Ministr školství Robert Plaga se začal při rozhodování opírat o přijímací a maturitní data. S jejich pomocí například odmítl návrhy na nepodkročitelnou hranici pro přijímání do maturitních oborů a také se rozhodl zrušit povinnou maturitu z matematiky. Navíc neustále zdůrazňuje význam vzájemné důvěry mezi všemi aktéry ve vzdělávání. Držím mu palce. Někteří jeho podřízení na ministerstvu a také Cermat se však zjevně snaží, aby v podzámčí nebyla ta důvěra moc velká.
 |
| Oldřich Botlík (eduin.cz) |
Vypracování analýzy si ministr školství vyžádal od M. Kleňhové, ředitelky Cermatu. I na základě toho, co se v analýze dočetl, nechal potom – jak uvedl – zpracovat návrh novely školského zákona, která ruší zavedení povinné maturity z matematiky. Návrh nedávno schválila vláda a zřejmě ho ve zrychleném režimu schválí také Parlament. O analýze ministr mluvil v posledním srpnovém týdnu, dosud však nebyla zveřejněna. To je u tak zásadního rozhodnutí velmi zvláštní postup – nejen kvůli tomu, že by někdo zvenčí měl zkontrolovat, co vlastně Cermat stvořil. Veřejnost má ústavní právo znát podobné podklady, pokud si je politici nechávají zpracovat za prostředky státního rozpočtu, aby zvelebili resorty, o které z pověření občanů pečují.
Proto jsem 1. září 2019 požádal MŠMT, aby mi zmíněnou analýzu poskytlo podle Infozákona (zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím). Když se měsíc nic nedělo (na vyřízení dává zákon 15 dní), stěžoval jsem si na postup úředníků přímo ministrovi. Přesně podle Infozákona. A opět se měsíc nic nedělo, ačkoli jsem už měl mít doma i odpověď na stížnost. Dne 31. 10. 2019 jsem tedy zašel na MŠMT a požádal o nahlédnutí do spisu – na to mám jako žadatel nárok kdykoli.
Spis ještě ani nebyl řádně založen. Úřednice mi přinesla ukázat výtisk původní e-mailové žádosti, dvě kopie mé stížnosti zaslané poštou a list papíru s vysvětlením, že v důsledku administrativního nedopatření se moje žádost „dostala k náměstkyni“ teprve 7. října.
„Dobrá,“ řekl jsem, „stát se to může. Jenomže kdyby se něco takového stalo mně a měl bych na vyřízení podle zákona 15 dní, snažil bych se to pochybení co nejdříve napravit. Dnes už máme 31. října.“
Úřednice namítla: „Já jsem ale žádost vyřídila hned, když se ke mně 24. října dostala.“
„To se k vám dostala docela pozdě.“ konstatoval jsem, „Proč se ale pořád nic nedostalo ke mně?“ „Čeká to na schválení,“ ujistila mě, „ale s největší pravděpodobností tu analýzu dostanete.“
„O tom jsem ani chvíli nepochyboval,“ ujistil jsem zase já úřednici.
Anonymizovaná prvotní maturitní data
Jak se každý může přesvědčit, ministerstvo i bez žádosti zveřejňuje anonymizovaná prvotní data z přijímacích testů. O anonymizovaná prvotní maturitní data je ovšem z neznámého důvodu zatím třeba požádat podle Infozákona. Už byla poskytnuta několikrát a byla pak v souladu s Infozákonem také zveřejněna. Bez nich nemá smysl pátrat třeba po příčinách jevu opakujícího se v drobných obměnách každý rok: úspěšných řešitelů exponenciální rovnice v úloze 12 je čtyřikrát více než maturantů, kteří sestavili hledaný výraz 0,25n + 30 v jednoduché podúloze 3.2 o vlaku z Roztok. Anonymizace zaručí, že žáky nelze identifikovat, ale současně umožní porovnat u každého zvlášť jeho bodové zisky v obou úlohách. To u agregovaných dat možné není – z nich zjistíme pouze to, že průměrná úspěšnost úlohy 12 byla 61,6 % a průměrná úspěšnost podúlohy 3.2 byla 14,9 %.
O anonymizovaná prvotní data z jarního maturitního testu z matematiky jsem požádal MŠMT už 2. 8. 2019. Dne 21. 8. mi přišlo odmítnutí s absurdním zdůvodněním, že díky anonymizovanému číselnému identifikátoru bych mohl „nepřímo identifikovat konkrétního žáka“. O dva dny později jsem tudíž proti zmíněnému odmítnutí podal rozklad, který projednává tzv. rozkladová komise ministra, v níž podle zákona musejí mít většinu externisté. Mezi nimi jsem našel hned několik známých jmen: prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc., prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc., JUDr. Pavel Zářecký, CSc. nebo JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D. Na vyřízení rozkladu stanoví Infozákon lhůtu 15 pracovních dní. Dodnes jsem žádné rozhodnutí o rozkladu neobdržel. Proto jsem poslední říjnový den nahlížel také do spisů v této záležitosti. A bylo to zajímavé.
K žádosti se vyjadřoval Cermat, který jsem ovšem o nic nežádal, neboť není správcem dat. Tvrdil, že požadovaná anonymizovaná data nemůže poskytnout: prý mu to zakazuje ustanovení § 183c písm. a) školského zákona (výsledky jednotlivých dětí, žáků a studentů). Nesmysl, který tvrdil už v roce 2015 J. Zíka, byl od té doby opakovaně vyvrácen. Listina základních práv a svobod totiž umožňuje omezit právo na informace jedině zákonem, a to výhradně v taxativně stanovených případech: jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. Nic takového při poskytnutí anonymizovaných dat samozřejmě nehrozí. Kdyby bylo zveřejňováním anonymizovaných prvotních dat ze státní maturity ohroženo třeba právo na ochranu osobnosti žáků, muselo by být nezákonné rovněž zveřejňování anonymizovaných prvotních dat z přijímaček, které běžné probíhá. Jsou totiž anonymizována analogicky. MŠMT má navíc kladné stanovisko Úřadu na ochranu osobních údajů. Zíkův výklad ustanovení § 183c, který letos Cermat zopakoval, je tedy zjevně neústavní.
Ještě zajímavější byl zápis ze zasedání rozkladové komise ministra školství, mládeže a tělovýchovy, která mu doporučila napadené rozhodnutí ministerstva zrušit a věc vrátit k novému projednání. Jak dopadne, je vcelku jasné i v tomto případě. Komise však zasedala už 13. září 2019! Proč dosud nemám rozhodnutí ministra v rukou, když je již nejméně 6 týdnů „po termínu“? Dozvěděl jsem se znovu totéž. Prý je vše připraveno a „čeká to na schválení“. Kdybych býval prošvihl zákonnou lhůtu já – byť o jediný den –, nikdo by se se mnou nebavil…
Zadržování informací „čekáním na schválení“ je nezákonné
V návštěvní místnosti proti vrátnici, kde nahlížení do spisů proběhlo, visí na úřední desce zažloutlý list papíru. Stojí na něm mimo jiné, že podle zákona 2/1969 Sb. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných právních předpisech a ve své činnosti se řídí ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády. Neřídí.
Významné překračování zákonných lhůt je na ministerstvu na denním pořádku – setkal jsem se s ním opakovaně rovněž v jiných záležitostech. V Cermatu panuje naprosté právní bezvědomí a nejspíš se znovu vymkl kontrole. Právní nesmysly, které tam zplodí, nekriticky přebírá právní a správní odbor ministerstva, aniž by vnímal, že odporují jak zavedené praxi, kterou již ministerstvo schválilo, tak platnému právu. To zbytečně přidělává práci nejen žadatelům, ale i významným odborníkům – členům rozkladové komise.
Nerozumím tomu, zda za tento šlendrián odpovídá podle zákona státní tajemník, některý náměstek nebo někdo další. Odpovědná osoba by v tom ale měla co nejdříve zjednat pořádek. Jinak slovům o důvěře nebude věřit nikdo.
Aktuální douška
Až na vyřizování mých žádostí o poskytnutí informace si ve všem ostatním Robert Plaga počíná podle mého názoru výrazně lépe než kterýkoli jiný polistopadový ministr školství. Mrzí mě proto, že mi trpělivost došla právě v době, kdy školské odbory vyhlásily stávku. Na druhé straně, odboráři stávku mediálně prokoučovali ještě dříve, než začala. A navíc se díky ní veřejnost dozví o Strategii 2030+. Lepší PR si ministr Plaga ani nemohl přát. Doufám, že hned po odborářské stávce-nestávce bude mít dost času na smysluplnější věci. Lepší informovanost veřejnosti, kvůli níž jsem tento text napsal, k nim nepochybně patří.
První text Oldřicha Botlíka k tématu naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat