědí a učí i věci, které žáci potřebovat nebudou. Viz teorie v testech. Nečeštináři, kteří testy ani neotevřeli, dělají ze studentů často hlupáky.
Každý rok testy rozebírám, počítám typy úloh a upozorňuji, zda se náročnost nezvedla a míra teorie nestoupla. Zatím to funguje. Udělala jsem to poprvé u maturitní generálky, i u vyšší úrovně. Nechápu, proč toto nedělají učitelé z VŠ. Třeba docent Hausenblas, který s EDUinem spolupracuje. Nebo nějaký češtinář z jeho řad. Rozbory pana Feřteka jsou trochu populistické - ten o Rumcajsovi byl mírně odbytý.
Pane Čapku, studenti (žáci) jsou tak geniální, že podle nich je významná architektonická stavba v romantickém slohu kočičí hrádek. Ale mají svým způsobem pravdu. Zkuste si to zadat do vyhledavače googlu.
Vy nás kritizujete, že učime frontál, ale toto z nich dostanete, když je necháte, aby si sami hledali, když v hodinách nepracují, nebo nejsou ani přítomni, sešity a zápisy už nevedou a učebnice jsou zbytečné.
A takových perel od nich na mě padají denně přehršle. Protože dnešní žáci nemusí nic, ani docházet do školy.
Raději se nepídím po tom, kdo podle ní ty "skoropropadlíky a propadlíky ze základek" produkuje.
Učitelé? Stát? ŠVP? Rodiny? Žáci sami?
Piďte se, pane Čapku...
Tak to víte, pane Čapku, že ty propadlíky navyrábějí učitelé rodinné výchovy, protože z předmětů výchovného zaměření se vlastně nepropadá, i když je žák klasifikován pětkou.
Jinak Vám mohu, milý zlatý říct, že o školství víte v podstatě úplné prd, a protože nejste schopen adekvátně reagovat a argumentovat, tak jen všechny napadáte. Ale nezdá se Vám, že jste přece jen už překročil míru slušnosti?
Raději se nepídím
Proč taky....
Jeden každý propadlík je producentem jednoho propadlíka.
Okomentovat