Ve stále ještě pracovní verzi Strategie „jsme záměrně, trochu provokativně navrhli učivo redukovat o 50 %. Není to ale myšleno tak, že by se měla zredukovat matematika na polovinu, nebo že se nebude učit 1. nebo 2. světová válka. Taky neříkáme, že se nemají učit znalosti a informace,“ říká Arnošt Veselý v Interview Plus.
 |
| Arnošt Veselý (fsv.cuni.cz) |
Nedávný mezinárodní průzkum PISA zjistil, že české školství se sice mírně zlepšuje, doslova propastné rozdíly jsou v úrovni výuky mezi jednotlivými kraji.
Podle některých velkou nerovnost v přístupu ke vzdělání způsobil vznik víceletých gymnázií. „To nás velmi trápí, protože je to nespravedlivé. Navíc z výzkumů víme, že v 5. třídě je to hodně brzy. V tu chvíli ještě nejsme schopni rozpoznat, kdo má skutečné nadání a talent. Jen motivace a vzdělanostní aspirace rodičů, nakolik chtějí, aby se děti dál vzdělávaly, rozhoduje. Ambiciózní rodiče pak platí doučování, a to rozhodně není fér, protože jsou rodiče nadaných dětí, které si to nemohou dovolit platit,“ dodává Veselý
To ale neznamená, že by komise navrhovala, aby se víceletá gymnázia hned rušila. „V současné době by jejich rušení nebylo ideální. Co ale doporučujeme, a byla o tom velká diskuse, je redukovat počet žáků 5. tříd, které do nich vstupují, třeba na 5 %. Aby to nebyla většina, jak se dnes někde stává. Nevidíme totiž cestu rušit, nebo za každou cenu reformovat něco, co funguje…"
Celý text a rozhovor ke stažení naleznete zde
21 komentářů:
Zrušit víceletá gymnázia = udělat inkluzi ještě inkluzivnější. Zodpovědnému rodiči nezbude, než dítě dát na soukromou školu, čímž nám jednak dále vzroste nerovnost ve společnosti (kdo na to bude mít?), kvalitní vzdělání se vzdálí většině a vydělají na tom školy typu PORG (právě proto je zrušení agendou Klause ml.)?
...problém je v tom, že pokud chcete zrušit víceletá gymnázia a zajistit kvalitní výuku na ZŠ, museli byste na ZŠ nejdřív snížit počty žáků na cca 15 ve třídě nebo pod 20, ale dodat všude asistenty A ZÁROVEŇ zaplatit učitele dvojnásobkem, aby to dělali jen ti skutečně nejlepší (a nemuseli dělat melouchy) + zajistit moderní vybavení všech škol (tj. počítače, tablety, Wi-Fi, připojení k Internetu, projektory, smart tabule, vyřešit všude akustiku, klimatizaci (CO2) atd). Tohle všechno není a chcete začít od konce, nebo alespoň skrouhnout počty dětí ve víceletých. Fuj!
„jsme záměrně, trochu provokativně navrhli učivo redukovat o 50 %."
A já zcela záměrně a provokativně požaduji redukovat počet členů expertních skupin podílejících se na strategii 2030+ o 90 %. Stačilo by vyházet všechny pesudoodborníky.
A také bych rozhodně nerušila osmiletá gymnázia, ale zrušila bych druhé stupně základních škol a nahradila je osmiletými gymnázii. Bylo by vymalováno a budoucnost našeho školství by se řítila nevídanou rychlostí ke světlým zítřkům
Je to ještě horší, než jsem si myslel.
Takže nemohoucnost a blábolivost strategie nemá za příčinu jen nějaký aktivista, ale celý tým?
A šéf týmu se teď snaží situaci zachránit, že popře co napsali a uvede, že to tak jaksi nemysleli.
Kde vzali, že si učitelé stěžují na nárůst učiva? Prý ČŠI. Zajímalo by mě u kterého předmětu to platí. A kteří učitelé. Jakých škol? Protože v matematice se léta škrtá a to na SŠ i ZŠ. Vůbec se to nedá srovnat s tím, co měli žáci umět dříve. RVP dává jen kompetence, učivo už léta není povinné. A pokud nějaký šílenec učí podle učebnice jiného šílence, pak to není chyba státní strategie, ani RVP ale průšvih učitele, že si tu učebnici zvolil a chyba úředníka, který jí dal doložku a posuzovatele, který nemá představu o výuce a k doložce ji doporučil. Pokud chtějí fňukat nad katalogy ke zkouškám, pak pláčí na špatném hrobě. Schválilo to ministerstvo. Že se dávno nereformovali zkoušky za to nemůže Cermat, ani učitelé.
Když napíší do návrhu zkrácení učiva o 50% je to průser, když nebyli vlastní sebekritikou schopni pochopit, co činí. Jakýmkoli okecáváním to jen rozmazávají. Když píší o omezení učiva jednak ukazují, že neví, že učivo není povinné a jednak to není revize RVP. Průšvih je v nárůstu tzv klíčových kompetencí. Ne že by nebyly nutné, ale v jejich vágnosti. Spousta planých frází bez konkrétního obsahu. O konkrétních metodách provázaných s předmětovými kompetencemi, které by tvořili funkční systém nemluvě. Neschopnost reformátorů konkretizovat se hází na učitele, aby si s tím poradili.
Další jsou řeči o podpoře učitelů v hodinách. Žádnou skutečnou podporu tam nevidím. Jen další kontrolu a další školení. Podpora v hodinách by znamenala buď dalšího pomocníka učitele - to nikdo nezaplatí v době, kdy nejsou ani učitelé. Nebo ICT podpora - testy a písemky připravené a pořízené státem, které může učitel použít a které mu to i vyhodnotí. To o co se léta pokouší ČŠI(otázkou je zda je to její náplní a zda je toho schopna), ale výsledky zatím chabé a pro učitele nepoužitelné. Ze stejného důvodu ta samá iniciativa soukromých společností či některých VŠ. Je to v začátcích a než to bude za něco stát bude to trvat. Pokud se to nezvrhne na sumativní hodnocení žáka a bič na učitele. To je totiž snazší a učitele ani žáka k přípravě nepotřebujete. A problém je s funkčností ICT technologií a ošetřením opisování.
Učitelé potřebují podporu mimo hodiny. Mít čas na přípravu a mít vhodné hotové materiály. Dnes papírují, musí se školit od lidí, kteří nikdy neučili a vnucují moudra, které převzali z pochybných zdrojů a pak je skásne ČŠI, pro kterou je důležitéjší skupinová výuka před frontální, protože individuální práce žáků v lavici není v tabulce. A pokud je to mladý úředník inspektor, tak ten opravdu může jen zaškrtávat kolonky a kontrolovat papíry. Zkušených inspektorů, co učili je pomálu a teď, když se z nich vlastně stali úředníci, tak čekat nějakou metodiku je hodně naivní.
Učitelé potřebují kvalitní učebnice, které budou pro všechny žáky dostupné. Potřebují materiály a volnost, aby mohli učit, jak to daná třída vyžaduje. Každá třída má svá specifika a v každé hodině to může být jiné.
Dnes učitelé papírují a všicni jim do výuky jen kecají. Potřebují funkční systém, který bude vybudován zdola. Od kvalitních učitelů zdola a ne shora od protekčních reformátorů. Pokud to nebude fungovat na škole, nebude to fungovat ani na okrese, ani na kraji.
Uvádějící učitel musí mít čas na mladého eléva. ne že mu jen přidají úkoly. Každý(krajský, celostátní) metodik musí učit aspoň půl úvazku, jinak za 2 roky nebude mít vůbec představu o tom, co žák potřebuje a co potřebuje učitel. Tedy musí být oddělena funkce organizátora a metodika. oboje nejde dohromady. Takže namnožit střední článek vzdělávání je myšlenka, která skončí průšvihem, pokud se neukočíruje.
Aby strategie fungovala, musí být jasná a stručná. Každé slovo musí sedět. jinak to bude opět paskvil, který nikdo nebude číst, ale každý úředník se na něj bude odvolávat, když bude obhajovat hlouposti. Dalších 10 promarněných let projídáním ESF
si nemůžeme dovolit.
Neschopnost vybrat talenty na 8letá gymnázia se nevyřeší jejich rušením. Napřed je třeba najít metodiku výběru a pak podle počtu dětí můžete nastavit počet tříd. Ale to zrušíte soukromé školy, které nepřijaté přijmou?
Nekvalita 2. stupně zš a úprk na gymnázia je třeba řešit u příčiny a ne následku.
Když nemáte jasnou představu, jak situaci řešit, nemá to ve strategii co dělat.
Můžete použít obecný cíl. Ale nemůžete psát způsoby řešení, které jsou nesmyslné. Tým několika lidí a stovek přikyvovačů to nevyřeší.
Shrnula bych to jednou větou - čím blbější národ, tím lépe. To je celá strategie. Za víc mi tenhle výplod draze placených expertů nestojí.
Není to ale myšleno tak, že by se měla zredukovat matematika na polovinu, nebo že se nebude učit 1. nebo 2. světová válka. Taky neříkáme, že se nemají učit znalosti a informace
Jenže přesně takhle to veřejnost pochopí a přesně takhle to média budou prezentovat, proto to přece doporučil expert. Ledaže by v jejich hlavách nastaly zázračné změny, na které nevěřím.
Jak to tenkrát sakriš dělali ti učitelé, co nás učili na základních školách? Nepamatuji se, že by nás něčím přetěžovali, a z toho, co mě naučili, žiji už 45 let. Učili nás jednoduše a já to dnes pořád předávám dál děckám, které se snaží někdo učit velesložitě, a ona mi jsou vděčná za ty jednoduché zkratky, které já mám dodnes zafixované ze zš.
"To byla novinářská nadsázka", "Chtěl(a) jsem vzbudit diskuzi"... kolikrát já už tohle četl poté, co jsem novináře upozornil, že napsali pitomost.
Jenže novinář je furt jen novinář. Neví, nechápe, nechce rozumět. Tam to ještě chápu. Když se takhle kroutí expertní komise, je to naprostá fraška.
"Zredukovat o 50 procent... ééé... vlastně né... my jsme to nemysleli doslova... to bylo je takové provokativní, aby byla diskuze."
Takže expertní tým je parta aktivistů, kteří se snaží provokovat. Pochopitelně za peníze daňových poplatníků a v době, kdy se učitelé z praxe snaží aspoň něco zachránit.
No hlavně že se pánové a dámy z komise dobře baví.
K tomu údajnému nárůstu učiva:
Potřeboval jsem tenhle týden nějaké fyzikální úlohy na procvičení, tak jsem vyhrabal staré sbírky z 80. let (Kružíka, pro znalé). Když jsem třeťákům řekl, že jsme tohle k maturitě z fyziky museli spočítat, spadla jim čelist.
Komentář, že si na to mají vzpomenout, až zase budou někde číst pláč aktivistů, jak jim přibylo učiva, jsem si neodpustil. S dovětkem, že oni (žáci) za to nemohou.
Petr Portwyn
Děkuji. Napsal jste to za mě. Já bych se nebál napsat, že takové experty je třeba nakopat do … Výmluvy, že redukci učiva na 50 procent nemysleli vážně je nezachrání. Škody už napáchali.
Vrátím se k podpoře učitelů. Správně tady několikrát zaznělo, že by se mělo jednat o podporu materiální a personální. Pokud se týká materiální podpory, mohu konstatovat, že je mizerná. Doložku ministerstva dostávají i vcelku mizerné učebnice a pracovní sešity a o tom, že by se objevily nějaké učebnice pro žáky s SVP, nemůže být ani řeči. Znám jediné - čítanky pro dyslektiky od Nové školy. Stejně mizerná je podpora po stránce ICT materiálů. Vývoj výukových programů se zastavil, interaktivní učebnice jsou neskutečně drahé a nějakého online výukového systému jsme se prozatím nedočkali. Pro výuku všeobecných předmětů na středních školách neexistuje téměř nic. Personální podpora speciálními pedagogy, školními psychology probíhá nesystémově přes šablony a nikdo není schopen školám říci, co bude po šablonách. A mizerně placení asistenti bez pořádného vzdělání to nevytrhnou.
"S dovětkem, že oni (žáci) za to nemohou."
Nabízí se otázka, kdo za to tedy může. Učitelé, že nemají vysoké nároky? Všichni učitelé? Rodiče, že nemají vysoké nároky? Všichni rodiče? Prosím, prosvětlete temnotu poznáním.
Pane Tajný,
předpokládám, že jste mladší, vysvětlím to tedy jako někomu, kdo to nepamatuje. Pokud je předpoklad mylný, směle vysvětlení ignorujte.
V 90. letech se do učitelů začalo šít, že učí příliš mnoho. To pokračuje dosud, ale tlak byl tehdy ještě silnější (nebo jsme nebyli zvyklí). Školství celkem logicky na hlas veřejnosti reagovalo vstřícně v domnění, že to ony "hlasy" myslí dobře.
Za druhé se začala propagovat svoboda bez hranic stylem "zákony dodržovali nacisté" (to je skutečný citát). Samozřejmě se to vztáhlo i na školství. Pravidla prý dodržují pouze ovce, učitelé jsou "soudružky" a v podstatě zločinní sadisté. Pro ilustraci např. https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/skolstvi-zastavte-zbytecne-dusevni-tyrani-deti.A070301_182830_p_spolecnost_wag
Požadavek na zachování kázně při výuce byl pak považován za "teror".
Jinými slovy, školy ztratiy podporu vlivné části veřejnosti ve své snaze děti vzdělávat. V tomto se shodli jak aktivisté z rodu dnešních eduínů, tak pravicoví "liberálové".
Dětem byla dána svoboda.
Pubescent si svobodu celkem logicky interpretuje jako svobodu se neučit. Nelze mu to mít za zlé, ještě necítí zodpovědnost, nedozrál k ní.
Podle toho to dopadlo.
Já jim mohu dát úlohy k řešení. Oni mi třeba i odkývají, že by je to zajímalo. Vycházím s dětmi dobře. Jenže tu práci do toho nevloží, proč taky... jejich konkurenti dělají většinou ještě méně, než oni.
My museli, pokud jsme chtěli vyhrát závod o místo na VŠ. Oni nemusí.
Statek, který je skoro zdarma, nemá valnou cenu, a lidé neinvestují velké úsilí, aby ho získali. Tak už to chodí.
Proto se u nás plýtvá potravinami, textiliemi, elektřinou i vzděláním.
Dalším faktorem bylo pohlcení dětí mobilními telefony a pasívní instantní zábavou ("Bavte nás!"), ale to už znáte sám.
Výsledkem je, že děti jsou méně ochotné pracovat a že kázeň zejména na základních školách se výrazně zhoršila. Následně chybí jak znalosti a dovednosti, na nichž se má na 3. stupni stavět, tak - a především - chybí pracovní návyky.
Jinými slovy, děti se nenaučily usilovně pracovat.
Společnost si nepřála, aby se to naučily. Rodiče dílem dali přednost pocitu komfortu (u sebe i u dětí) před nácvikem pracovních návyků, dílem se domnívají, že umět usilovně pracovat je nežádoucí. Věty jako "nevidí v tom učivu smysl" jsou alibismem - ať tam zařadíte cokoli, stejně se Vám na to značná část dětí vykašle, pokud to stojí úsilí. I kdyby si učivo samy vybraly.
U nás (gymnázium) to ještě jde, přece jen máme top 20 %, ale ztrátu ze ZŠ už nedoženou.
P. Portwyn, děkuji za odpověď. Jak to podáváte, zní to celkem nevesele. Jeden by se mohl ptát, proč se jeden snaží. Souhlasil bych s vámi do puntíku, kdybych kolem sebe denně neviděl učitele, kteří žáky ke studiu motivovat dovedou. Pravda, není jich hodně, spíš se vyskytují výjimečně a já nejsem jedním z nich. Znám tři a dva z nich nejsou "kvalifikovaní". To znamená, že jednoduše musíme učitele naučit učit tak, aby naučili co nejvíc v hodinách a nespoléhali se na domácí přípravu. K tomu cíli by bylo potřeba upravit objemy učiva, protože pokud stávající požadavky a hodinové dotace počítají s domácí přípravou žáků, evidentně jsou mimo jak ta jedle a pak se nelze divit, že žáci pořádně neumí to či ono.
Snažila jsem se přelouskat pár názorů ze strategie 2030, některé postřehy se mi nezdají od věci, ale myslím, že u konstatování skutečností chybí zdůvodnění situace.
Nejprve bychom se měli zamyslet, proč jsou věci takové, jaké jsou a potom přistupovat k řešení situace.
1)Vidím chybu především v nedostatku kázně ve školách a v malé pravomoci škol, (hlavně ZŠ) moci s tím něco dělat.
2)Další problém vidím v metodice výuky. Jsem přesvědčena, že poznávání světa má být zábavné, ale učení někdy i "bolí", vyžaduje i méně zábavné činnosti a věku přiměřenou disciplínu, soustředění a pracovitost.
3)Za další problém považuji decetralizaci výuky a příliš malé požadavky RVP, konkrétně mluvím o matematice. Nevím, kdo přišel s tak absurdním tvrzením, že učiva a jeho náročnosti (konkrétně z matematiky) přibývá, stačí se podívat do starých učebnic. Pravdou je, že některé oblasti také redukuji, ale důvodem je nižší připravenost dětí ze ZŠ.
4)Dalším problémem je malá motivace některých dětí ke studiu, to bylo i dříve, ale myslím, že dnes jsou důvody jiné. Objevují se názory, že studium VŠ je k ničemu nebo že si zaplatím soukromou VŠ a učit se nemusím. Kritické názory některých rodičů a mnohých "celebrit" a politiků spolu s učitelským platem mnohé studenty o užitečnosti vzdělání také nepřesvědčí.
5)Finanční problémy. Myslím, že za školními problémy dětí je nyní mnohem častěji i neutěšená finanční situace rodiny, např. děti samoživitelek nebo zadlužených rodičů, které často pracují, aby rodičům pomohli. Mám ve třídě - oktáva- i studenty, kteří bydlí sami a také se sami živí a musí si i při studiu na sebe vydělat. Zarážející je, že nejde o nějaké "vyloučené" asociální případy, ale že problém chudoby je v "normálních" rodinách.
pokračuji
6)Psychické problémy dětí. Vidím, že jsou stále častější. Příčiny tohoto stavu by asi lépe posoudil psycholog, ale myslím, že některé děti jsou rodiči "příliš" chráněné před stresy v dětství, vyhýbají se problémům a školní docházce a později nezvládají nápor např. maturit a jiných zkoušek. Některé děti zase trpí stresy v rodině atd. K mládí patří hledání "smyslu života", ale někteří z mladých zažívají spíše tak velký zmatek, že situaci nezvládají a školní problémy jim samozřejmě připadají nicotné.
Nenapíšu 7), ale něco by se jistě našlo.
Je dobré vést děti od mala k tvůrčímu poznávání světa a rozvíjet jejich kreativitu, ale nelze to dělat bez výchovy. Děti dnes často nejsou vedené k základní slušnosti. Vidím to kolem sebe, kdy maminky malých potomků si stěžují na vyčerpanost a na neposlušnost svých dítek. Přitom je to často jejich vina, kdy své děti sice milují, ale nevyžadují od nich žádné povinnosti, např. chování u jídla, úklid hraček, drobnou pomoc v domácnosti a podobně. Dítě pak ve škole očekává jenom zábavu a není ochotné se chvíli soustředit. Myslím, že výuka ve školách je mnohem pestřejší a zábavnější, než v 60. a 70. letech, kdy jsem chodila do školy já, ale děti jsou bohužel mnohem znuděnější a veřejnost je v tomto přístupu často podporuje. Děti se učí hodně příkladem. Když vidí, že dospělí se jenom vymlouvají, že něco nejde a slyší od nich, že ta škola je moc těžká a ta matematika k ničemu, tak se nelze divit, že se toho při hodinách moc nestihne. To, co jsem kdysi vysvětlila a procvičila za 3 hodiny, probírám nyní hodin 5. Učím na gymnáziu a musím konstatovat, že připravenost absolventů ze ZŠ je stále horší. Nevyčítám to kolegyním ze ZŠ, ale říkám, promysleme si, co vlastně chceme. Když na mnohých ZŠ řeší závažné problémy s chováním jednotlivců, musí nutně klesat úroveň výuky. Přiznejme si to konečně otevřeně, některé děti do běžné ZŠ nepatří.
O "vývoji" českého školství od Bílé knihy po ŠVP a inkluzi už jsem psala jinde.
O komentáři k podpoře učitelů ze strany ministerstva děkuji paní Pokorné:
"Stejně mizerná je podpora po stránce ICT materiálů. Vývoj výukových programů se zastavil, interaktivní učebnice jsou neskutečně drahé a nějakého online výukového systému jsme se prozatím nedočkali. Pro výuku všeobecných předmětů na středních školách neexistuje téměř nic."
to bych klidně dala 8)
Pan Tajný
Ovšem pak se nemůžeme inspirovat třeba tím opěvovaným Finskem, protože tam se rodiče s dětmi denně učí.
Totéž platí o jižních Finech - Estoncích.
O Asii ani nemluvím.
Je to jako ve sportu. Netrénuješ, flákáš to? Tak tu olympiádu holt nevyhraješ.
A není to trenérem, který tě "málo motivoval".
Jinak já nemám problém s tím, aby děti o hodinách poslouchaly. Umím být poměrně poslouchatelný. Ale bez práce se to prostě nenaučí. Musí makat, a oni makat neumějí.
Věta "nezbývá, než upravit objemy učiva" fakticky znamená smířit se s tím, že žáci umějí méně, než ti před nimi.
Ono už to fakticky nastalo. Na základkách se spousta věcí jednoduše neučí, protože děti na to nemají a učitelé jsou spíše krotiteli, než učiteli ("Já už neučím, já už jen vychovávám.") Ovšem lže se veřejně o tom, že se děti učí více, než dříve. To prostě pravda není.
No a ona komise, aby nemusela přiznat, že strategie "děti samy vědí nejlíp, co dělat" selhala, vykládá něco o padesáti procentech.
Okomentovat