Největší počet učitelů tuzemských středních škol se nachází ve věkovém rozmezí 51 až 60 let. U starších učitelů je mnohem těžší udržet jejich pracovní schopnost a je také nutné předcházet syndromu vyhoření, který u této věkové kategorie pedagogů hrozí častěji. S nástroji, které by měly učitelům pomoct, nyní přichází odborníci z Masarykovy Univerzity ve spolupráci s neziskovou organizací Age Management. Oba subjekty spolu v rámci projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR provedly výzkum takzvané pracovní schopnosti u středoškolských učitelů a okolností, které její úroveň ovlivňují. Informuje magazín MUNI.
 |
| Petr Hlaďo (muni.cz) |
Měření pracovní schopnosti se na území Jihomoravského kraje prováděla podle finského vzoru, kde koncept vznikl, a tamější experti vyvinuli i nástroje, které mají zaměstnancům pomoct jejich schopnost zvýšit. „Naše pracovní skupina složená z odborníků z oblasti vzdělávání, psychologie či pracovního lékařství teď na základě zjištěných poznatků inovuje finský vzdělávací program. Ten by měl ohroženým učitelům ukázat cestu, jak na sobě mohou dále pracovat,“ uvedla Ilona Štorová, předsedkyně spolku Age Management. V příštím roce chce skupina upravený vzdělávací program nabídnout českým učitelům a u prvních absolventů ověřit jeho dopady.
Celý text naleznete zde
5 komentářů:
Obávám se, že se zde směšuje technokratický přístup k plošnému zjišťování a práci s lidmi (jedinci). Statisticky možná bude klesat energie mladého ke starému, ale prakticky to už z principu nemůže fungovat (leckerý 50letý může mít chuť do dalšího vzdělávání větší, než čerstvý absolvent). Podobně mě překvapují ty "vyvinuté nástroje" ke zlepšení) - to jako toho staršího donutíte, přikážete mu, nařídíte mu kurz, dovolenou, seberete (nebo přidáte) mu odměny? Nebo ho přivážete k prezentaci/webináři?
Kromě toho mladí jsou dnes více uzavřeni v sociální bublině ("jsem dost dobrý, nepotřebuji se nic dalšího učit"), než někteří starší (kteří nevstupují do sociálních bublin na sociálních sítích). Například schopnost pracovat s technikou (mobil/počítač) je dnes širší ("umí to každý"), ale záhy zjistíte, že dovednost použít tu techniku k něčemu opravdu tvůrčímu je u mladých velmi nízká (umí dobře pouze konzumovat obsah).
Schopnost starších učitelů i jejich přetíženost je značná.
Pan Keršláger upozornil na paradoxní fakt, že mladí dnes umějí s počítačem často méně, než "staří" (jak známo, každý nad 40 či 45 let je komunistický důchodce).
Je to patrně dáno tím, že ti starší museli materiály na PC aktivně vytvářet, zatímco mladší pouze "konzumují" už hotové produkty, navíc zpravidla na mobilech, které k tvoření ani nejsou určeny.
A bude hůř. Letos jsem poprvé zažil nutnost vysvětlovat několika dětem v 1. ročníku SŠ, k čemu je klávesa "Delete". Prostě to nevěděli.
1/díky vyspělé farmacii se zvýšil věk
2/dáky kapitalismu se zvýšil věk do penze
3/díky změne typu výroby se snižuje věková hranice práci vykonávat,co dříve zvládl 60tiletý to dned nezvládne 50tiletý
4/nastupují stroje a mladí za staré,potřebný počet mladých na záměnu starých je mnohem vyšší nežli dříve
Mladí hlavně dnes nechtějí obětovat svůj vlastní volný čas práci, což my staří děláme prakticky celý život bez jakékoli finanční podpory či jiného zvýhodnění.
Ovšem síly už nám také docházejí. Ze svého blízkého okolí neznám mnoho kolegů či kolegyň, kteří by toužili ještě v důchodovém věku pokračovat a přesluhovat. Všichni už se nemůžeme dočkat kýženého starobního důchodu. Ovšem novými okolnostmi se nám ten důchod již několikrát notně vzdálil. Pro pány to zase takové hrozné neštěstí není, neboť u nich činí prodloužení nanejvýš 5 let, ale nám ženám se věk velmi natáhl, zvláště bezdětným a s jedním dítětem. Mně kupř. o 7 let, a to jsem na tom ještě dobře, protože mám odchod do důchodu "povolen" v rovných 64 letech, ale mé mladší kolegyně s jedním dítětem na tom "vydělaly" celkem 9 dalších let.
Okomentovat