Politikům chybí odvaha, neodhodlali jsme se ke změně zdanění, jsme extrémně zaměření na práci, nedaníme majetek a nesnižujeme nerovnosti, říká sociolog Daniel Prokop, který vydal knihu Slepé skvrny. Vzdělání je hodně závislé na tom, kde se narodíte, ve školství chybí ročně 40 miliard, ztrácíme talenty. V Česku je 140 škol, kde je většina Romů, i v Praze je segregovaných škol pět, upozorňuje. Rozhovor přináší DVTV.
Celý rozhovor ke stažení naleznete zde
19 komentářů:
Já bych se asi také ptal, co to vlastně je ten nevzdělaný člověk. Je to automechanik, nebo elektrikář, nebo pokrývač? Jen proto, že neseděli v lavicích třicet let a neučili se tři světové jazyky, filosofii a Itóovo lemma?
Říkám znovu - náš problém je produkce nevzdělaných humanitních pseudovzdělanců bez jakýchkoliv analytických schopností, často s minimálními kognitivními schopnostmi, ale s ukrutným sebevědomím a vervou všechno přizpůsobovat svému úzkému životnímu pohledu omezenému především naprosto minimálními znalostmi a zkušenostmi s fungováním nejen zákonů přírody, ale i zákonitostí chování sociálních systémů, zejména trhu. Pokud mi někdo řekne, že vzdělání závisí na tom, kde se narodíte, tak je s prominutím, ducha mdlého neostrého. No a když to řekne sociolog, tak už je to dost zásadní problém sebereplikující se hlouposti. Pánovi zjevně někdo zapomněl sdělit, jaký je rozdíl mezi kauzální a statistickou závislostí. A pak jsou z toho tyhle ukrutné závěry a "interpretace" podobných myslitelů.
Děkuji, tak jsem to myslel a nedokázal opsat. :)
Já stále znovu a znovu odkazuji na svůj blog na iDnesu, kde ukazuji, že ta jakási bájná představa maximalizace jakéhosi vzdělání (jako by se snad dala velikost vzdělání lineárně uspořádat) je z pohledu ekonomické efektivity naprostý nesmysl. Ta eduinsko-štefflovská představa přípravy univerzálních vzdělanců za účelem prosperity a minimalizace budoucí nezaměstnanosti je absolutně ničím nepodepřená úvaha. Jak říká laimes, ekonomika nepotřebuje miliony jaderných inženýrů, kulturních antropologů, ba ani lékařů, či advokátů. Proč? Protože lidé mají spoustu potřeb, které uspokojí lépe lidé vzdělaní formálně méně. Proto se lidé od doby, kdy začali chodit po dvou specializují. A alokaci schopností na potřeby a poptávku nelze dělat tak, že před tím ideologicky prohlásíme, že schopnosti mají všichni stejné, nebo že cokoliv je dosažitelné pro každého, nebo tak, že schopnosti vůbec nebudeme při té alokaci uvažovat a ideálně je ani nebudeme měřit/odhadovat.
Moc pěkně a logicky se to dá najít i v Černé labuti. Ostatně - ta je velmi inspirativní a doporučuji. Nassim Taleb.
Díky, až budu mít chvilku, tak se na to podívám. Z mého pohledu je ta úloha typicky ekonomická - máme zdroje, máme poptávku a cílem je alokovat ty zdroje na uspokojení té poptávky s co nejnižšími náklady - tj. co nejefektivněji. Tady nejde o to, jak by mohl dovodit leckterý nominální mozek, že chceme všechno levně, aby nám rostla suma na bankovním kontě. Jde o to, že když uspokojujeme lidské potřeby efektivně, můžeme pak uspokojit těchto potřeb mnohem více, než když zbytečně plýtváme. To je analýza z prvního ročníku studia ekonomie, tak já fakt nechápu, jak je možné, že někteří ji nejsou schopni pochopit.
I kdybych měl kouzelný proutek a dokázal bych všem lidem zvýšit intelekt o 50 bodů na té pomyslné intelektové škále, a tudíž by na dnešní studium jaderného inženýrství, částicové fyziky či matematiky stačilo 75% populace, a podobně na medicínu a další obory náročné na vzdělávání, stejně by nemělo žádný smysl, aby těchto 75% tyto vědy studovalo. Protože podstatná je výhoda komparativní, nikoliv absolutní. Zase bychom vybrali jen pár procent těch nejlepších a ti ostatní by dělali něco jiného.
"No a když to řekne sociolog, tak už je to dost zásadní problém sebereplikující se hlouposti."
Já se vůbec nedivím, že když tvrdí sociolog něco sociologického, pedagog něco pedagogického, psycholog něco psychologického, etoped něco etopedického, vždy to musí doktorand Doležel opravovat, protože je to kupa hloupostí a jenom on ví, co je správně. Ano, a jak to tak všechno ví? Pomocí matematického mozku! Všechny ty analýzy a interpretace jsou od hloupých "myslitelů", protože pouze Doležel je měřítkem pravdy a všichni ostatní se mýlí, frustráti jedni. Tedy v tom jeho světě, Absurdistánu. Jenom nechápu tu tradiční exhibici slov. Měl by pod každý text, ať se týká čehokoliv, vždy jen napsat:
Nesmysl - napsal to hlupák - všichni jsou frustráti - čtěte blog Doležela - já vím všechno - nikdo jiný neví nic - matematika je vševěda - ostatní je okecávání - nikdy se nemýlím.
Tohle se tu stejně opakuje stále dokola a jednotným textem by doktorand Doležel ušetřil energii, kterou by věnoval svému studiu, nápravě světa a nelezení všech tajemství vesmíru. Tedy pokud by to chtěl pro všechny ty frustráty vůbec dělat...
Mistře, vůbec se tu s tím namyšleným doktorandem nezahazujte a běžte raději zkopírovat nějaké moudré myšlenky do Vaší nové knihy. Vaši věrní učitelé už na ní netrpělivě čekají.
Milý vsteku, máte pravdu, díky za podporu. A pokud budou dostatečně moudré, možná to budou i vaše myšlenky. Vzdělávání je o sdílení, víme?
Mistře, a vy máte nějaké moudré myšlenky?
Vůbec žádné. Ale naštěstí dokážu ukázat, jak aplikovat v současné škole moudré myšlenky Komenského, Pestalozziho, Montessori, Rogerse a dalších, co moudré myšlenky měli. A nějakým způsobem dokážu ukázat i cestu, jak mohou mít moudré myšlenky ve třídě žáci, aniž by museli pasivně poslouchat nemoudré myšlenky učitelů. A to je pak paráda.
"Vzdělávání je o sdílení, víme?"
Mezi sdílením a plagiátorstvím je podstatný rozdíl, který jste nepochopil.
Mezi plagiátorstvím a citováním se souhlasem autorky je rozdíl, který jste nepochopila vy.
Nezlobte se na mne, ale splácání knihy pomocí CTRL+C a CTRL+V s tím, že u podstatné části citací není zřejmé, kde začínají a kde končí, a s tím, že seznam literatury a zdrojů je odfláklý (pravděpodobně záměrně), aby se vše zamlžilo, není nic jiného než zřejmé plagiátorství.
Jinak na Vašich školeních ani tak nejsou ke slyšení moudré myšlenky, jako jsou tam ke slyšení spíše pomluvy a dehonestace učitelů.
Mýlíte se hned dvakrát. Ale vím, že je vám to jedno. Pokud chcete doplnit knihu metod příklady dobré praxe od učitelů, tak je uvedete tak, jak jsou. Tedy dlouhodobý projekt je delší citací, malá aktivita kratší. Hlavní je informovat autora, ne? Mnozí byli poctěni tím, že jsou jejich přípravy vybrány a chtěli se o ně podělit.
To vy nikdy nepochopíte. To, že nějaká citace není jako na disertaci, mě nezajímá ani trochu. A o obsah mých seminářů nemějte péči. Máte pravdu, dehonestuji tam mizerné učitele vašeho typu. Chci, aby jich ubývalo a aby dobří učitelé věděli, kdo je to nahnilé jablko v košíku. A protože jsou to dobrá školení, je o ně zájem. Kdyby byla špatná, proč by je školy chtěly? :-) Myslíte, že jsou učitelé a ředitelé hlupáci a chtějí špatné workshopy? Mám ale obavy, že vy byste dobré vzdělávání nepoznala, ani kdyby vám vlezlo na záda ;-)
Nakonec, můžete citaci říkat plagiát, oslovi miláčku a hlupákovi pane prezidente, mě je to opravdu jedno. Hlavně klid, ať to neodnese zdravíčko...
Diskusi o "plagiátorství neplagiátorství" pana Čapka a oněm samotném, prosím ukončete. Nepatří ani k tomuto textu. Děkuji!
Pokud v regionu, kde je chudoba, zůstávají jen chudí a méně vzdělaní, budou i školy obsahovat nemotivované. Nápravu však neuděláte sjednocením školství v celé republice, ale cílenou podporou toho regionu, těch konkrétních škol. Řešením je segregovaná škola, která umí řešit segregaci a motivovat. Řešením není implantace typu výuky z výběrové ani alternativní školy z bohatšího regionu.
Jako (mrzký) učitel vím, že nemohu stejné metody použít na různé třídy a dokonce ani žáky. Každý je jiný a každý potřebuje něco jiného... Bohužel z pohledu z venčí (sociologa) to vidět není. Asi jako když pro Čecha je USA = Trump.
Pane Komárku, celou tuhle slepou větev vyvolal svým komentářem sám Mistr. Takže budete-li mazat, vezměte to od jeho příspěvku, který se tématu nevěnuje. Můj pak také. Jenom pana Keršlágera tam nechte, ten se k tématu vrací.
krtek
Děkuji, bude stačit, když ta slepá větev diskuse prostě skončí.
Já skutečně neodkazuji na svůj blog kvůli tomu, že bych se potřeboval někde (jako jeden nejmenovaný velikán) vystavovat. Jen zde není prostor ty argumenty podat, protože to vyžaduje nějaké výpočty při ilustraci toho, jak to funguje.
Samozřejmě nejsem nejchytřejší z chytrých, možná ani z hloupých, nemusím mít pravdu, mohu se mýlit, mohu si něco neuvědomit, a tak dále. Ale zatím mě o tom, že bych se mýlil, nikdo nepřesvědčil. Zatím se tady půlka odpůrců rochní ve svých imaginárních vředech, které jim domněle naskákaly v dobách veliké nesvobody a druhá půlka argumentuje toliko ad hominem a to ještě blbě. K tomu, abychom se v poznání někam posunuli, je třeba argumentů. Zatím si myslím, že většina lidí si ten příklad ani neprošla, aby o tom alespoň mohla přemýšlet, než začne činit nějaké závěry. Chápu, že někomu to neumožňují jeho kognitivní schopnosti, nicméně třeba pan Šnirch by to jistě pochopil a mě by zajímala jeho argumentace po tomto pochopení.
Pokud jde o to, že vzdělání je údajně závislé na tom, kde se narodíte, tak z celosvětového pohledu asi ano. Pokud jde ale o ČR, o níž hovoří pan sociolog, pak je třeba říci, že skutečnost, že nějaký parametr v regresní funkci je na daných datech signifikantní, tj. test hypotézy jeho nulovosti má P-value pod 5%, nebo dokonce pod 1%, neznamená, že hodnota vysvětlované proměnné závisí na dané vysvětlované proměnné kauzálně. Stejně tak to může být naopak (např. vazba mezi vzděláním a ekonomickým výkonem země), nebo to může být tak, že ve skutečnosti oba faktory kauzálně závisí na nějaké nepozorované proměnné a korelace mezi vysvětlovanou a vysvětlující proměnnou jsou tzv. "spurious". V případě závislosti vzdělání na tom, kde se v rámci ČR narodíte, je tou řídící proměnnou zřejmě socioekonomický status rodičů a jejich vzdělání a ty jsou zase přímo závislé na jejich intelektu a schopnostech, které jsou do velké míry dědičné (různé zdroje uvádí korelaci mezi 0.4 a 0.6 u rodičů a jejich dětí, u sourozenců pak 0.5-0.7 a u jednovaječných dvojčat je to podle některých studií až 0.85). A rázem sice statistická závislost mezi vzděláním a místem narození přetrvává, ale ty recepty k "nápravě" (když už tedy přijmeme tu levicovou mantru, že různé úrovně kognitivních, sociálních, uměleckých, fyzických a dalších schopností je třeba nějak napravovat) tohoto stavu se naprosto zásadně liší, protože poradit "Ústečákovi", nebo "Karlovarákovi", aby se přestěhovali těsně před maturitou z Ústí, či Karlových Varů do Prahy, kde je úspěšnost u maturity o 25% vyšší, je pochopitelně nesmysl. To snad nahlédnou i méně zdatní čtenáři. A proto nám spousta těch receptů nefunguje - protože panuje jisté nepochopení v tom, že regrese není žádný svatý grál a dá se udělat dobře i blbě a hlavně intepretace výsledků vyžaduje opravdu velmi rozvinuté kritické myšlení, které, bohužel, ne všichni sociologové mají. Zatím jen velmi málo statistických studií, které jsem četl, skutečně byla provedena dobře. A bývá to nejčastěji tehdy, když se aplikací těchto nástrojů zabývají lidé, kteří nejsou statistici a jen právě tupě aplikují naučené postupy, bez jejich skutečného pochopení (sociologové, lékaři, psychologové, atd.) - postupy, které jsou dnes plně automatizované a tak údajně (podle pana Keršlágera) není potřeba je ovládat (a tudíž jim rozumět).
Okomentovat