„Do školy přicházejí děti, pro něž je ovládání počítače nebo tabletu a nahraných aplikací naprostou samozřejmostí. Často narazí na starší generaci učitelů, kterým digitální technologie nejsou tak blízké. Je potřeba učitele podpořit, že se toho nemají bát. Děti jsou zkrátka v tomto před námi,“ říká v reportáži deníku Aktuálně krajská metodička ICT Irena Vajen.
 |
| Miroslav Dvořák (facebook.com) |
Jelikož je i učitelem informatiky, dodává: "Informatika by neměla být o obsluhování počítače, což je možná strop nejednoho učitele, ale mělo by se tu učit i programování, které rozvíjí myšlení žáků."
"Učitel dnes může učit velmi kreativně, s využitím nejrůznějších moderních technologií, může učit projektově, ve skupinkách. Jenže mnozí říkají, že kurikula jsou tak plná, že nestíhají látku odučit, natož ji nějak zpestřit použitím digitechnologií. Jenže to už v případě základních škol patnáct let, tedy po školské reformě, není pravda," říká Petr Naske, tajemník DigiKoalice - České národní koalice pro digitální pracovní místa.
Jak vysvětluje, učivo obsažené v rámcových vzdělávacích programech není povinné, povinné je pouze dosáhnout stanovených cílů. "Například celé učivo fyziky na základní škole se dá naučit v deseti vyučovacích hodinách," doplňuje ho Tomáš Feřtek, odborný konzultant informačního centra o vzdělávání EDUin.
Celý text naleznete zde
17 komentářů:
Začnu od konce. Celé učivo fyziky jde naučit v 10 vyučovacích hodinách. Souhlasím, ale pan Feřtek nezmínil, že podstatnou podmínkou je intrnzivní snaha studenta. Ano dřív dálkaři měli za rok 10 konzultací fyziky po 2 roky a pak z ní maturovali. To bylo ještě před reformou za osnov. Měli ale základy ze ZŠ a měli snahu. Dnes je kompetencí v RVP polovic, z fyziky nikdo nematuruje a většina žáků je spokojena ze čtxyřkou. Spousta žáků po absolvování ZŠ neumí dosadit do vzorce a měřící přístzroj vidí na SŠ poprvé.
Teď k ICT. Ano, v ovládání ICT technologií jsou žáci lepší než učitelé a učitelé jim nemohou konkurovat. Ten čas, který stráví mladí u ICT je nesrovnatelný s časem, který stráví učitelé. Školení učitelů v ovládání ICT je ztráta peněz a času. Má to smysl jen pro úplné PC ignoranty. Totéž platí i u výky ICT. Je spousta specializací a tam také bude vždy ten žák SŠ, který se o některou oblast intenzivě zajímá, před učitelem. Neboť učitel musí zvládat všechny oblasi ICT, kdežto žák se specializuje. Specializace učitelů ICT je jen jejich snem. A dost peněz na kvalitní školení ICT také. Firemní specialisté požadují desetitisíce.
Jenže hlavní problém ICT je jejich nespolehlivost. Nelze se spolehnout na to, že PC bude právě fungovat, že software bude fungovat jak má. Jednak je to dáno složitostí ICT a tedy vyšší chybovostí, pak softwarovou biosférou(viry...),a v neposlední míře nprofesionalitou tvůrců softwaru neboli za málo peněz ve školství málo muziky.
Uživatelů mezi žáky je spousta, ale umět si vytvořit vlastní program je něco jiného. Tady nám žáci hodně pokulhávají. Programování totiž mnohdy "bolí" stejně jako matematika.
Brzy nebudou potřeba zedníci... Kam lidi chodí na tyhle iluze, to netuším. V poslední době jsem zachytil několik informací, které hovoří opačnou řečí.
Nevím, kde učíte, ale nevšiml jsem si, že by žáci po základní škole s počítačem něco uměli. Neumí téměř nic. Nic praktického, nic užitečného. Výjimkou jsou jen ti, kteří na počítačích doopravdy něco tvoří. Počínaje stránkami, přes grafiku až po animaci. Jsou takoví studenti, ale je to stejné jako s dětmi, které umí před první třídou číst.
V tomto strašném dovednostním nedostatku je pak považováno "být horší" jen proto, že neumíte obarvit znak na červeno. Takové samozřejmosti, jako je číslování stránek, kapitol nebo snad automatický obsah jsou společnou nevědomostí všech. A to zmiňuji jen text. Kde jsou práce s obrázkem, vektorovou grafikou nebo celou internetovou stránkou? Tam jsou znalosti naprosté většiny a bez výjimky nulové. Znovu podotýkám - kromě těch, kteří "umí před první třídou číst".
Je mýtus, že mladí umí s počítačem lépe než dospělí. Stačí jim zadat práci a chtít po nich odpovědnost za výsledek a skutečnost záhy zvíte. A jsme zpátky u relativizace základních hodnot. Moc přeji těm, kteří tvrdí, že nebude zedníků potřeba, aby se toho dožili.
A to nejsem z podstaty škodolibý.
Už jsem to sem psal, ale neškodí zopakovat.
Ono to spíš vypadá tak, že posledních několik roků (u nás cca 3) schopnost ovládání počítače u žáků klesá.
Není se co divit. Oni totiž počítač nepoužívají, všechno dělají přes mobil.
Letos poprvé se mi stalo, že jsem musel vysvětlovat několika patnáctiletým, jak se maže klávesou Delete. Nedělám si legraci, znali jen Backspace.
To, co umějí, je spouštění mobilních aplikací. S počítačem se učí rychle, přirozeně, ale učí se na něm ve škole. Texťák, vektorovou grafiku, tabulkový editor.
"Například celé učivo fyziky na základní škole se dá naučit v deseti vyučovacích hodinách," doplňuje ho Tomáš Feřtek
Tak jo, když fyzika se dá naučit za deset hodin, tak většina ostatních předmětů určitě také. Ale doufám, že alespoň češtině, angličtině a matematice přiklepnou odborníci na školství po dvaceti hodinách. Tak tu Feřtekovu reformu spusťme a za jedno čtvrtletí máme vymalováno.
To jsou jen báje a pověsti.
Žáci umí na PC pouze stahovat cizí práce a vydávat je za své.
A neumí si na internetu ani najít vysvětlení cizích pojmů, natož ověřit pravopisné či gramatické jevy. Umí tam jen brilantně hrát různé počítačové hry.
Mylně se domníváme, že nám dospěla generace počítačových expertů. Oni umí hry a sociální sítě. Základy wordu a excelu jsou však nepolíbeni...
Jenže hlavní problém ICT je jejich nespolehlivost
Tohle vysvětlete podrobněji. Bez vysvětlení to vypadá, jako šílená blbost. ////
Jenže hlavní problém ICT je jejich nespolehlivost. Nelze se spolehnout na to, že PC bude právě fungovat -- Cože?!?! ////
že software bude fungovat jak má -- Musíte si ten SW prověřit, vyzkoušet, a pak zajistit, aby vám ho nikdo nepřepisoval pod rukama. ////
Jednak je to dáno složitostí ICT a tedy vyšší chybovostí -- Takový řídící SW pro jadernou elektrárnu je HODNĚ složitý, to snad uznáte. A myslíte, odborníku, že je nespolehlivý? On se ten SW musí testovat, víte? ////
pak softwarovou biosférou(viry...) -- Potřebujete vysvětlit, jak se chránit před viry? ////
a v neposlední míře neprofesionalitou tvůrců softwaru neboli za málo peněz ve školství málo muziky -- Kecy, kecy, kecy. Netuším, jaký SW potřebujete používat, ale existují VYNIKAJÍCÍ a spolehlivé freewarové (to jako zadarmo) textové editory, browsery, překladače (C++, CSharp) a dokonce vývojová prostředí. ////
Například celé učivo fyziky na základní škole se dá naučit v deseti vyučovacích hodinách," doplňuje ho Tomáš Feřtek, odborný konzultant informačního centra o vzdělávání EDUin.
Když takové pitomosti hlásají "odborní" (???) konzultanti, pak není divu, že ve školství se slovo "expert" stalo urážkou a EDUIN je považováno za spíše škůdcovskou organizaci.
Naprogramovaný robot už dnes umí postavit zeď, brzy nebudou potřeba zedníci.
Je smutné, když odborník pro jednu oblast se deklasuje hloupými prohlášeními v oblastech, o kterých zjevně nemá ani ponětí. Je to možná ještě horší omezení, nežli omezení učitelů v digitální oblasti, protože s "digitechnologiemi" si žáci nakonec poradí i bez přispění školy, ale hloupá rozhodnutí politiků, činěná na základě hloupých názorů "expertů" se napravují obtížně a velmi draze.
Pro učitele je náročné vystoupit z komfortní zóny, nechtějí být v roli neznalých žáků a začátečníků, berou to jako ponižující věc. Když už se odváží vstoupit na pole moderních technologií, bojí se ztráty autority, protože žáci toho mohou umět víc než oni. Jenže proč by měla být ostuda něco se od žáků sám naučit?“ říká Jana Šindlerová z profesní organizace Učitelská platforma a Ústavu teoretické a komputační lingvistiky Filozofické fakulty UK, jež působí i jako konzultantka v projektu Podpora rozvoje digitální gramotnosti.
Je smutné, když prostředí škol a specifika učitelského postavení zjevně nechápou i samotní učitelé, kteří vystupují v roli konzultantů.
Pak se opravdu nelze divit, že situace je taková, jak je popisováno.
Problém není ani tak přístup učitelů, protože ti jsou přece také jen uživatelé, podobně jako žáci. A milerádi přijmou jakýkoliv prostředek, který jim usnadní a zkvalitní práci.
Problém je přístup státu, který:
1. Dlouhodobě osekává prostředky na ONIV i systémové investiční výdaje do školství pod nezbytnou míru. Selhává při zajištění prostředků na technologický rozvoj a vše chce řešit prostřednictvím "projektů", "grantů" a nejlépe financovaných z EU. Což v důsledku učitele spíše zatěžuje, místo aby pomáhalo.
2. Nemá žádnou funkční strategii ani pro rozvoj digitalizace služeb samotného státu, natožpak výuky ICT a podpory rozvoje IT služeb ve školství. Místo podpory elektronizace zahlcuje školy zbytečnou (především papírovou) agendou a nezvládá ani svou vlastní roli v systému. GDPR nebo "inkluze po česku" budiž typickým příkladem.
3. Očekává, že všechno si budou dělat učitelé na koleni sami a zadarmo.
Jenže tak moderní svět nefunguje. Stačí se například zeptat našich firem, které vyvíjejí výukový software pro školy. Nebo firem, které vyvíjejí hry, zda by investovaly do vývoje hry s výukovým obsahem.
Dokud tohle nepochopí politici, nic se nezmění.
A dokud si do souvislostí nespojí data ani lidé z digikoalice, tak budou veškeré jejich apely připomínat spíše hraběcí rady, nežli reálnou strategii možných změn.
Je opravdu tzv."digitální gramotnost" pouze uživatelské prostředí? V hlavách některých "expertů na školství" zřejmě ano.
Děti jsou zkrátka v tomto před námi
Že by děti mohly být v oblasti digitálních technologií před krajskými metodičkami ICT, pytliky zase až tak moc nepřekvapuje.
upozorňuje, že doba se rychle mění
Za upozornění pytlici děkují. To skutečně ještě nikdy, nikde a od nikoho neslyšeli.
mělo by se tu učit i programování
No konečně návrat do toho krásného minulého tisíciletí, kdy se na počítačích vesměs jenom programovalo a nejedna paní učitelka odříkala význam bitů příznakového registru mikroprocesoru Intel 8080A, jako když bičem mrská.
programování, které rozvíjí myšlení žáků
No paráda. Jen jestli to myšlení dětí nerozvíjí spíš ta algoritmizace.
Lepení papírových modelů a šití oblečků na panenky má ne menší rozvojový potenciál.
A na čem si myšlení rozvinuli majkrosoftí vzdělavatelé? Není jim divné, že právě jejich zaměstnavatel nejenže školám neplatí za to, že mu školí budoucí zákazníky, ale ještě po nich nestoudně požaduje nemalé peníze. Taková hanebnost!
"Stačí se například zeptat našich firem, které vyvíjejí výukový software pro školy. Nebo firem, které vyvíjejí hry, zda by investovaly do vývoje hry s výukovým obsahem."
Ty první firmy už buď neexistují nebo na vývoj nového výukového software už rezignovaly. V těch druhých pošlou tazatele někam, protože za moc práce málo muziky.
Děkuji ještě jednou autorovi či editorovi za vtipné tvrzení v titulku. Velmi to osvěžilo atmosféru na poradě.
Ty první firmy už buď neexistují nebo na vývoj nového výukového software už rezignovaly.
Paní Pokorná, upřesněte prosím, co míníte výukovým SW. Nevím jak firmy, ale zcela určitě existují programátoři, kteří tu a tam nějaký ten SW vytvoří a ve výuce ho používají. Velice mě zajímá, jaký SW byste si přála vy. ////
e tečka kocourek zavináč email tečka cz
Každý učitel by měl vědět známou pravdu, že nejhorším počítačovým virusem jsou globálně působící počítačové firmy, které vytvářejí závislost uživatelů na svých licencovaných programech. Včetně takzvaných Widlařů. :)))
Okomentovat