Němečtí experti označují čerstvá data šetření PISA – mezinárodního srovnání žáků středních škol – za alarmující. Německé školství se sice pohybuje v průměru vyspělých států, výsledky žáků ale silně ovlivňuje jejich původ. V zemi se také debatuje o tom, zda se mají vyučování účastnit i děti přistěhovalců, které neovládají němčinu. Informuje Česká televize.
„Samozřejmě je to zčásti velká skupina dětí migrantů, kteří přišli v rámci velké vlny v letech 2015 a 2016. Špatně německy ale mluví také stále více německých dětí,“ upozorňuje prezident svazu Heinz-Peter Meidinger. V těchto případech by podle odborníků mohlo být na vině časté používání elektroniky.
Celý text a pořad ke stažení naleznete zde
4 komentářů:
S neznalostí mateřštiny jsme na tom v Česku ještě hůř - v Česku neovládá mateřštinu ani školská inspekce:
Má ČŠI jasno alespoň v základních pojmech?
kvalita a kvantita
účelnost a účinnost (efektivita)
vzdělávání a výchova
učitel a vychovatel (pedagog)
asistent učitele a asistent pedagoga
"Kvalita a efektivita vzdělávání" jsou definičně dány tím, že učitelé budou pedagogy nebo že za učitele udělají práci nějací "pedagogové"? Kde a jací jsou ti pedagogové? Kolik jich ve školách je? Postačuje být "pedagogem", aby člověk byl učitelem? Proč jsou ve školách "asistenti pedagoga" přidělovaní jen postiženým dětem? Proč tam proboha nejsou "asistenti učitele", když ve školách učí učitelé a nikoli vychovatelé (pedagogové)?
Hezkou pojmovou bramboračku nám, myslím, ČŠI zase jednou "navařila".
:)))
http://www.ceskaskola.cz/2019/12/kvalita-efektivita-vzdelavani.html
No a diví se tomu někdo? U nás to není lepší.
Jsou žáci, kteří na to mentálně nemají a jsou žáci z cizojazyčného prostředí, kteří to nestihli. Jsou žáci jejichž vnitřní motivace je navzdory aktivistům stále nulová a pak jsou žáci, kteří se vzdělávání úspěšně vyhýbají. Sociálka a policie je na ně krátká, tak se to hodí na školu.
Proto 100% matematická a jazyková gramotnost 15letých žáků budí ve Strategii 2030+ úsměv.
Na střední škole trpím, když nechávám žáky číst ukázky z čítanky - nejen, že se neudrží na jednom řádku, nerozeznávají písmena, čtou, co tam není, a i když jim to nedává žádný smysl, vůbec si toho nevšimnou, protože text absolutně nevnímají a neumí ho pěkně plynule přečíst a pak tomu přestávám i já a všichni ostatní rozumět, tak si kolikrát říkám, že jim budu muset snad sama předčítat, abychom se hnuli z místa.
Podobné je to i s psaním. Dříve se diktát diktoval nejméně po několika slovech, stačilo větu říct dvakrát. Dnes už diktuji po jednom jediném slově, opakuji ho nejméně třikrát, a přesto se najdou ještě žáci, kterým třeba polovina věty chybí s výmluvou, že nestíhají tak rychle psát.
A písmo?
Samozřejmě nečitelné klikyháky, které ani oni sami pak nedokáží znovu po sobě přečíst.
Význam mnohých běžných českých slov vůbec nechápou.
Když jsem oznámila, že půjdeme do kina na český film, obličeje se jim hnusem protáhli.
Nejraději sledují americké filmy, ve kterých je spousta násilí a krve, vulgární vyjadřování, v podstatě primitivní děj, rychlé střihy, co nejméně slov. Klasika, jak mi tu kdysi kdosi radil, že mám přečíst úryvek ze Zločinu a trestu a že to žáky zaujme a budou pak vědět, kdo byl Dostojevskij, negymnaziální žáky naprosto nezajímá. Berou ji jako světelné roky vzdálenou minulost, o které se už nechtějí nic učit. Úryvek z Dalimilovy kroniky o Oldřichu a Boženě jsem jim chtěla osvěžit ukázkou z televizního filmu s Jiřím Bartoškou (ani scéna, kdy se v zimě musel koupat v zurčícím potůčku, je vůbec neprobudila k nějakému životu). Nuda! Šílená!
Okomentovat