Jiří Nantl: Za 20 let jsme dohnali sami sebe. Se vzděláváním je na tom Česko špatně

„Častou námitkou z pozic tradicionalistického pohledu na české školství je, že vzdělávací systém byl poškozen reformami spojenými se zavedením nového školského zákona v roce 2005, tedy zejména zrušením osnov a jejich nahrazení rámcovými vzdělávacími programy. I zde může být časová řada testů PISA užitečná. Podíváme-li se na výsledky PISA z roku 2006, kterého se účastnili žáci procházející ještě „starým“ školským systémem, vidíme, že od nynějších výsledků, jehož účastníci prošli už jen „novým“ systémem, se v některých základních ohledech liší relativně málo. Zejména je patrné, že český vzdělávací systém před i po školské reformě konzistentně produkuje zhruba pětinu žáků, kteří jsou na hranici funkční gramotnosti nebo pod ní,“ píše Jiří Nantl v Lidových novinách. 

Jiří Nantl (twitter.com)

Nantl mimo jiné píše: 

Prakticky se bavíme o lidech, kteří sice umí číst a psát, ale moc nerozumí tomu, co čtou nebo píšou. Vzhledem k tomu, že zajišťování gramotnosti je základní funkcí školství již od věků, jde o fatální selhávání českého vzdělávacího systému. Současně je ale zřejmé, že tradicionalistický recept návratu k osnovám řešením není, neboť výsledky tehdy nebyly jiné. Česká společnost má často tendenci považovat velké rozpětí kvality výsledků žáků za „přirozené“. Žel není tomu tak. Země s nejlepšími vzdělávacími systémy – v Evropě Finsko, Estonsko, ale začíná se jim blížit také Polsko – se vyznačují tím, že mají hodně nejlepších a relativně málo nejhorších žáků. Jinými slovy, jejich školy dokáží co největší počet žáků naučit co nejvíce.

Tohle mimochodem vůbec není debata o tom, zda žáci jsou „studijní typy“, nebo mají jít na řemeslo. Výsledky PISA 2018 naznačují, že nejméně polovina žáků v učňovských oborech prakticky není funkčně gramotná (například budou mít problém rozumět návodu na použití něčeho, případně si spočítat, kolik na zamýšlenou činnost potřebují materiálu). Snadno si lze domyslet, že z těchto lidí žádní vynikající řemeslníci, které všichni potřebujeme, nebudou. A pokud se vyučí a začnou řemeslo provozovat, pravděpodobně budete mít problém vůbec se s nimi jako zákazník domluvit, co od nich potřebujete.


Celý text naleznete v Lidových novinách