Zájem o studium na gymnáziu je v metropoli vyšší než v jiných regionech. I proto mají pražští uchazeči mnohem menší šanci na přijetí na gymnázium než ti, kteří si podávají přihlášky mimo Prahu. Pražský radní Vít Šimral (Piráti) vidí řešení této situace v zavádění gymnaziálních tříd i na středních odborných či průmyslových školách. Praha by chtěla zavést první třídy na negymnaziálních školách už od školního roku 2021–22. Rozhovor s Vítem Šimralem přináší MF DNES.
Vít Šimral (praha.eu) |
Jaký mají gymnaziální třídy na středních školách smysl?
Ryze praktický, protože přicházejí silnější populační ročníky a museli bychom řešit přístavby na gymnáziích. A to by se nejspíš ani nedalo stihnout do té doby, než se na střední školy a gymnázia začnou hlásit až o dvacet procent silnější ročníky. Řešení, které navrhujeme, je ekonomicky přijatelnější.
V malém průzkumu, který MF DNES uspořádala, ředitelé středních škol moc nápadu otevírat gymnaziální třídy nakloněni nejsou. Také panují obavy, že klesne úroveň gymnaziálního vzdělávání.
My na toto téma máme sezení 7. ledna, mezi částí pedagogů jsou například obavy, že klesne kvalita maturitních výstupů. Podle mě by však studium na gymnáziu nemělo být žádnou prestižní záležitostí.
Jaký by podle vás byl ideální stav, kolik procent uchazečů by mělo mít v metropoli možnost dostat se na gymnázium?
Pojem gymnázium ani není moc důležitý, spíše mluvíme o tom všeobecném vzdělávání. Chceme, aby se děti ve čtrnácti patnácti letech nemusely natvrdo rozhodovat, jestli budou na celý život strojaři, mechaniky, nebo půjdou studovat administrativu. Budou moci to rozhodnutí o čtyři roky odložit.
Celý rozhovor naleznete v MF DNES
2 komentářů:
To jako budou reditele prazskych SPS sepisovat SVP pro jednu hostujici gymnazialni tridu na nejakych pet let, nez zase klesne pocet narozenych deti?
Stejně jako ředitelům škol i mně nápad Pirátů připadá jako naprostá kravina. V roce 2008 nastupoval na SŠ populační ročník o síle 120 000. Od té doby jsme poklesli až na 80 000, přičemž počet míst gymnáziích se nikterak nezměnil. Proto se také v současnosti na gymnázium dostane každý, kdo má odvahu ho studovat. A na těch
120 000 už se nikdy nedostaneme. Pouze v roce 2008 se počet živě narozených tomuto číslu dostal velmi blízko. Jen se prostě znovu vrátíme do doby, kdy si budou moci gymply vybírat trošku solidnější uchazeče. Já fakt nevidím důvod, proč by gymnázium měli studovat děcka, která mají kopu trojek, případně i nějakou tu čtverku.
Nehledě na to, že odborné školy mají přece jenom trochu jinou skladbu pedagogických sborů a zajistit výuku všeobecných předmětů v gymnaziálním rozsahu by jim mohlo činit potíže.
Okomentovat