„Během středečního finálního projednávání vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2020 poslanci mimo jiné odmítli zvýšení tempa růstu platů učitelů: schválen tak byl původní vládní návrh růstu o deset procent. Zas tak velkým překvapením toto odmítnutí není: vždyť sotva dva týdny starý průzkum veřejného mínění ukázal, že téměř dvě třetiny české populace pokládají desetiprocentní navýšení učitelských platů v příštím roce za dostatečné. Jenže ono dostatečné není. Není ani tak důležité, že vláda původně učitelům slíbila patnáct procent. Rychlý růst učitelských platů je prostě potřebný,“ píše ekonom Michal Skořepa v Lidových novinách.
Michal Skořepa (linkedin.com) |
Jistě, deset procent je krásné číslo. Jenomže průměrná mzda v ekonomice by v roce 2020 měla podle většiny prognóz narůst o nějakých šest procent. Učitelé by tedy oproti průměrnému zaměstnanci měli dostat přidáno jen o čtyři procentní body víc. A to je zoufale málo. Proč? Protože situace ve sborovnách českých škol je z mnoha pohledů nepříznivá a zhoršuje se...
Všechny popsané problémy mají společný základ: učitelské povolání je dnes v Česku málo přitažlivé. A zejména je málo přitažlivé pro osobnosti, které dovedou sledovat vývoj světa za okny školy a rozumně posoudit, jaká konkrétní témata s žáky probírat do jaké hloubky. Ve skutečnosti je sice zatím na českých školách takových osobností pořád ještě celá řada; to je ale spíš známka jejich obdivuhodného idealismu a nadšení než správného nastavení podmínek pro to, aby takoví lidé ve sborovnách převažovali.
Celý text naleznete v Lidových novinách
3 komentářů:
potřebujeme školskou reformu a ne nalévání peněz do neefektivního chaosu
Veřejnost na nic tlačit nebude, protože má pocit, že jsou učitelé vyžírkové. Nic nedělají, pracují nanejvýš 4 h denně, mají 4 měsíce v roce prázdniny, nikoho nic nenaučí a ještě dostali od Babiše tolik přidáno, že už nic víc nepotřebují.
Realitu známe pouze my učitelé a ti, co to aspoň někdy už zkusili, ale rychle od toho zdrhli.
Prioritou jsme nepřetržitě 30 let u všech posttotalitních vlád, jen se to dosud nějak neodrazilo v našich peněženkách, ale hlavně, že se o tom křičí do světa. Pod tímto dojmem je veškerá veřejnost přesvědčena o tom, že již máme dost.
A pak mi teda vrtá hlavou, odkud vědí ta děcka z pedagogických fakult, která se ani do škol nikdy nepřijdou podívat, že školstvím cesta pro ně nevede, neboť za hubičku nehodlají celý život živořit.
Paní BP
Tak zrovna pan Skořepa má zkušenosti téměř osobní, pokud se nemýlím :o)
Spolu s manželkou navíc napsali dost povedenou učebnici finanční gramotnosti.
Okomentovat