Recenze: Bohumil Kartous: No Future

neděle 15. prosince 2019 ·

„Všechny prostředky povoleny! Pravděpodobné heslo autora, jehož provokativní styl může leckoho iritovat. S vášní a vervou sepsaná kniha pléduje za radikální proměnu českého školství. Je ale otázka, jestli pomůže posunout věci dobrým směrem, podobně krásných a nerealizovaných návrhů už zde totiž byla řada,“ píše Jan Lukavec na serveru iliteratura.



 Kartous v knize píše: „Češi připomínají legendární hobity. Podívejte se na ně, malýnárůdek malých lidiček, kteří vědí, že okolo běží velký svět plný nebezpečí, jimž by mohli jen těžko čelit. Občas dokonce někdo z těch podezřelých a nebezpečných cizinců zavítá do Kraje plného zelených kopečků a takové té venkovské pospolitosti. Jsme ale rádi, pokud se to děje co nejméně a pokud ten velký zlý svět Kraj obchází obloukem. Nechceme vědět, co se v tom velkém světě děje a proč… Zatím si hýčkáme hobití představu o Kraji, do nějž ty internety nedosáhly. Přitom se z naší malebné země už dávno stal Kraj.cz.“

Na vině je podle Kartouse dědictví komunismu: ti, kteří vyrostli a byli zformováni před rokem 1989, bez možnosti naučit se uvažovat a jednat demokraticky v období, v němž se utváří jejich politicko-sociální charakter, „nemohou dost dobře vytvářet principálně demokratické prostředí. Změnu může přinést jen jejich přirozený odchod… Neumějí-li totiž rodiče ani učitelé překonat svůj vlastní handicap způsobený životem ve společnosti, která vnitřní důvěru ztratila a v níž byla participace záměrně omezována či dokonce trestána, nelze očekávat, že to budeme umět naučit své děti.“ A dokonce i dobře mířené reformní snahy pedagogů narážejí na konservatismus rodičů, kteří si chodí do škol stěžovat a protestují proti tomu, aby jejich dítě bylo například vystaveno nějaké „multikulturní ideologii“...

Kniha je psána esejistickým stylem, v němž se mísí autorovy exkurzy do úlohy vzdělání v životopisech jeho předků a líčení jeho osobních konfliktů s konzervativními učiteli a rodiči s obecnými úvahami o vztahu školství a společnosti. Některá jeho vyjádření, jako „globální upgrade“, jsou možná až samoúčelně stavěna na vnějším efektu a připomínají někdy příliš rozevlátý styl Tomáše Sedláčka, který ke knize napsal doslov.

Další pasáže jsou mírně přitažené za vlasy, například když Kartous píše: „Z historického hlediska jako bychom se vraceli do období lovců, jejichž život byl nevyzpytatelný, každý den mohl přinést nějaký nečekaný zvrat a za každým stromem mohlo číhat nebezpečí, jemuž lovci nutně museli jít vstříc a na které bylo nutné být připraveni. Svět současných dětí se v lecčems podobá životu v džungli.“ Průměrnému Čechovi dnes maximálně hrozí, že mu ujede autobus nebo že ztratí mobil, ale jinak je dnešní doba poklidnější a mnohem bezpečnější než třeba středověk s lokálními válkami jednotlivých feudálů, morovými ranami i běžnými útoky divokých zvířat.

Ostatně mírně kritická je v tomto smyslu i předmluva Mikuláše Beka, který otevřeně nesouhlasí s Kartousovou vírou, že naše doba prožívá nejrychlejší tempo změn v lidské historii: „Jako historik 19. století bych spíše řekl, že v dějinách se střídají období rychlejších změn či diskontinuit s klidnějšími. Osobně jsem přesvědčen, že změny každodennosti, které prožívali lidé v polovině 19. století s nástupem průmyslu, občanských práv, medicíny a techniky, byly možná radikálnější než tempo, kterým střídá jedna inovace mobilního telefonu nebo sociálních sítí druhou téhož.“


Celý text naleznete zde

29 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...
15. prosince 2019 v 12:02  

Komentář, který jsem na iliteratuře přidal k recenzi, nebude překvapením:

Kartous je symbolem bídy současného veřejného diskurzu o vzdělávání i schopností politické reprezentace a novinářů orientovat se v problémech a kriticky o nich uvažovat. Může-li se totiž stát mediálně nejznámějším "expertem" v dané oblasti stát člověk, který se prezentuje nikoli skutečnou odborností, ale pouze myšlenkami posbíranými jinde, a který když už přinese něco svého, tak je to buď hloupost, nebo zlovolná manipulace a lež, jsme tam, kde jsme určitě nechtěli být. Viz např. https://www.ascestinaru.cz/josef-soukal-mlaticka-bob-kartous/

Jana Maříková řekl(a)...
15. prosince 2019 v 16:50  

S Kartousem je No Future zajištěna.

Jiří Lukáš řekl(a)...
15. prosince 2019 v 17:38  

Kartous je symbolem bídy současného veřejného diskurzu o vzdělávání i schopností politické reprezentace a novinářů orientovat se v problémech a kriticky o nich uvažovat.

Jaký smysl má takovýto diskuzní příspěvek? Patrně jediný: autor si navozuje oblažující pocit vlastní nadřazenosti. Věřím, že J. Soukal je „symbolem“ smýšlení jen menšinové části českých učitelů.

tyrjir řekl(a)...
15. prosince 2019 v 17:41  

Bohumil Kartous: Česká společnost je ne-mocná

Úpěnlivá pozornost nebo Úpěnlivě pění?

Zpívati, pěti, pěnice (zpěvný pták nebo tzv. Arizonská Pěnice Tornádo Lou z Limonádového Joe), úpěnlivý. Tato slova mají myslím stejný slovní základ. Úpěnlivá prosba, to bych ještě bral. Úpěnlivá pozornost myslím není. Úpěnlivě si vyžadovat pozornost - o to myslím panu B. Kartousovi zejména jde.

Myslím, že úpěnlivé pění pana B. Kartouse v pedagogických kruzích má několikero falešných tónů...

Pro odlehčení: Arizonská Pěnice Tornádo Lou z Limonádového Joea
https://www.youtube.com/watch?v=H5Lg_14m-sM&list=RDtf--BzkuiXQ&index=5

Namyšlená přezíravost faktů, mentorský a přitom urážlivý tón demagogicky účelových názorů pana B. Kartouse je myslím už delší dobu evidentní. Je to myslím viditelné i v tomhle článku. Myslí si snad B. Kartous, že k lidem mluví z nějakého obláčku nebo kazatelny? Nevím, zda má vůbec smysl pouštět se do rozboru té jeho nedochucené a připálené bramboračky ...


http://www.ceskaskola.cz/2015/10/bohumil-kartous-ceska-spolecnost-je-ne.html

Tohle se myslím ani po čtyřech létech příliš nezměnilo. Možná až na to, že B. Kartous částečně vstoupil do politiky tím, že se stal asistentem senátora J. Drahoše, předsedy senátního školského výboru.

J.Týř

Tajný Učitel řekl(a)...
15. prosince 2019 v 20:13  

Při vší úctě, pan Mikuláš Bek se mýlí. Společnost a zejména mladí lidé se dnes mění tempem, které nemá obdoby, z jednoho prostého důvodu. Mění se jejich mozky, jejich schopnost věnovat se něčemu soustavně, schopnost přečíst delší text, schopnost zapamatovat si a propojit novou slovní zásobu, schopnost udržet pozornost, schopnost jít pod povrch věcí, schopnost vynaložit potřebnou dávku myšlení k pochopení širších souvislostí. Jednoduše, mladá generace nám hloupne.

Lenka Pokorná řekl(a)...
15. prosince 2019 v 20:16  

"Kartous je symbolem bídy současného veřejného diskurzu o vzdělávání i schopností politické reprezentace a novinářů orientovat se v problémech a kriticky o nich uvažovat."

Autorovi tohoto výroku tleskám, neboť v jedné větě vystihl "lesk a bídu kurtizán".

Robert Čapek řekl(a)...
16. prosince 2019 v 1:05  

J.Soukal je opravdu symbolem jen menší části učitelů, neboť je zastáncem Cermatu a státní maturity, bohemista školomet, jezuitský diskutér, který jakýkoliv jiný názor zneuctí vynadáním do hlupákůa lhářů apod.a ještě to označí za oprávněnou "expresi" a na závěr se sám vyhlásí etickým vítězem. Takových naštěstí není mnoho, takže vlastně reprezentuje sám sebe a pak dalších asi pět mrtvých duši své organizace.

Kdyby měli Kartousovi oponenti šarm a koule, očekával bych reakci typu: zajímavá kniha, souhlasím s 10% a nesouhlasím zejména s tím a tím... bez osobních invektiv, nadávek a podpasovek. Ne slovy lež, hloupost, zlovolna manipulace a dalším svinstvem, kterého je schopen jen opravdu lživý, zlovolně manipulativní a hloupý bohemista :-) A věřte, nenadavam, je to exprese ;-)

E.Kocourek řekl(a)...
16. prosince 2019 v 8:20  

smýšlení jen menšinové části českých učitelů

Zdali to pan Lukáš má spočítané? Mezi diskutujícími zde je "většinou" on (Jiří Lukáš) a Robert Čapek, zatímco "menšinou" je Soukal, Maříková, Pokorná, já. Že by "nová matematika" ? ////

mirek vaněk řekl(a)...
16. prosince 2019 v 8:36  

Jsou knihy, které stojí za to číst a knihy, které ne. Kartousova kniha ne. Tak jako mnoho jiných od lidí, kteří netuší o čem píší. Je tolik lepších a přínosnějších knih. A čím je člověk starší, tím víc si váží svého času a nechce jej ztrácet hloupostmi. Vrací se ke klasikům, neboť poznává, že to co psali předci a co odolalo tlaku doby má obecnou platnost v každé době. A dnešní slovní průjem všech těch, kterí se potřebují zviditelnit a internet jim to umožňuje, doba zcenzuruje. Proti lžím a manipulacím je třeba bojovat.

Jiří Lukáš řekl(a)...
16. prosince 2019 v 8:56  

Pane Kocourku, předpokládám-li, že rozumíte tomu, co čtete, a víte, co píšete, pak musím konstatovat: Ano, vítězství je Vaše! - Většina, tj. Soukal, Maříková, Pokorná a Kocourek, „si navozuje oblažující pocit vlastní nadřazenosti“. Menšina, tj. Lukáš a Čapek, si nenavozuje oblažující pocit vlastní nadřazenosti.

Gratulace!!!

Josef Soukal řekl(a)...
16. prosince 2019 v 9:20  

Vstupuji na tento web jen výjimečně a nehodlám se zde dále angažovat. Jen upozorňuji, že kritici mého komentáře se dopouštějí právě toho, co mi vytýkají. Na rozdíl od nich jsem svá slova podložil konkrétním odkazem, přičemž bych mohl dodat další, protože na Kartousovy lži a hlouposti upozorňuji soustavně už dlouho. Prakticky bez jakékoli jeho odezvy a bez výraznější oponentury od jiných, což beru jako potvrzení toho, že podobně jako moji zdejší kritici nemá Kartous a jemu názorově blízcí na argumenty jak odpovědět. Ostatně R. Čapek dokonce o mně vede blog, kde prý shromažďuje různá má vyjádření (četl jsem je po jeho upozornění a klidně bych je napsal znovu), aniž by ovšem uvedl, na co reagovala, a aniž by umožňoval k blogu diskusi. Jakákoli slova o podpásovkách a invektivách od takovýchto jedinců tak neznamenají nic než jiného bezděčnou kritiku sebe sama.

Daniel Janata řekl(a)...
16. prosince 2019 v 10:56  

Díky za potvrzení slov R. Čapka, je fajn si uvědomit, o čem /kom) psal.

Pavel Doležel řekl(a)...
16. prosince 2019 v 11:32  

"Kdyby měli Kartousovi oponenti šarm a koule, očekával bych reakci typu: zajímavá kniha, souhlasím s 10% a nesouhlasím zejména s tím a tím..."

Nesouhlasím s Kartousem prakticky v ničem, co do teď publikoval a knihu si pořizovat, ani ji číst, nehodlám. Ztrácet čas umím mnohem příjemněji. Nicméně k jeho blábolům (želva, která je ve svém tempu nedostižná, apod.) jsem se vyjadřoval již dávno, např. ve svém blogu na iDnesu.

Domnívám se, že Kartous je přesně oním produktem totální devalvace školství, zejména v některých specifických oborech, zejména humanitních. Podobně, jako vy, Mistře. Hloupost, povrchnost, nevzdělanost, ale zato "koule" a "šarm", "sprostota" a drzé čelo. To jsou atributy těchto produktů nových inovativních softskilů. Blábolení, neznalost základů, agresivita, sprostota a neschopnost chápat svojí vlastní nevýznamnost, zanedbatelnost a neschopnost vnímat a uznávat jakékoliv autority, byť mají prokazatelně větší znalosti, schopnosti a jsou nesrovnatelně více vzdělaní a to téměř ve všech aspektech. Prosazování vlastních fantasmagorií založených na víře svaté. Vydávání primitivnosti, triviality a samozřejmosti za hluboké inovace. To jsou znaky moderních expertů na vzdělávání.

A co čekáme více od absolutních laiků, než neustále omílané triviální teze o tom, že připravujeme děti na minulost a že se všechno převratně mění a nikdo nezná budoucnost. Převratnost moderních sněhových koulí, vyslanců a všelijakých jiných triviálních her, z kterých se hlupáci snaží udělat velikou vědu a něco převratného a originálního, ačkoliv každá šikovná pionýrská vedoucí, nebo vedoucí skautského oddílu tyhle hry hráli desítky let před narozením nových samozvaných velikánů. Jen z toho nikdo nedělal vědu a nikdo by si nedovolil si na to dělat doktoráty.

PP řekl(a)...
16. prosince 2019 v 11:49  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
PP řekl(a)...
16. prosince 2019 v 11:52  

Doufám, že si výrobu knihy zaplatil Kartous ze svého.
Nepamatuji si, že by cokoli kvalitního napsal, řekl nebo udělal.

Tajný Učitel řekl(a)...
16. prosince 2019 v 11:56  

Koule a šarm. Prvního máte nadbytek, druhého ani za mák. Co z toho vyleze? Arogantní rainman s obřími varlaty.

Michal Komárek řekl(a)...
16. prosince 2019 v 12:06  

Pánové, už to stačilo...

Lenka Pokorná řekl(a)...
16. prosince 2019 v 13:43  

Proč? Teprve teď to začíná být zajímavé.

Robert Čapek řekl(a)...
16. prosince 2019 v 20:06  

Je to kouzlo nechtěného, ale je legrační, že magistr Doležel se pokoušel naházet co nejvíc špíny: a dokonale popsal sebe! Jeho "hloupost, povrchnost, nevzdělanost" v oborech jako pedagogika nebo psychologie je očividná, z toho vyplývá i jeho "blábolení, neznalost základů" a hlavně "neschopnost vnímat a uznávat jakékoliv autority, byť mají prokazatelně větší znalosti, schopnosti a jsou nesrovnatelně více vzdělaní" - to sedí jako ušité, že, pane doktorande? Dokonce se pojmem jako "prosazování vlastních fantasmagorií" dopouští myšlenkového plagiátu, viz má nedávná brilantní analýza jeho smyšleného světa. Kdyby magistr Doležel rozuměl více psychologii, asi bych mu popsal důvody téhle jeho autoprojekce, ale to nemá smysl. Takže už jen poznámka: to, co nejvíc sedí na p.D, je "neschopnost chápat svojí vlastní nevýznamnost". Ale když já (pravděpodobně největší český žijící didaktik) nebo Tajný učitel (významný pedagogický influencer) věnujeme jeho nesmyslům jistou malou pozornost, neuvěřitelně mu tím přidáváme na významu ;-) Jinak by byl už úplnou nulou a mohl by si tu brumlat leda s J. Týřem :-D

E.Kocourek řekl(a)...
17. prosince 2019 v 8:04  

Robert Čapek řekl: já (pravděpodobně největší český žijící didaktik)

ČŠ si (jako obvykle) může blahopřát ... ////

Pavel Doležel řekl(a)...
17. prosince 2019 v 17:01  

Vy mě ale pokoušíte, Mistře :-)

No, já bych řekl, že po těchto exposé se jistě řady vašich klientů a následovníků, kterým vyprávíte o softskilech, značně rozšíří. Vaše komunikační schopnosti, schopnost motivovat a řešit problémy v mezilidských vztazích, podobně jako přesvědčovací schopnosti, jsou věru hodné následování.

A přitom taková ubohá provokace od bezvýznamné nuly ... a co to s tím "majestátem" udělá, že jo. A to vás ještě ráčí chránit mistr Komárek.

Lenka Pokorná řekl(a)...
17. prosince 2019 v 18:14  

"Ale když já (pravděpodobně největší český žijící didaktik)"

No to ani náhodou, tím je Milan Hejný, případně Eduard Fuchs. Vy jste Čapku jen nabubřelá nula, o kterou si lidé, kteří se didaktikou skutečně zabývají, ani nejsou ochotní opřít kolo.

V souvislosti s Vaší osobou a didaktikou češtiny je prý zajímavá kauza "vzory přídavných jmen." Vaše díry ve vzdělání, které v ní vypluly, jsou údajně velmi zábavné.

Michal Komárek řekl(a)...
17. prosince 2019 v 18:21  

Paní a pánové, už to opravdu stačilo. Někteří z Vás kritizují Bohumila Kartouse mimo jiné za to, že je arogantní a agresivní.... Vy se projevujete velmi podobně. Zkusme diskutovat věcně, prosím. Jestli nechcete diskutovat o té Kartousově knize, tak se prostě věnujte jinému tématu. Děkuji!

Robert Čapek řekl(a)...
17. prosince 2019 v 20:46  

Kauza "vzory přídavných jmen."? Vůbec nevím, o čem plácáte, nicméně v žádném případě nemohou žádné vzory přídavných jmen ukázat jakékoliv díry ve vzdělání - tedy pokud nejste totální školomet. Ale ukazuje se, že jakákoliv z prstu vycucaná špína je vám dobrá... vy tedy musíte být učitelka k pohledání. Žáci by byli na vás hrdí, pavlač hadr ;-)

Lenka Pokorná řekl(a)...
17. prosince 2019 v 21:15  

Já myslím, že všichni ostatní vědí, o čem plácám a co je Vaše proslavená kauza "vzory přídavných jmen", která vypovídá nejenom o Vaší odborné nedostatečnosti, ale i tom, že postrádáte zdravý selský rozum. A mimichodem, špínu na Vás nikdo nemusí kydat, to zvládáte velmi dobře sám. Tak nějak mi trošku připomínáte sopku, která zavalila sama sebe.

Robert Čapek řekl(a)...
17. prosince 2019 v 22:56  

Ne, žádná "proslavená" kauza neexistuje. Pokud ano, mohla byste ji rekapitulovat, ať je vidět, že víte, co píšete? Klidně přineste nějaký doklad o ztrátě mého zdravého selského rozumu. Sem s ním! Nebo jste jen obyčejná drbna a kvákačka?

Pavel Doležel řekl(a)...
18. prosince 2019 v 4:11  

Mistře, vy jste pochopitelně nikdy žádný zdravý selský rozum neztratil a zasvěcení tuší proč.

Paní Pokorná, Mistr nemá problém pouze s přídavnými jmény, ale i s korektním užíváním "mě" vs. "mně", což zde v diskusích předvedl opakovaně. Mimo jiné i proto jej nazývám Mistrem sedmdesatera sedmera umění, viz Poutník se na promocí mistrů a doktorů dívá.

"Vaše díry ve vzdělání, které v ní vypluly, jsou údajně velmi zábavné."

Obávám se, že Mistr nemá nic jiného, než díry.

Pane Komárku, rád bych se věnoval věcné diskusi, ale vy částečně víte, kolikrát jsem mistrům vysvětloval třeba Ricardovu komparativní výhodu, když mleli cosi o zavírání životních drah jedním testem (což samo o sobě je argumentační faul), kolikrát jsem vysvětloval třeba vězňovo dilemma, když mleli o svobodné volbě ve vzdělávání, kolikrát jsem vysvětloval Nashovu rovnováhu, nebo Pareto efektivitu tržní alokace a možná by šlo dohledat i to, jak jsem Kartousovi vysvětloval rozdíl mezi regresní a regresivní analýzou, když chtěl ondynojc vypadati učeně a malinko se netrefil. A je snadno k dohledání i má reakce na jeho "želvu, která je ve svém tempu nedostižná". Ale je to únavné s těmito mistry, které tak brilantně popsal ve svém díle Jan Ámos Komenský, vésti jakoukoliv věcnou diskusi, neb jde nanejvýše o házení perel víte komu. Vzdělání a věcná argumentace se v těchto kruzích nenosí. Člověk neví, jestli má autora takové "knihy" považovati za esejistu, či humoristu, nicméně co ví zcela jistě je, že rozhodně ne ani za experta na vzdělávání, ani za vzdělaného člověka - bohužel navzdory jejich světovým objevům v axiologii reklamy, nebo klimatu školní třídy. Mistři jsou aktivní, to jim nelze upřít, žel studovali buď málo, nebo špatně, nebo obory, které jim jaksi nedokázaly zajistit ani elementární základy jakéhokoliv, natož pak analytického myšlení. Což ostatně není problém prokázat. Jejich vzdělání stačí toliko na přebírání cizích interpretací, neboť ani jeden do jednoho nemá ani páru o metodologii statistického testování hypotéz. Bodejď by také měli, když jejich představa matematiky se zcvrkla na pár buněk v Excelu, ale přitom se sami vidí jako digitální inovátoři a Kartous tady mentoruje učitele, kterak jsou zaostalí v digitální gramotnosti, pod níž si představuje nanejvýše uživatelské znalosti několika aplikací a on-line nástrojů. O umělé inteligenci a vzdělávání zaměřené na budoucnost nanejvýše kváká, ale už mu nikdo neprozradil, že všechny formy strojového učení jsou v konečném důsledku založené na čisté matematice. Blábolení o neuronových sítích opravdu žádné inovace a přidanou hodnotu nepřináší víte? To si musí nejprve nastudovat derivace, pak si dokázat řetízkové pravidlo a pak teprve může pochopit základní algoritmus pro odhad parametrů neuronové sítě - tzv. backpropagation algoritmus. Jenže to zase vyžaduje základní znalosti funkcí, protože tam máte ty aktivační funkce, a tak dále. A takto je to se vším dalším. Blábolení, kvákání o želvách, nepochopení ani té nejjednodušší Zenonovy aporie, ačkoliv dotyčný je aprobován k jejímu vyučování na SŠ a pak činění "odborných" závěrů o stavu našeho školství. Trapnost. Jeden Mistr vedle druhého.

Pavel Doležel řekl(a)...
18. prosince 2019 v 4:16  

Pane Komárku, já rozumím té vaší obecné tezi, že diskutovat je třeba o problému a ne o autorech názorů na tyto problémy, ale nesouhlasím s vámi. Toto platilo v dobách před devalvací titulů a autorit. Dnes je třeba drzým a arogantním hlupákům nastavit nikoliv už zrcadlo, protože oni se v něm neuvidí (dobře to vystihl Miloš Čermák ve svém článku s názvem "Kdysi byly děti také blbé, ale věděly o tom"), dnes je třeba jim nastavit zeď. Jo, že u toho člověk bohužel může působit na první pohled arogantně, to asi tak prostě být musí, ale když na drzé čelo, aroganci, sprostotu a totální hloupost už nezaberou argumenty, neb protistrana jaksi nemá na to, aby je pochopila, tak je třeba jiných nástrojů. A to dříve, než se jim podaří se jako viry zreplikovat i do našich dětí.

krtek řekl(a)...
18. prosince 2019 v 12:46  

Pro neznalé a pana Čapka: http://robertcapek.cz/mala-uvaha-o-testu/
Knihu číst nehodlám, nedisktuji, jenom Mistr se tu rozplývá nad neznalostí své práce, tak ji tu připomínám.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.