„Děti na základních školách jsou doslova bombardovány neustále se opakujícími přijímacími zkouškami. Česká republika má jeden z nejnižších věků první selekce (druhý nejnižší ze zemí OECD), daleko pod průměrem OECD (u nás 11 let, OECD 14 let) a jinde nevídaný počet tří státem podporovaných přijímacích řízení, kterým je žák během studia na základní škole vystaven. Přidejme k tomu fakt, že na mnohých základních školách se dělají přijímací řízení již do prvních tříd a dále do stále rozšířenějších selektivních tříd na druhém stupni. Když dospěje do deváté třídy, může se žák připravovat již ke svému pátému přijímacímu řízení! Vezmeme-li v úvahu, že přípravou na každou z těchto zkoušek žáci stráví řadu měsíců, může celková doba dosáhnout i několika let. Co to znamená pro akademický výkon?,“ píše Lukáš Bůžek ve svém blogu.
Přípravou na přijímací zkoušky se žák ocitá v tzv. situaci kompetitivní výuky: protože úspěšná může být pouze menšina uchazečů (v Praze pouze 40 procent, jinde kolem 50), vzniká mezi těmito žáky stav soutěže a konkurence.
Důkazy získané v oblastech neurologie, psychologie, sociologie a pedagogiky nám dávají na tyto otázky jednoznačnou a spolehlivou odpověď. V situaci kompetitivní výuky jsou na sobě žáci závislí specifickým způsobem: úspěch jednoho je tu bezpodmínečně spojen s neúspěchem druhého. Základním rysem je tu boj…
Soutěž může (některé) žáky vyburcovat, aby zmobilizovali síly a vydali ze sebe vše, co v nich je. Je ale nemožné, aby v soutěži do sebe dostali něco nového – tedy aby se učili. Přes tyto výzkumem jednoznačně podložené poznatky převládá na našich školách kultura neustálého vzájemného poměřování. Je zřejmé, že existence víceletých gymnázií situaci vyostřuje: znamená významnou dávku dodatečného stresu pro ty, kteří se připravují na přijímací zkoušky a významnou dávku dodatečného pocitu prohry pro ty, kteří neuspějí.
S extrémní kompetitivností, se kterou se na našich školách setkáváme na každém kroku, zdá se souvisí i alarmující míra, s jakou stoupá počet úzkostných poruch u dětí. Jaroslav Matýs, bývalý předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie ještě v době úřadování konstatoval jasný trend nárůstu psychických poruch u mladistvých. Situace je natolik vážná, že Národní ústav pro rozvoj duševního zdraví vytvořil projekt na podporu duševního zdraví na základních školách, zaměřený především na žáky šestého a sedmého ročníku (srovnej). Zde ale nutně zůstáváme na půdě hypotéz, protože, jak konstatují odborníci, neexistuje dostatek dostupných dat, který by umožnil hlubší analýzu příčin.
Přítomnost víceletých gymnázií ve vzdělávacím systému vede k jeho ochromení: raná segregace výrazně přispívá k demotivaci a apatii u značné části žáků a obrovská míra stresu zpomaluje učení a může mít podíl na nárůstu neuróz a psychických poruch u dětí. Je toto cena, kterou jsme ochotni za udržování víceletých gymnázií při životě zaplatit? Stojí vize, se kterou byla víceletá gymnázia založena a kterou se ani vzdáleně nedaří naplnit, za uskutečnění?
Odpověď na tyto otázky bude předmětem třetí části.
Celý text naleznete zde
První část naleznete zde
6 komentářů:
"S extrémní kompetitivností, se kterou se na našich školách setkáváme na každém kroku,.."
Zajímalo by mě, kde autor žije.
nemožné, aby v soutěži do sebe dostali něco nového – tedy aby se učili (...) tyto výzkumem jednoznačně podložené poznatky
Tý, to teda musel být výzkum!
Jako šprt (a pretendent na primuse třídy) jsem celou střední školu prožil v extrémně kompetitivním prostředí. A v pohodě jsem se učil. ////
Opoziční i současně vládnoucí "elity" (elitáři?) nikdy a za žádných okolností nepřipustí rušení nebo omezování počtu víceletých gymnázií. Důvody jsou různé. Inkluzí po česku počínaje a výrokem elitářských rodičů ve smyslu: "Kdo nemá dítě na víceletém gymnáziu, jako by nebyl". V případě odvahy některého z ministrů školství zrušit dvoukolejnost českého regionálního školství to vidím na obrovský nárůst soukromých ZŠ. V opěvovaném Finsku víceletá gymnázia nemají, inkluzi mají vyřešenou mnohem efektivněji, soukromých škol je naprosté minimum. ČR však není Finsko a dlouho nebude.
Myslím, že by se měl (podle autora) zakázat veškerý sport! A také jakékoliv hospodské hecování! Když odnesu důchodkyní nákup, způsobí to v celé ulici všem výrostkům deprese! :-)
Stojí vize, se kterou byla víceletá gymnázia založena (...) za uskutečnění?
Na příslušnou vizi panu Bůžkovi s..e pes. Protože příznivcům VG (a také odpůrcům všelijakých zákazů) nejde o vizi, o které může pan Bůžek a kdokoli další tvrdit kdykoli cokoli,
nýbrž o to, že VG se osvědčila a že rodiče žáků o ně stojí. ////
Pokud by škůdci chtěli operovat vizema, se kterýma bylo to či ono založeno, ať nejdřív zpracují (a podle nich zruší to či ono) jiné vize:
- vize, se kterou bylo založeno MŠMT,
- vize, se kterou byl založen parlamentní Senát,
- vize, se kterou Česko vstupovalo do EU,
- vize, se kterou byla rozjeta inkluze po česku. ////
Ještě takový bonbónek - veškerá "moderní" výuka frčí na tom, že žáci pracují samostatně nebo ve skupinkách. JENŽE (!!!) podstatou toho, že to funguje, je zhodnocení výsledku jejich snažení (porovnání výsledků, formou diskuze, vzájemné kritiky, odhalení cíle učitelem). Podle tohodle člověka je to však těžce nevhodné :-)
Okomentovat