Ekonomové ze soukromého byznysu vidí východisko v rozvoji školství, investicích a podpoře českého kapitálu a digitalizaci. Podle Eurostatu české výdaje na školství představují jen 3,8 procenta HDP a jsou v unii čtvrté nejnižší. Ale věda a výzkum s 1,79 procenta HDP v roce 2017 představuje v Evropské unii celkem slušné desáté místo. Nicméně Daniel Münich z institutu CERGE-EI kritizuje kvalitu a zejména praktickou využitelnost domácího bádání. "Na poměry většiny postkomunistických zemí máme stále nejlepší výsledky základního výzkumu v oblasti přírodních a technických věd. To je obrovská výhoda, která vzniká desítky let. Avšak zatím se nám nedaří přejít od základního výzkumu k aplikacím v ekonomice," upozorňuje v reportáži týdeníku Ekonom.
Podle někdejšího centrálního bankéře Pavla Kysilky se situace nezlepší, dokud pedagogové nedostanou radikálně přidáno. Připomíná Singapur, zemi, kde dohánění nejvyspělejších ekonomik tímto způsobem v poslední třetině 20. století odstartovali. Jeho názor začíná v podnikatelské sféře rezonovat. "V Česku je akutní nedostatek učitelů. Už dnes jich chybí pět tisíc. Potřebujeme přitom do škol nalákat ty nejlepší, které také musíme zaplatit," uvádí Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR na podporu školských odborů. Ty nyní požadují 15procentní zvýšení učitelských platů.
Celý text naleznete zde
24 komentářů:
Trochu jak zprava ze zasedani nejake SPK...
Ale jako ilustrace uvazovani nekterych ekonomu dobre…
z montovny udělat mozek nelze,děláte jen rukama monty monty a slozitější operace dělá robot,nidoucností táto země je :
1/kanál (doprava,transport,logistika)
2/chemie (věda,výzmuk,aplikace)
3/zemědělství (soběstačnost,eko,bio)
Stručný návod k nápravě školství - rada panu premiérovi
Na Strahovském stadionu nebo na Letné bych nechal nastoupit celé MŠMT včetně zaměstnanců jím řízených organizací, včetně ministra školství a členů tzv. expertního týmu pro státní Strategii vzdělávání 2030+. Přečetl bych tam včera ve Sněmovně přednesenou vládní rozvojovou a rozpočtovou strategii (3 hodiny výživného povídání) a pak bych zavelel:
"Pracovníci, kteří zodpovědně pracují na tomto veřejném zájmu, ´Pět kroků vpřed v chod!´"
Té celistvě postoupivší řady bych se pak zeptal "Není vás tam, kurňa, trochu moc?"
:)))
Viz
JAK SI VEDOU NÁČELNÍCI AKTIVISTICKÉHO KMENE V MŚMT ČR PŘI TVORBĚ STÁTNÍ STRATEGIE VZDĚLÁVÁNÍ 2030+?
http://www.ceskaskola.cz/2019/11/hlavni-smery-vzdelavaci-politiky-cr-do.html#comment-6965475733944581827
To je ta potíž. Všichni si myslí, že budoucnost republiky je v kanceláři a ve službách, případně podnikání. Tedy spousta kancelářských a podnikatelských škol, které sice naučí základní administrativu, ale podnikání ne. Nejde jen vozit zboží z jednoho konce světa na druhý. V tom jsou lepší poláci, vietnamci či číňané. Dobrý podnikatel musí rozumět tomu s čím obchoduje, tedy špičkový specialista v oboru nebo mít obrovský rozhled. Hloupí budou sežráni těmi chytřejšími.
Musíme něco vymýšlet. Musíme mít masivně vzdělané obyvatelstvo. To neznamená všichni maturanty, které strčí do kapsy německý či francouzský učeň. Ale úroveň vzdělání, která motivuje žáky od mala na sobě pracovat. Od podpory vzdělávání na MŠ až po soutěživost na vyšších stupních škol. Jinak budeme jak rovníková Afrika, kde se jen cizí druhořadé zboží převeze a prodá. Těch několik bohatých a vzdělaných vystuduje v zahraničí a už tam zůstane. Už teď jsme druhořadá Evropská země a to nemluvím o tom, že špičkové Evropské ekonomiky zaostávají za východní Asií.
Těch pár špičkových pracovišť, kterými se pyšníme, může velmi rychle zastarat a mozky odejdou do zahraničí. Pokud nebude intelektuální základna, je špičkový výzkum nemožný. Zahraniční studenti velice rychle přesedlají jinam. Tohle strategie neřeší. Hrají si na vlastním písečku a plácají obecné fráze o průmyslu pro 21. století, aniž by tušili, kde je špička současného světového průmyslu.
Prof. P. Staněk: Celistvý pohled na otázku Kolik velbloudů se vejde v době Průmyslu 4.0 na špičku jehly?
V souvislosti s "Průmyslem 4.0" tahle otázka začíná být (není-li už dávno :))) bezpředmětná. Důležitější je celistvý pohled a uvažování v mnoha souvislostech. Jedním z lidí, kteří se tím zodpovědně zbývají je pro mne prof. Staněk"
Prof. Peter Staněk - přednáška ve Štětí 13. 11. 2019
https://www.youtube.com/watch?v=1i6MmJqaGeg
Když si tu téměř dvouhodinovou přednášku poslechnete (vydržíte-li to :))), bude vás z více důvodů tzv. "brnět hlava". :)))
Jednou z věcí, kterou říká přednášející hned na začátku, je to, že v blízké nebo relativně blízké budoucnosti nastane velmi pravděpodobně přechod k "lokalizované a personalizované" výrobě, zdravotnictví atd.... Co tomu brání? Zásadním problémem je například důvěra mezi lidmi, důvěra lidí v "systém" a umělé rozdělování a ohlupování lidí z různých důvodů... Včetně znevažování tradičních poznatků a hodnot, včetně oblbování a zneužívání mladých, včetně očerňování racionálně uvažujících lidí jejich označováním za konspirátory, včetně šmírování lidí různými ziskuchtivci, manipulátory nebo diktátory, v četně politicky nedemokratických manipulací ....
Přeji vám trpělivost, příjemný poslech a hluboce inspirativní zamyšlení.
J.Týř
Pokud vím, tak soutěživost moc moderní není. Jo, pomoc ochablému, to jo. Myslím, že rodičové moc spoléhají na systém (nesystém) - myslím v té motivaci. A nejlepší motivace je vlastní příklad. Když rodič nečte, těžko bude z dítěte čtenář. Když se rodič umí bavit je o fotbalu, těžko bude mít z dítěte literáta. Jsme montovna, která pomáhá africkým zemím - super!!
Ony ty africké země budou za chvíli stejně čínské....:-)
Prof. Staněk - super!! Poslouchejte - jej.
"Není vás tam, kurňa, trochu moc?"(Tyrjir)
Je, protože to mají dobře zaplaceno - z našich kapes. A nám to nevadí.
Šaškárna na entou.
Pan prof. Staněk už má zakázáno přednášet na VŠ na Slovensku. Já jsem si poslechla všechny jeho přednášky na internetu. Pan prof. má jasnou představu o budoucnosti. Je to nesmírně chytrý člověk, který to má v hlavě srovnané.
Jak jsem se doslechl, nové RVP udělá z informatiky další teoretickou vědu i na ZŠ. Nevím kdo to vymyslel, ale tudy cesta, přátelé, nevede. Práci s dokumenty budou učit češtináři, tabulky matikáři a já jako informatik budu přednášet o nesmrtelnosti chrousta (pardon, teorie informace, dějiny informatiky a počítačů a další kokotiny).
https://www.youtube.com/watch?v=GCw3A0Yl_Jw
A vy, pane Keršláger, něco víte o teorii informace? A připadá vám jako kokotina, ano? ////
@E.Kocourek: Ano, teorie informace, programování i historie počítačů je na běžné ZŠ/SŠ kokotina. Hraní s roboty možná tak pro zájemce na kroužku, víc ne. A teorii informace jedině v případě, že z informatiky chcete udělat další naprosto neoblíbený předmět odtržený od reality (podobně jako matematiku).
Používání auta, telefonů, počítačů, jazyka ani procent nedosáhnete teoretickým plkáním, ale praxí, procvičováním, ukázáním že se to fakt k něčemu hodí (pro ty méně motivované). Podobně jako se v jazycích v některých zemích upozaďuje gramatika a v první řadě jde o to domluvit se (tj. umět používat). Pak teprve může přijít nadstavba, hlubší pochopení, ALE (!!!) jen pro toho, kdo o to stojí (tj. u informatiky v případě technické školy).
BTW: Pouhé vytvoření krátkého textu (obchodní dopis) s tabulkou, obrázkem, záhlavím i zápatím je utopie pro většinu studentů/učitelů, nedejbože nějakého delšího textu (obsah, citace, speciální číslování, okraje, řádkování, popisky a seznam obrázků atd). Ovšem prezentace, které budou většině úplně k prdu, se procvičují furt a všude (ale i tak ani to prakticky nikdo neudělá pořádně).
To je zajímavé pane Keršlágere. Já jsem se učil matematiku od malička vez problémů a nikdy mi nepřišla odtržená od reality. Vždy jsem chápal, k čemu může být co užitečné a vždy jsem to také záhy použil ve výpočtech. Jenže to je tím, že já jsem se ve volném čase bavil tím, že jsem si počítal různé věci. Třeba děda jednou přišel s tím, že se hádali s dědkama v hospodě o tom, co se stane, když bych obepnul Zemi (velikou kouli) kolem rovníku pevně provázkem, na konci ho spojil a pak nastavil o metr. Jak prý vysoko ten provázek zvednu v jednom bodě nad povrch Země. Ne, že by to byla odpověď na to, v čem je matematika užitečná, ale zjistíte při tom, že i v běžných výpočtech, které vedou k řešení problémů, které se pak dají aplikovat třeba ve výrobě, se uplatní takové nesmysly jako je třeba arkustangens, nebo Taylorův rozvoj. Takže počítání určitě je důležité, ale to tvrdím nejen já celou dobu, nicméně to, že někdo vnímá něco jako odtržené od reality, je spíše jeho vidění, než skutečnost. Naopak, nic nepátrá po hluboké podstatě reality tak silně a usilovně, jako matematika. To, co vy považujete za realitu, je pouze povrchní pohled. A to co považujete za vzdělávání je ve skutečnosti jen triviální aplikace toho, co by se každý i podprůměrně inteligentní člověk měl naučit mimo školu. A váš přístup pak vede k trivializaci vzdělávání, které se místo studia podstaty, k němuž se mimo školu nedostanete, zabývá utíráním zadků, vyplňováním složenek a úvěrových žádostí a dělá z řízení auta a ježdění na kole vědeckou disciplínu.
Mimochodem, ty vaše záložky a záhlaví jsou mi k prdu (když může, píšu v LaTexu), zatímco prezentace dělám pořád a to zejména v PowerPointu. A to jsem v obrovské mezinárodní americké korporaci. Tak nevím, kam na ta moudra chodíte. Možná byste si mohl uvědomit, že ne všichni jsou učni na maloměstě a upravit tomu své "zkušené" úvahy.
Jestli se bude učit informatika teoreticky, skončí informatika jako matematika:
Anička v první třídě:
"Kolik je dva plus tři nevím, ale vím, že je to stejně, jako tři plus dva, protože násobení nad tělesem přirozených čísel je komutativní."
@Pavel Doležel: Už chápu, proč tady tak fundovaně radíte s učením, když sám neučíte...
Předpokládám, že majorita populace se (podle vás) živí (a bude živit) prezentacemi v Powerpointu... to mne nenapadlo. Dokonce ani to, že většina populace bude počítat permutace, využívat sinus, zjednodušení výrazu podle vzorečků atd. (aniž by chápali zlomky).
Pane Keršlágere, já vám neradím s učením. Já vám jen říkám, co je v praxi jak užitečné a jak vypadá ta "realita" za zdmi vaší školy. Netvrdil jsem nic o majoritě v souvislosti s prezentacemi, ale pokud budete v obchodu, ve finančním sektoru, ve výrobě na nemanuální pozici, tak se prezentacím nevyhnete. To chápu, že vás možná nenapadlo a proto jsem vám to také sdělil.
Pane Doležel, v obchodu se většinou řeší dodavatelsko-odběratelské vztahy, což znamená jednání s lidmi, e-mail, nabídky, poptávky, výkazy (tj. tabulky), evidence, sklad, a ještě než přijde na prezentace (pro vedení), někdo musí dát dohromady relevantní data (tj. tabulky, databáze atd). Rád bych vás upozornil, že abych se uživil a mohl dělat učitelství jako koníčka, musím dělat v komerčním sektoru a na rozdíl od vás nevysedávám v jednom kanclu nějaké korporace, kdy pod vaší podlahou na vás makají stovky lidí (abyste si mohl udělat tu vaši prezentaci a graf).
Pane Keršlágere, máte zkreslené představy dané zřejmě tím, že v korporátní sféře jste jen na část úvazku a patrně pracujete na nějaké ne zcela kvalifikované pozici.
Já nevysedávám v jednom kanclu, to je zase jen vaše zkreslená představa - minulý týden jsem se do officu ani nedostal - dva dny v Bratislavě ve dvou velkých bankách, odjezd ráno v půl páté návrat další den v noci, zítra ráno letím do Dánska na týden, abych tam vyřešil to, co si sami nevyřeší. To, co popisujete, jsou málo kvalifikované pozice. Na pozicích řídících, od šéfů týmů, přes střední management, přes projekťáky až po členy představenstva už prezentace potřebujete, podobně jako analytik, či vývojář. Alespoň občas. Prezentace nejsou jen pro vedení, ale i pro klienty a dodavatele - to vás možná nenapadlo. Relevantní data si dávám dohromady sám přímo z databází, to ze mě opravdu nemusí dělat stovky lidí. Ostatně dělám to i za klienty.
A pokud jde o tabulky, tak ty se samozřejmě také hodí. Excelu se také většina lidí, kteří mají ambice na řídící, nebo odborné pozice, neobejde. Alespoň ne v komerčním světě. Obchod dnes není dovážení výrobků, nebo komunikace s klientem za přepážkou, nebo na obchodním místě - na to nepotřebujete ani prezentace, ani ty vaše odrážky, či záhlaví a okraje. Obchod se dnes přesouvá do onlinu. Víte jak vypadá takový projekt v oblasti e-commerce a kolik prezentací obnáší každý projekt tohoto typu?
Jestli chcete vzdělávat děti pro málo kvalifikované pozice, tak budiž. Ale necpěte to všem a nehodnoťte laskavě matematiku optikou těch, kteří ji nejsou mocni, ale objektivně. Ano, na prakticky orientovaných SŠ máte pravdu, ale to neznamená, že totéž platí na gymnáziích a na VŠ. Teorie informace je samozřejmě zajímavá a důležitá oblast - pro někoho. Pro jiné samozřejmě ne. Proto se má školství specializovat a žáci se mají vzdělávat podle svých schopností a zájmu. Měl jsem ale dojem, že vy jste tady zastával zrušení víceletých gymnázií. Proč? Protože chcete všechny přišpendlit k podprůměrnosti, když to jediné, s čím máte zkušenost, je podprůměr?
Pane Doležel, patříte řekněme k 10% dětí, které učím (3-4 z každé třídy), kteří jsou samostatně schopni operovat, případně se naučit, pochopit (tj. běžná nevýběrová třída SŠ, ZŠ). Radit mi, abych zbylých 25 dětí ve třídě učil něco, co nejen nechápou, ale ani nikdy nebudou potřebovat je nesmysl. Další absolutní nesmysl je řešit prezentace jako takové, protože oni neumí samostatně myslet, tvořit [to přichází až v posledním ročníku SŠ]. Tím pádem jejich prezentace jsou malým písmem zkopírovaný text z Wikipedie, který pak čtou (nemluvím o tom, že nad tím stráví max. 10 minut a vůbec nad tím nebudou přemýšlet). Pro informatiku je to ztráta času, protože někteří učitelé zeměpisu, občanky, sociální komunikace atd. se "baví" prezentacemi celý rok. Proto je absurdní v informatice řešit prezentace déle, než pár hodin na začátku 7. ZŠ a pak to samé v 1. ročníku SŠ (protože některé ZŠ nedělají ani to málo, aby děti uměly CTRL+c).
BTW: Jsem proti zrušení gymnázií i víceletých gymnázií, protože se pro těch 4-5 chytrých v běžné ZŠ třídě stane naprosto nedostupné střední vzdělání vyšší úrovně (oni se prostě nedostanou, protože je nikdo nenaučil třeba tu matematiku), což povede k většímu třídnímu rozdělení (na ty, co mají na soukromou školu s 2. stupněm a na ty, kteří na to nemají).
Mimochodem - propad kvality na ZŠ a SŠ má velký dopad na schopnost VŠ něco naučit, v podstatě se z VŠ stává doučování toho, co se nezvládne na SŠ (resp. se to ve výuce úplně vynechá). Úplně tristní je situace v prvních ročnících na technických VŠ v matematice.
@Pavel Doležel: Jinak vám děkuji, jak jste mne pěkně onálepkoval, odsoudil a osočil. Mimochodem - tohle se ve třídě nedělá, protože pokud bych takhle zacházel s dětmi, učily a snažily by se jistě s velkým nadšením.
Okomentovat