„Zapojení technologií do výuky prohlubuje zájem žáků o studium, interaktivní výuka je mnohem více baví. Zkušenosti ukazují, že žáci se při interaktivním vyučování více snaží, lépe se chovají a mají větší pocit zodpovědnosti," vysvětluje v reportáži Hospodářských novin Jiří Jeništa ze společnosti AV Media. Reportáž se vrací ke vzdělávacímu festivalu PREF.
Proč se nezáživně učit hlavní charakteristiku života ve středověku, když se žák může pomocí brýlí pro virtuální realitu sám projít středověkým městem a okusit jeho úskalí. Zrovna tak se mohou virtuálně zúčastnit archeologického výzkumu, útěku z koncentračního tábora anebo také výzkumu vesmíru či přistání na Měsíci.
Použít lze i speciální kostku, která v kombinaci s VR brýlemi může být jednou modelem buňky, jindy pulzujícím srdcem a někdy zase třeba průhlednou živou žábou, které vidíte až do žaludku.
Oblíbené je také používání rozšířené reality, které může být velice levné. Mnohdy si stačí vytisknout výukové listy z internetu, stáhnout si aplikaci do chytrého telefonu či do tabletu, namířit na papír s obrázkem a ten začne na displeji ožívat - hýbat se, mluvit, měnit se a názorně ukazovat spoustu zajímavých informací. Tak třeba funguje oceněná česká aplikace FyzikAR7, která zábavným způsobem vysvětluje sedmákům základní principy fyzikálních zákonů.
Celý text naleznete zde
28 komentářů:
Po přečtení příslušného článku jsem nabyla dojmu, že budeme mít co dělat, abychom z většiny dětí nevychovali schizofreniky. Po zhlédnutí Události ČT: Využití digitálních technologií ve školách jsem se uklidnila, na takovéto vybavení nebudou mít naštěstí naše školy nikdy peníze.
zkuste je dát do prostředí, které je baví, a uvidíte tu změnu. Díky interaktivitě se ze znuděných posluchačů stanou zapojení aktéři, pro které je učení najednou zábava
IMO lze výše uvedené výroky snadno ověřit jednoduchým experimentem. Provedl někdo takový experiment? Nejspíš ne. Proč ten experiment nikdo neprovedl? Nejspíš shodně se mnou tuší, že ty výroky nejsou pravdivé. ////
Interaktivita sem a interaktivita tam, žáci, kteří o probíranou látku (případně o celý vyučovaný předmět) nemají zájem se dál budou nudit. ////
"Provedl někdo takový experiment?"
Ano, byly jich desítky. Ignorovat je nebo je vůbec neznat, to je úplný Kocourkov.
To je ten problém. Nebyly desítky řádných experimentů. Není problém provést pokus na vybraných žácích s vybraným učitelem. Ale funguje to s průměrným učitelem v průměrné třídě?
A za jak dlouho to začne žáky nudit. Budou umět víc nebo míň než žáci učící se tradičně? Desítky modernistů provedly ve třídě pokus a stovky učitelů učí tradičně a funguje to. Ale nic to nedokazuje.
Žádný takový řádný experiment proveden nebyl!!! Pokud by byl, už by byl v každých novinách přežvýkýván a autor by byl modlou a guruuem všech reformátorů. Všem nám skeptikům by to mlátili o hlavu.
Sem tam někdo něco ve třídě udělá a chvilku se mu to povede. Ale přesvědčivé výsledky, které by snesly pořádnou oponenturu nejsou.
Uvědomte si, že nejsou ani ve světě. Nechce mi nikdo říct, že by česká škola či jiné reformní médium neotisklo oslavný článek s podrobným rozborem výsledků výzkumu, který boří tradiční školství a spoustu dalších výzkumů, které tento zázrak potvrzují.
Je to jako s mimozemšťany. Spousta lidí si myslí, že je viděla, ale nikdo ho za ruku před kamery nepřivedl!!!
Zkuste Conter-Strike s Arnoldem :- :-), to je bude bavit nejvíc!
Velmistr ty desítky provedených experimentů zná (a nejspíš je i vlastnoručně provedl a výsledky publikoval), ale jak je jeho zvykem, neprozradí. ////
Útěk z koncentračního tábora JAKO ZÁBAVNÁ HRA???????!!!!!!!!!!
Opravdu dementní. Ví ten někdo, co to byly koncentrační tábory? Asi těžko.
Autorovi toho výroku bych dala pořádně na zadek. Nic jiného asi nepomůže.
Paní Brandtnerová, to je dezinterpretace a manipulace, která přesahuje i Váš obvyklý standard!
Můj stndard je brát brutální násilí, mučení a zabíjení velmi vážně.
To je jistě úctyhodné, nicméně by neškodilo k tomu přidat také zásadu nedezinterpretovat texty a cizí výroky a nemanipulovat s nimi. V tom textu zcela evidentně nikdo nemluví o útěku z koncentračního tábora jako o zábavné hře.
Já tedy dávám za pravdu paní Brandtnerové, pointa příslušné části článku je, že výuka má být prostřednictvím virtuálních her zábavná, a bohužel ta zmínka o hře "útěk z koncentračního tábora" je jedna z největších stupidit, kterou jsem nejenom v souvislosti s výukou této otřesné záležistosti v dějinách lidstva, ale s výukou čehokoliv, slyšela. S tou zábavností tedy opravdu ocáď pocáď, všechno má své meze.
Paní Pokorná,
nemáte pravdu ani Vy, ani paní Brandtnerová. Jde o větu "Žáci se mohou virtuálně zúčastnit archeologického výzkumu, útěku z koncentračního tábora ...".
O koncentračních táborech můžete promítnout film - video, což je mnohem působivější, než pouhý výklad. Úvodní článek je o možnostech využití moderních technologií pro zatraktivnění výuky. Virtuální realita bude časem didakticky velice využitelná - učitelky a učitelé se budou muset připravit.
Ono pane Václavíku v žádném případě nejde jen o tu jednu větu, ale o celkové vyznění článku.
Proti využití videa, moderních technologií a virtuální reality ve výuce nikdo nic nemá. Jenže on je tady jeden dost zásadní problém, ono nám totiž didaktické zpracování značně zaostává za možnostmi techniky. Každý kdo vyučuje dějepis, zeměpis ale i další předměty Vám řekne, že videí atd. zpracovaných přímo pro výuku, aby byla časově, tématicky a didakticky vhodně zpracovaná tak, aby odpovídala věkovým zvláštnostem žáků hlavně na základní škole a aby tedy byla skutečným přínosem, je pomálu. Učitelé jsou v situaci, kdy musí využívat kdeco a porušují autorská práva až se za nimi práší.
A s virtuální realitou to nebude jinak.
A pokud se týká koncentračních táborů a dalších otřesných záležitostí v dějinách lidstva i v současnosti, tam bych byla velmi opatrná už s těmi videi.
"Proti využití videa, moderních technologií a virtuální reality ve výuce nikdo nic nemá."
Já jo. Pokud se používají k přenosu informací, tak jo. Vod toho je tam kantor. Pokud se používají ke spolupráci na společném projektu, pak ok.
Dá se na to koukat dvěma způsoby.
1) Mladí jsou posedlí digitální technikou, do mobilu civí několik hodin denně. Pojďme je trochu dostat do nedigitálního světa, půjčme jim do ruky skutečné věci, mluvme s nimi.
2) Mladí jsou posedlí digitální technikou, do mobilu civí několik hodin denně. Pojďme se tomu přizpůsobit a dělejme taky vše digitálně a s mobilem.
Je na učiteli, jak k tomu přistoupí. Samozřejmě generace učitelů vyrostlá s mobilem v ruce je víc nakloněná k hledisku 2), ale taky ne každý. Ono jestli děcko doma čtyři hodiny hrálo Minecraft, není tak úplně jisté, že ho je nutné ho hrát další hodinu ve škole.
Jinak jsem se nesetkal s učitelem, který by didaktickou techniku nepoužíval. Co se týká videí, kolegyně angličtinářka měla na dveřích kategorie učitelů, a u kategorie "LAZY" byl panáček s bublinou u pusy "Watch this video".
Např. ve fyzice je pokus, zvlášť vlastnoručně provedený, nad všechna videa. Ta mají význam u pokusů, které nelze provést nebo jako ukázka "co taky jde udělat". Plus samozřejmě jako ilustrace příkladů z praxe.
Samozřejmě další věc je, že některým dětem půjčit kádinku do ruky je koledování si o průšvih a téměř jistá ztráta stokoruny.
Lenka Pokorná 26. listopadu 2019 18:13
Tu reakci taky nechápu. Článek sám o sobě je silně manipulativně a nepravdivě posazený, když se v něm tvrdí „že učitelé žáky neumějí zaujmout“, „znudění posluchači“ a „proč se (tudíž) nezáživně (tzn. bez virtuálních technologií) učit“. Tedy kromě toho, že článek (a krácený text na tomto webu obzvlášť) má charakter skryté reklamy – do běžného periodika takový útvar bez označení jako inzerce rozhodně nepatří. Obojí jde samozřejmě ruku v ruce.
O zábavném charakteru je řeč nejen přímo v nadpisu článku „žáci se pak budou bavit“, ale i v jeho obsahu, například „učení je najednou zábava“. Na fakt, že se jedná o hru, pak přímo poukazuje formulace „zapojení aktéři“ a „sám projít (středověkým městem) a okusit jeho úskalí“, vzápětí v návaznosti na to „zrovna tak se mohou virtuálně zúčastnit... útěku z koncentračního tábora“.
Pane Komárku, u člověka, který údajně vystudoval historii, bych předpokládala s přivřením obou očí alespoň základní znalost problematiky holocaustu. Rovnající se alespoń běžnému standardu laické veřejnosti. Koncentrační tábory nelze pojímat něco jako prostředí pro bojovky typu Star wars. A nad motivacemi, které vás vedly k výběru a publikování zrovna vysoce problematické části textu, jakožto i napadání mého ohrazení se vůči napsanému, pak raději ani nepřemýšlím. Navíc s někým, kdo není schopný ani té nejzákladnější dedukce a neorientuje se v dané problematice, diskusi vést nemíním.
Paní Brandtnerová, na základě většiny Vašich příspěvků na ČŠ se obávám, že diskuse s Vámi nikam nepovede. Ostatně to Vaše "údajně vystudoval historii" svědčí o tom, že ji ani vést nechcete. Jako i ve většině jiných případů.
Tak jen na okraj k tomuto tématu: Všichni moji příbuzní z otcovy strany zemřeli v Osvětimi.
Pane Komárku, Vy místo abyste se paní Brandtnerové omluvil za Váš sprostý komentář vůči ní, tak ji budete ještě znovu napadat? Co Vám vadí tentokrát? Že zcela správně poukázala na to, že článek má charakter skryté reklamy a měl by být označen jako PR? Vynechte laskavě argumenty typu "na základě většiny Vašich komentářů", které samozřejmě žádnými argumenty nejsou, a chcete-li diskutovat, tak diskutujte a argumentujte, nikdo Vám nebrání. A nechte laskavě diskutovat i ostatní.
Pane Komárku, je mi líto, že se vám mé komentáře nelíbí, ale s tím vám nijak nepomůžu. Do vaší formy unylé rádoby sofistikované debaty o ničem se nenapasuji. Většině diskutujících mé příspěvky nevadí, na rozdíl od vašeho působení mám i dobrý ohlas.
„Údajně vystudoval historii“ – neznám vás a podle mých zkušeností si do internetových profilů napíše kdekdo kdeco, tedy i údaje zkreslené nebo dokonce nepravdivé. Žádný váš příspěvek, který by poukazoval na vaši znalost oblasti historie, jsem tady během dvou let nezaznamenala. A pokud byste svoji práci zde dělal řádně, ani by mě zřejmě nenapadlo se dívat, co jste to vlastně vystudoval.
Jinak si nemyslím, že zkušenost s holokaustem v rodině musí nutně znamenat, že se člověk v problematice vyzná. Nicméně právě vzhledem k vašemu sdělení bych očekávala, že k takové záležitosti, jako je hra pro děti s uvedeným tématem, zaujmete zodpovědný přístup. Jaká "úskalí" asi budou děti ve hře řešit? Ani to tady nechci vypisovat. Útěků z koncentračních táborů bylo navíc vzhledem k rozsáhlosti „projektu“ relativně málo a většina jich skončila nezdaremem. Nechápu, co se má tedy danou hrou sledovat. Děti by tak mohly dojít k velmi zkresleným závěrům.
Paní Pokorná, děkuji za podpůrné reakce. Je zajímavé, že se k této problematické záležitosti značně nekompromisně vyjadřují samé ženy. (A že jich je na tomto webu jako šafránu.) Něco podobného jsem už totiž zaznamenala kdysi jinde, kde jeden účastník publikoval svůj „nápad“ na lynčování uprchlíků, a správce usoudil, že je to asi OK. Stížnost redakci, jak jsem se náhodně dozvěděla, podaly čtyři ženy, přestože poměr mužů i žen byl v daném prostředí v podstatě vyrovnaný.
A jak jsme se obě shodly, kvalita toho článku je celkově nestandard.
Paní Brandtnerová a Pokorná
Nemohu mluvit za jiné muže, ale s panem Komárkem diskutovat nechci. Diskuze "rovný s rovným" je na ČŠ v principu nemožná a na nějaké šaškárně se v podřízené roli podílet nebudu.
Chcete-li můj názor, pak téma "holocaust" považuji za krajně nevhodné pro nějakou zábavnou aktivitu, i kdyby to vymysleli v Yad Vashem. Mj. proto, že buď by "hra" byla realistická, a pak by to nebyla hra, nebo by naopak vedla k zavádějícím představám. Navíc by posilovala dojem hrami zmagořených dětí, že všechno je přece sranda a hra.
Pane Portwyne, na šaškárně se, prosím nepodílejte. Diskutujte věcně a slušně, nemanipulujte a uvidíte, že to půjde i bez šaškárny. Děkuji!
Pane Komárku,
fér hra je v principu nemožná ve chvíli, kdy rozhodčí je zároveň hráčem. Článek 2g) žurnalistického kodexu známe oba.
Na základě této zkušenosti o podobnou "diskuzi" prostě nestojím.
Dál se k tomuto tématu odmítám vyjadřovat.
Nejde o 2g), pane Portwyne, ale o porozumění tomu, co znamená moderování diskuse na internetu a dodržování pravidel. Hezký večer!
Pane Portwyne (28. 11. 2019 19:42), děkuji za reakci. Nebylo to myšleno, že by takové problematické věci mužům nevadily – možná by danou záležitost řešili jiným způsobem, ale poukázala jsem spíš na zajímavý jev, který má možná své opodstatnění, o němž si ovšem netroufám zatím nějak spekulovat.
S vaším názorem, jak už je vidno z mých předchozích komentářů, samozřejmě plně souhlasím.
Okomentovat