Díky povinné maturitě ze tří předmětů včetně matematiky má na pracovní trh směřovat více technicky vzdělaných mladých lidí. Odhady neúspěšnosti ale ukazují, že řadě absolventů technických oborů vstup na pracovní trh za stávajících podmínek zkomplikuje.
Po plošném zavedení maturity z matematiky odhaduje ministerstvo školství nárůst neúspěšnosti v této části státní maturity z loňských 15,5 procent na 25 až 30 procent. Tak to alespoň uvádí v důvodové zprávě k novele, ve které navrhuje i z tohoto důvodu odložení státní maturity ze tří předmětů. Dopad na různé obory studia bude podle ní nerovnoměrný, nejmenší vliv bude mít na úspěšnost absolventů gymnázií. Výrazně jej ale pocítí odborné školství, včetně technických oborů. Kolik z nich by po zavedení maturity ze tří předmětů získalo maturitní vysvědčení a s ním i plnou odbornou kvalifikaci s odkladem anebo ji vůbec nezíská, se dá jen odhadovat.
Na jaře 2019 neuspělo konkrétně v maturitním testu z matematiky více než 30 procent absolventů řady oborů středních odborných škol a učilišť technického směru, kteří si matematiku vybrali a k maturitě šli poprvé (tzv. prvomaturanti). Více než 30procentní průměrnou neúspěšnost v matematice Cermat zaznamenal také u zemědělských a ekonomických středních odborných škol. Bude-li zavedena státní maturita ze tří předmětů, neúspěšnost skokově vzroste, a to nejen u matematiky, ale i u zkoušky z cizího jazyka.
Ztráty veřejných rozpočtů a ekonomiky z důvodů nedokončení středního vzdělávání mohou být výrazné, koncentrovat se přitom budou ve větší míře do krajů, které již nyní mají velké problémy (např. Ústecký a Karlovarský).
Zákonodárci přitom zavedení státní maturity z matematiky odhlasovali s tím, že jí bude doprovázet výrazná změna v podmínkách a kvalitě výuky. K tomu bohužel nedošlo. Odhadovat dopad změny na míru neúspěšnosti navíc komplikují i neustálé změny v obsahu testování a také to, že nebyly vyjasněny cíle tohoto testování. „Z roku na rok se mění struktura úloh, jejich cíle a zaměření i náročnost, aktuálně se proměnil i čas na vypracování testu. Zároveň vůbec nedokážeme odhadnout, jak v povinném plošném testu z matematiky dopadnou žáci, kteří by jej za normálních okolností nezvolili. Zastánci maturity ze tří předmětů argumentují, že tím zlepší kvalitu výuky. Pravděpodobnost, že se to stane, je ale poměrně nízká, a to i kvůli tomu, že učitelé mohou jen obtížně odhadovat, jak bude příští test vypadat, co bude vlastně ověřovat a jak je to navázáno na závazné kurikulum,“ upozorňuje analytik EDUin Karel Gargulák.
Data: Tabulka č. 1 MATEMATIKA – ČISTÁ NEÚSPĚŠNOST – PODLE OBORU JARNÍ ZO – PRVOMATURANTI
Zdroj: Tisková zpráva EDUin
11 komentářů:
První poznámka - Eduin by nemusel lkát nad tím, že „Z roku na rok se mění struktura úloh, jejich cíle a zaměření i náročnost, aktuálně se proměnil i čas na vypracování testu", kdyby sám k těmto změnám nevybízel. Prodloužení času na vypracování úloh byla fangle, se kterou mával, a teď mu to vadí, že údajně nemůže vytvářet predikce. V minulosti ho takové malichernosti nesvazovaly a předpovědi činil i bez dat.
Druhá poznámka: "Bude-li zavedena státní maturita ze tří předmětů, neúspěšnost skokově vzroste, a to nejen u matematiky, ale i u zkoušky z cizího jazyka"
To je velmi objevné. Pokud stát poskytoval dosud možnost únikové uličky a tím si lhal sám sobě do kapsy, jak jsou žáci úspěšní, pak je evidentní, že zrušením tohoto bypassu neúspěšnost stoupne. Ale jistě nic nebrání tomu, aby se úspěšnost zvětšila skokově tím, že volitelná bude i čeština. Že je to hloupost? A co? EDUin jen máchá procenty, tak je bude mít lepší.
Poznámka k poznámce: Ano, stát lže sám sobě, nebo spíš dlouhá léta strká hlavu do písku a nevěnuje pozornost tomu podstatnému, tedy efektivitě vzdělávání. Že navíc ani nemá jasno, zda se u maturity zkouší, co se ve školách naučí, je další problém. Přenášet důsledky pouze na mladé lidi, navíc u maturity je nekonstruktivní - s trochou nadsázky je maturita výstupní kontrolou, stejně jako na výrobní lince už je v této fázi možné "vadný produkt" po 13 letech vzdělávání pouze vyřadit z postup na vysokou školu. Ať maturitu udělá nebo neudělá, na tom, jak dobře škola vybavila mladého člověka mimo jiné čtenářskými a matematickými dovednostmi, to v této fázi žádný vliv nemá, a to je pro jeho život to podstatné. Při střídmém ministerském odhadu 30 procentní neúspěšnosti z jednoho předmětu ze tří považuji argumentaci tím, že základním problémem je neochota a lenost dětí, za docela arogantní. Nejistota kolem dopadů, jaké zavedení státní maturity ze tří předmětů bude mít, je alarmující. Stát si to mohl v pilotním projektu ověřit a neudělal to, stejně jako od roku 2012 nedokázal využít data z maturitních testů k tomu, aby zvýšil kvalitu výuky matematiky. Ale nebudou to státní úředníci, kdo bude za rok nebo za dva roky maturovat.
1. Nepřipraví. Příští rok maturují gymnázia a lycea. Odnborné školy až za 2 roky.
2. Ministerstvo má spoustu možností lepších řešení než rušení zkoušek a tedy i jediných výstupních dat, které má. Stačí zrušit podmínku absolvování státní maturity jako SŠ. Nechť nechají podmínkou jen školní maturitu a státní maturitu ponechat jako nutnou podmínku pro VŠ studia. Případně upravit strukturu testů - stejně hodlají nechat jen didaktické testy, tak v čem je problém prodloužit čas a změnit charakter testů na lepší validitu a ověřovací.
Pane Vaňku, souhlas.
Je v tom zainteresovaných neuvěřitelně mnoho lidí, komisařů, hodnotitelů, tvůrců, zaměstnanců Cermatu, školitelů, přípravných společností a čert ví koho ještě, takže vznikl předražený a byrokratický moloch a ten si vždy začne žít vlastním životem.
Do toho politické tance různých stran.
Absence otevřených anonymizovaných data a analýz z nich plynoucích je další neuvěřitelným propadákem státní maturity. Nevíme co zkoušíme jednotlivými úlohami, nevíme jak dopadly.
Mělo se udělat pořádně na základě pořádných analýz v roce 2011 a ne postavit zmetek a teď to lepit jak vrabčí hnízdo. Podle toho to vypadá.
Bez zrušení stávající a definování znovu a pořádně a poté případně zavedení smysluplné se to slepit nedá.
Počkejte, až se zase opravování vrátí zpět do škol, budete opět dělat vše kolem maturit úplně zdarma tak, jako tomu bylo do roku 2011, než se rozjela nová maturita. Nikdy ani koruna odměny za stohy opravených slohových prací! Řeknou Vám, že už jste královsky zaplaceni 150% navýšením tarifního platu oproti roku 2017.
A já to všem těm, kteří po tom léta volají ze srdce přeji. Budu pak říkat, máte, co jste chtěli.
Když už jste to vzal tak přízemně, napadlo vás, jaká je nespravedlnost, když učitele ČJ a CJ jsou za maturitu státem placeni dohodami a učitelé odborných školních maturit to dělají grátis? A že ty odborné maturity jsou mnohem náročnější na čas než těch 250 slov?
Pár lidí tady svědí, že na školách za opravování písemných prací nedostávali učitelé ani korunu. Pak přišel stát, tisíce jich vyškolil a za jejich práci jim platí. Přesto to někoho svědí. Pak se najdou tací, kteří nechtěli, aby součástí státní maturity byly odborné školní části maturit. Tak nejsou součástí. A hned si stěžují, že zřizovatelé jim údajně hodnotící práci neplatí. No, jak neplatí? Provádět hodnocení bylo vždy součástí práce učitele, za ni je placen ve svém platu.
Teď to hodně zasyčí. Dovedeno do detailu, když stát sejmul část údělu hodnocení ze škol a platil je centrálním hodnotitelům, měl zřizovatel o stejnou část ponížit platy těm na školách, kteří tuto činnost nevykonávali. Jinak se nechová hospodárně. Bum.
Dovedeno do detailu, když stát sejmul část údělu hodnocení ze škol a platil je centrálním hodnotitelům, měl zřizovatel o stejnou část ponížit platy těm na školách, kteří tuto činnost nevykonávali. Jinak se nechová hospodárně.
Jakože by se každému češtináři, který má zrovna maturitní třídu, strhly z platu tři tisíce? To je samozřejmě výborný nápad. Řekl bych, že by to i docela odpovídalo mentalitě tvůrců centrálního hodnocení maturitních slohovek. Bohužel je na to ale asi už pozdě, to se už neprosadí.
No a tak, co teď? Jak se zachovat správně a hospodárně? Je to jednoduché – zrušit nepotřebné a přihlouplé centrální hodnocení a vyrazit centrální hodnotitele. Říkáte to, paní Carcy, naprosto výstižně: „Provádět hodnocení bylo vždy součástí práce učitele, za ni je placen ve svém platu.“ To je rozumná cesta. A kdo po ní jde, je rozumný člověk, no ne? Ministr Plaga je tím pádem rozumný člověk. To je dobře, že jsme se tak pěkně shodli.
Taky mě překvapilo, jak "mluvčí" Cermatu pan či paní Simona zdůvodní logickou nutnost převést hodnocení PP na školy.
Pozdě, ale přece.
Jeden má radost, že k tomu došli.
Má pravdu, stát by se měl ve školství chovat úsporně a navíc logicky.
Okomentovat