„Paradox představuje Izrael – malý stát známý jako kolébka mnoha moderních vynálezů, domov řady technologických startupů a dvanácti nositelů Nobelovy ceny (z toho šesti za přírodní vědy). Asi bychom čekali, že výsledky izraelských studentů budou minimálně na úrovni skandinávských zemí, ale není tomu tak. Izrael se v žebříčku vyskytuje v sousedství států, které nevynikají ani startupy, ani nobelovskými laureáty…,“ zamýšlí se nad výsledky šetření PISA ekonom Pavel Kohout v Lidových novinách.
Pavel Kohout (wikipedia.org) |
Proč je tedy Izrael „ve škole“ podprůměrný, a v realitě skvělý?
Hypotéza: Izraelci jsou si dobře vědomi vzácnosti svých zdrojů, a věnují proto maximální pozornost jejich využití. Produktivita každé generace studentů je dána potenciálem malého počtu jedinců na špičce. A zatímco Západ investuje ohromné prostředky do studentů s nízkým IQ – zcela marně, neboť z nich nikdy nebudou inovátoři –, Izrael investuje do těch, kdo jsou schopni něco dokázat. Kupříkladu program Talpiot, vzdělávací systém izraelské armády. Západoevropské země nemají nic podobného. Namísto do špiček investují do inkluze. Na tu si Izrael nepotrpí: vědecké objevy nedělají a nové firmy nezakládají ti, kdo by měli chodit do zvláštních škol.
Sebevětší objem investic nic neudělá s žáky, jejichž studijní předpoklady jsou chabé. To je hlavní poselství pro Česko, zemi, která v žebříčku PISA zaujímá zcela průměrnou pozici.
Celý text naleznete v Lidových novinách (6.12.)
3 komentářů:
jsme montovna takže jednoznačně investovat do inkluze
Zdroje jsou skutečně omezené (žáci, peníze, školy, učitelé). Ale nemělo by se jimi jednostranně mrhat ani na jedné ani na druhé straně... Pochybuji, že Izraelci zapomínají na slabé, ovšem věřím tomu, že dobře podporují výborné i nejlepší (nic jiného jim nezbývá a je to součást jejich kultury a jediné možnosti přežití).
Tohle je v z textu pan Kohouta jistě zajímavé: https://www.worlddata.info/iq-by-country.php
Není ale divu, že tam uvedené IQ koreluje s PISA, když IQ se tam odvozuje z PISA ;-)
Co se týká Izraele, je Feřtekovo vysvětlení daleko plausibilnější než Kohoutovo.
Je smutné čít, jak stále velká část české elity prosazuje selektivitu vzdělávání.
Jsou ale i pozitivní příklady "spíš mne trápí ty desítky procent funkčně skoro negramotných kluků, co opouštějí naše základní školy," Jan Konvalinka, prorektor UK zde https://www.facebook.com/maialis/posts/10221217315448376
Okomentovat