Přečti je iniciativa, která buduje vztah mezi generacemi a dělá radost dětem i starým lidem. „Čtecích babiček a dědečků“ je momentálně nejvíc v Praze – něco kolem devadesáti. Program se ale rozjíždí i v Olomouci, Brně a Plzni a přibývají i další města.
Paní Kelly navštěvuje po celou dobu jednu třídu. Navíc si sama vybrala, že chce chodit trochu dřív a před pohádkou pomáhá kmenové učitelce chystat děti na polední odpočinek. Obě rovnají do řad lehátka, procházejí mezi dětmi, zapínají pyžamka, hledají zatoulané plyšáky a rovnají oblečení dětí do plastových boxů. Když všichni leží a šum ve třídě pomalu utichá, usedá paní Kelly do křesílka u okna a otevírá knížku pohádek Boženy Němcové. „Tak, děti, teď bude čtecí babička Míla číst pohádku, tak hezky poslouchejte,“ říká učitelka. Sedmero krkavců v podání Mileny Kelly začíná.
„Naše paní učitelky přišly původně s tím, že budou chodit s dětmi na pravidelné návštěvy domova pro seniory,“ vypráví zástupkyně ředitelky Kateřina Jelínková. „Když jsme hledali, jak to zařídit, padla nám do oka nabídka čtecích babiček a dědečků. Nevěděli jsme, co od toho máme čekat, ale řekli jsme si, že to zkusíme.“ V současné době chodí do školky číst dvě babičky a jeden dědeček, a jak tvrdí Kateřina Jelínková, školka má pouze pozitivní zkušenosti: „Děti jsou nadšené, ale obohacující jsou tyto návštěvy i pro nás jako pedagogy. Senioři, kteří k nám chodí, jsou totiž velmi zajímaví a inspirující lidé.“
Celý text naleznete zde
1 komentářů:
Bylo, nebylo, ař to zní neuvěřitelně, kdysi četli prarodiče pohádky svým vnoučkům doma.
Okomentovat