„Loni jsem dostal třídu na druhém stupni, která byla mezi kolegy vyhlášená jako těžce zvladatelná. Byli tam žáci, kteří se dokonce pyšnili tím, kolik už nasbírali poznámek. Přidávat jim další se mi nezdálo jako efektivní způsob, jak se třídou pracovat, a to i kdybych byl ten typ, co si na poznámky potrpí. A to nejsem. Atraktivní mi nepřipadaly ani další možnosti umravňování jako třeba písemky za trest. Tím jako učitel trestám i sám sebe, musím je pak opravit, a to bere čas. Osobně mám raději, když si žáci testy opravují sami nebo ve skupině a o chybách diskutují, ale to se samozřejmě nedá uplatňovat jako kárný prostředek… Udělal jsem tedy takový osobní experiment,“ píše Dan Pražák pro magazín Rodiče vítáni.
 |
| Dan Pražák (repro DVTV) |
Dobrovolně jsem se vzdal všech obvyklých způsobů, jak „mít na žáky páku“, oznámil jim to, a vykročil do neznáma. Co jsem měl k dispozici jako alternativu k rychlému výběru z kárných postupů? Dialog mezi čtyřma očima.
Inspiroval mě k tomu zážitek z jedné školy na Islandu, kde jsem byl na stáži. Když jednou žák něco provedl, popral se s někým, viděl jsem, že s ním učitel po hodině někam odešel. Pak jsem se ho ptal, jak to řešil. „No, promluvili jsme si o tom,“ řekl mi. „A to stačí?“ reagoval jsem. „Co když se to stane znova?“ „Tak si to znova probereme,“ odpověděl mi. „Co se stalo, proč a jaké jsou důsledky a co můžeme udělat pro to, aby se to už neopakovalo.“ „A co když to nebude fungovat?“ říkám pochybovačně. „Většinou to funguje,“ odpověděl mi.
Začal jsem to zkoušet po jeho příkladu. Zpočátku žáci na mé pokusy nedbali, překračovali hranice a zkoušeli, kam lze dojít. Během listopadu staré pořádky přímo vygradovaly a já skoro litoval a říkal si, jestli to nebyla pitomost, věřit na domluvu...
Postupně to s tou třídou začalo být lepší a lepší. Nikoli ideální, to bych rád zdůraznil. Nicméně na konci roku při reflexi mimo jiné zaznělo: „Neměl jste u nás ze začátku autoritu, ale pak jsme vás začali respektovat.“ Po prázdninách pak přišli zase o něco divočejší, takže jsme se zase vraceli o kus zpátky, ale i tak, výsledky to má.
Celý text naleznete zde
10 komentářů:
Zajímavé, ovšem maje skepsi k zázračným metodám, domnívám se že za to nemohli až tak Islanďané, ale soustavná práce s jednotlivcem (ale bez práce s kolektivem to taky nebude fungovat), viz Occamova břitva.
BTW: Odvést si žáka "za dveře" je jednak jeho ponížení a druhák odstranění šaška z pódia (ty děti hrají divadlo především pro ostatní).
No pokud má vedení školy trpělivost, dá se to praktikovat. Výsledky to mít bude u většiny žáků. Jsou ale žáci i učitelé, u kterých to mít efekt nemusí. Záleží i na věku a hormonáůním rozpoložení žáka i na množství žáků ve třídě. Zázračné metody neexistují, ale řada metod funguje. Otázkou je, zda má učitel na experimentování čas a prostor.
Ono záleží i na osobnostních typech žáků.
Jsou tací, kteří vám po hodině řeknou, jak je to mrzí, ale o hodině to pak udělají znova, protože převládnou hormony.
"Dobrovolně jsem se vzdal všech obvyklých způsobů, jak „mít na žáky páku“, oznámil jim to, a vykročil do neznáma." To píše čerstvý absolvent PedF a doktorand. Takže co budoucí učitele ta fakulta učí? Něco asi ano, ale učitel v praxi pak potká písemky za trest a poznámky a teorie z VŠ je prostě teorie, kterou bylo zvládnout na zkoušku.
Praxe na Islandu je jistě dobrá, ale pokud dotyčná PedF své studenty neučí, že se žáky lze též soukromě promluvit a leckdy to zabere, tak by to měla do výuly zavést - všechny studenty na Island poslat nemůžem.
Všechny studenty ne, ale možná bychom tam mohli poslat všechny experty.
Experty ne, nezbyly by nám expertní názory. Lépe ty, co mudrují v oborech, kterým nerozumí a ještě expertní názory osočují, aniž by jim kdykoliv porozuměli.
Od nově povstalých proroků moderního vzdělávání se permanentně dozvídám, že na vině nikdy není dítě, pouze ten zlý dospělý pedagog či vychovatel...
Chtěl bych se tedy expertů zeptat: Kde se tedy bere v dospělých tolik zla, když v nich podle Vás nikdy předtím nebylo? Kde se přechodem do dospělosti tak náhle objevilo (a navíc se koncentruje převážně v pedagogických profesích).
Viděl jsem na vlastní oči děti, které křečkům stříhaly tlapky a pálily jim oči. Děti, které rozkopaly obličej člověku kvůli cigaretě, které přinutily slabší k orálnímu sexu apod. Skutečně nebyla chyba v nich..?
"Experty ne, nezbyly by nám expertní názory. Lépe ty, co mudrují v oborech, kterým nerozumí a ještě expertní názory osočují, aniž by jim kdykoliv porozuměli."
Myslíte vaše expertní názory na to, jak učit matematiku, jak ji nehodnotit, k čemu je dobrá, jak je finanční sektor k ničemu, apod.?
Mě celkem nezajímá, jak žáky vzděláte, ale pokud jde o jejich znalosti v oborech, kterým rozumím, tak opravdu poznám, jak na tom jsou. A pokud jsou na tom špatně, tak se z toho svým povídáním nevylžete. Nezajímají mne vaše deklarace o tom, že všichni vesměs kriticky myslíte, protože jste si udělali třikrát za dva roky I.N.S.E.R.T., pětkrát sněhovou kouli a sedmkrát nějakého vyslance, velvyslance, či nějakou jinou dětinskou "techniku".
Mě, jako zástupce zaměstnavatele, bude zajímat, jestli umí žadatel o zaměstnání odvodit rovnici pro složené úročení a jak se orientuje třeba v základech účetnictví a v právním ukotvení obchodních společností. Možná nějaké základy statistiky a regrese. Onehdá jsem se šikovného absolventa ptal třeba i na tak jednoduchou otázku, jako je důvod, proč se vůbec úročí a co to je časová hodnota peněz. A kupodivu ani na takovou nekvantitativní otázku na zamyšlení nedokázal vyplodit kloudnou odpověď.
Ano, pane Klabale. Položil jste velice vhodný a rozumný dotaz. Sám jsem se na něco podobného kdysi i ve zdejších diskusích ptal, ale nikdy jsem nedostal odpověď. Myšlenkový svět expertů totiž není vnitřně konzistentní a tam, kde se objevují ony inkonzistence, tam je tak nějak tma. A jak všichni víme, kde je tma, tam se aluminiový klíček přece nehledá.
Oni se z toho vždy nějak vylžou. V tom jediném jsou experty na slovo vzatí.
Proč inkonzistentní?
Vždycky se to dá vysvětlit, že se z andělského dítěte stane zrůda tím, že chodí do školy. V mírnější podobě (beze slov "anděl" a "zrůda") to v různých diskuzích už padlo kolikrát...
Okomentovat