Školní předmět Technika je zatím v rukou nadšenců. Bude to stačit?

„Jakákoli tvořivá činnost je záslužná, protože rozvíjí osobnost dítěte, má vliv na rozvoj psychomotoriky, představivosti, slovní zásoby,“ míní ředitel přerovské ZŠ Miroslav Fryštacký. Jak to vypadá v praxi, popsal Deníku na příkladu předvánoční výuky: „Děti si na jednoduchých strojích vyřezaly z překližky ozdoby, vypalovačkou je dozdobily, pomocí aplikace v mobilním telefonu je naprogramovaly a vytiskly na 3D tiskárně. Samy pochopily, jak důležité jsou i při využití moderních technologií řemeslné dovednosti.“ Miroslav Fryštacký je přesvědčen, že s plošným zavedením tohoto předmětu by neměl být problém. Tématu se věnuje Deník.

Jeho optimismus ovšem nesdílejí všichni. V diskusi na webových stránkách Národního ústavu pro vzdělávání například Eva Trávníčková napsala: „Po změně rámcových vzdělávacích programů v roce 2007 ředitele nic nenutí shánět lidi, kteří by technické práce byli schopni učit, takže po odchodu technicky zdatných učitelů do důchodu jich na školách ubylo. Kdo si myslíte, že je bude schopen na značné části základek nahradit?“

Jiří Dostál z UP Olomouc její skepsi mírní. Deníku k tomu sdělil: „Pedagogické fakulty dlouhodobě připravují kvalitní učitele technických předmětů. Na Univerzitě Palackého v Olomouci má tato příprava více než padesátiletou tradici. Absolventi učitelských oborů mají široké uplatnění. Studenti jsou seznamováni s 3D tiskem, robotikou, lasery, počítači ovládanými zařízeními, konstruováním, nejmodernějšími technologiemi zpracování technických materiálů atd.“


Celý text naleznete zde