„Finská společnost se před desítkami let rozhodla udělat ze zaostalé země moderní a konkurenceschopný stát, a to tím, že vsadí na vzdělávání. Drží vizi bez ohledu na to, kdo vládne – ministerstvo školství bdí jen nad legislativou a financemi, ale koncepci toho, co se ve školách děje, udržuje na rovné cestě nezávislá vzdělávací agentura. To mě zaujalo, protože to je to, co nejvíc postrádám u nás. V českém systému neexistuje jasná vize, na níž by byla shoda. Každý ministr přijde s něčím úplně jiným, a když místo něj nastoupí další, vyčerpá polovinu své energie na to, aby odstranil nesmysly, které zavedl jeho předchůdce,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Jiří Růžička, který v roli senátora Finsko navštívil v říjnu.
 |
| Jiří Růžička (senat.cz) |
Jak to vypadalo na pedagogické fakultě?
To je úplně jiný svět... Samozřejmě se věnují i oborové přípravě, ale mnohem víc než u nás se soustředí na to, aby učitelé uměli pracovat s takzvanými měkkými dovednostmi a s kompetencemi. Během dvou let magisterského studia stráví praxí neuvěřitelných 540 hodin. Mají povinnost učit, ale zúčastňují se i různých akcí školy, schůzí, seminářů, jednání s rodiči… Prostě poznávají celkový život školy.
Proč je ve Finsku o studium pedagogiky takový zájem, zatímco u nás to bývá až škola několikáté volby?
Myslím, že to nesouvisí jen s penězi. Učitelé jsou tam placeni jako ve většině vyspělých zemí, to znamená slušně. Ale podle mě hraje roli i dobrá pověst Finska a finského vzdělávání, být učitelem je prestiž. U nás 60 procent absolventů ani nezačne učit – a já se vlastně nedivím...
Setkal jste se ve Finsku s něčím, co by se u nás dalo hned aplikovat?
Ředitelé to asi neradi uslyší, ale já si myslím, že se dá spousta věcí inovovat už teď. Víceúrovňová výuka matematiky, jazyků nebo mezinárodní jazykové certifikáty místo maturity… Spoustu věcí lze zlepšit, ale nedělají se. Je to často věc konzervativního přístupu ředitelů i učitelů, ale také toho, že nemají čas zkoušet a hledat.
Celý text naleznete v Lidových novinách
9 komentářů:
Pokud umím počítat, tak 540 hodin během dvou let znamená, že vlastně student buď učí na třetinový úvazek nebo několikrát během roku učí na plný úvazek. Nevím, jestli tohle není druhý extrém. Ale zase ... tři studenti na jednoho důchodce a je problém s nedostatkem učitelů vyřešen.
…mezinárodní jazykové certifikáty místo maturity…
Ano, mít mezinárodně uznávaný jazykový certifikát (jakékoli úrovně) je samozřejmě užitečnější než složit společnou část maturitní zkoušky z cizího jazyka (státní maturitu). Důvodem je právě to uznávání. Jinak je ovšem státní maturita z cizího jazyka mnohem smysluplnější než státní maturita z češtiny nebo z matematiky, neboť je orientována "uživatelsky". Mohla vzniknout v této podobě díky tomu, že napodobuje už existující, osvědčené zahraniční vzory. Státní maturita z češtiny a z matematiky ovšem vznikla "lidovou tvořivostí" nepříliš schopných lidí v Cermatu a v jeho okolí.
Státní maturita z češtiny a z matematiky v této podobě neměla nikdy spatřit světlo světa a koncepce obou zkoušek by měla být urychleně zásadně změněna. Případně, pokud to není možné, měly by být obě co nejdříve zrušeny bez náhrady na centrální úrovni. "Buzerovat" 70 až 80 procent populačního ročníku a učitele maturantů spoustou převážně nesmyslných drobných úkolů jen kvůli tomu, aby každý rok od zkoušky vyletělo řekněme 10 nebo 15 tisíc žáků, kteří si ji potom většinou udělají na podzim nebo další rok, je z mnoha důvodů příliš drahý špás.
Nic smysluplného ta zkouška nepřináší. Škodí však tím, že brání inovacím. Utvrzuje totiž učitele češtiny a matematiky, že to, co kvůli ní vyučují, je vybráno správně.
Avšak není.
Jen inspirovat? Není to málo pane senátore? Jak dlouho už toto vše víme?
O. Botlík. Přesné.
A že tedy jeho kolega ze Senátního výboru pan Drahoš podporuje přesně pravý opak toho, co představuje finské školství? Nepodporuje platové požadavky učitelů, podporuje deprofesionalizaci...
Až dorazí do Evropy krize a bude potřeba šetřit, možná se budou Finové inspirovat u nás, kde se podfinancované školství drží na velmi slušné úrovni, v matematice jim podle posledních výsledků PISA už dýcháme na záda. Jinak řečeno: Za málo peněz hodně muziky.
Ono není všecko zlato, co se třpytí. Řešit se dá vše, ale musí se chtít. Snazší je okolo toho kecat.
Poslanci a senátoři tu moc mají. A jak to vypadá?
Ještě jednu věc. On to byl výjezd senátu. Takže jim určitě ukázali průměrnou školu ve Finských Dolních Kotěhůlkách a nezamlčeli jim žádné slabé stránky jejich systému.
rváčkazvesela- Ano, je, však o tom také mluvím, že některé věci jdou dělat už teď. A také se ledaskde dělají...
Okomentovat