„Ještě než jsem se stal děkanem, obraceli se na mě ředitelé škol, že by potřebovali učitele. Musel jsem jim říct, že většina našich studentů už učí a na školách pak zůstává. V Plzni situace není tak kritická jako na periferii nebo v Karlovarském kraji. Zájem o naše absolventy je velký. Podle našeho šetření jich učí 75 až 80 procent. Na druhou stranu nejsme schopni za stávajících podmínek počet absolventů, kterých je kolem 350 ročně, navýšit,“ říká v rozhovoru pro MF DNES děkan plzeňské pedagogické fakulty Pavel Mentlík.
 |
| Pavel Mentlík (facebook.com) |
Předpokládám, že největší nouze je u přírodovědných oborů, o čemž se v poslední době mluví.
Osobně si myslím, že nejpalčivější je situace na prvním stupni. Scházejí samozřejmě učitelé přírodovědných oborů. Optimální nejsou ani jazyky. Zoufale chybí i kantoři odborných předmětů.
Jak situaci vyřešit, když většina vašich studentů stojí za katedrou ještě před promocí a kantoři chybí napříč obory?
Pro nás se tím otevírá příležitost spolupracovat s ostatními fakultami naší univerzity. Chceme umožnit, aby jejich studenti byli nejenom vynikajícími inženýry, ale také mohli a uměli učit. Zároveň jednáme o otevření pobočky v Karlovarském kraji, což je jeden ze způsobů, jak se pomocí rozvoje celoživotního vzdělávání nebo studií v kombinované formě pokusit zvyšovat počty učitelů. V současnosti se jedná o novelizaci zákona, že učit můžou i nepedagogičtí pracovníci, ale do tří let si musejí doplnit vzdělání. Můžeme mít k tomuto kroku řadu připomínek a výhrad. Stav není ideální, když na školách mohou působit nekvalifikovaní lidé. Nicméně je to pokus o nějaké řešení situace. Ministerstvo navíc poslalo na pedagogické fakulty takzvaný fond potřeby. Celkem jde o částku 115 milionů, naší fakultě připadne 11 milionů korun.
Celý text naleznete v MF DNES
0 komentářů:
Okomentovat