Bořivoj Brdička: Odpor vůči ovlivňování lidí online podle Williamse

James Wilson Williams se inspiroval u starořeckého filozofa Diogena (4. st. př. n. l.), který údajně na dotaz největšího panovníka té doby Alexandra Velikého, co pro něj může udělat, odpověděl: „Odstup mi ze slunce.“ Na tomto příběhu buduje analogii se současnou mocí v podobě digitálních Alexandrů, kteří lidem skutečně „plní mnohá jejich přání“. Aby ta analogie dávala smysl, je třeba si uvědomit, že i tito světoví digitální vůdci mají ve zvyku nám bránit vidět věci nezkresleně. Hlavním pomocníkem v této jejich snaze je upoutávání naší pozornosti.

Bořivoj Brdička (youtube.com)

Díky prokazatelně existujícímu ovlivňování se skutečné potřeby lidí a cíle na technologie se orientujících společností rozcházejí. Typickými lidskými potřebami jsou např. naučit se hrát na piano, trávit více času s rodinou, přečíst si knihu apod., zatímco hlavním cílem technologiemi podporovaných online platforem je přimět uživatele, aby na nich trávil co nejvíce času a prohlédl si co nejvíce obsahu, který přizpůsobují jeho preferencím. Ve skutečnosti nevytvářejí takové produkty jako jiní výrobci, snaží se utvářet podle svých potřeb samotné uživatele. Ve svém důsledku tak formují celou společnost (Foggův model ovládání lidí technologiemi).

Williams v této souvislosti připomíná známé dilema, které popsal v roce 1984 ve své knize Ubavit se k smrti Neil Postman. Jde o to, zda další vývoj lidstva bude připomínat spíše Orwellovu Farmu zvířat nebo Huxleyho Konec civilizace (viz otázka „Jakých rizik bychom se v nejbližší budoucnosti měli vyvarovat?“ v Rozhovoru s vizionářem). Skoro to začíná vypadat, že moderní technologie vybavené umělou inteligencí jsou schopny obě katastrofické vize spojit a zábavy chtivé občany ovládnout. 

Williams připouští, že funkční řešení nezná, ale trvá na tom, že se musíme touto problematikou zabývat. Jestliže tvrdíme, že technologie ovlivňují vědomí lidí, je třeba si definovat, co tím vlastně myslíme. Inspirován filozofem Harry Frankfurtem James používá pro popis vědomí přirovnání ke světlu, které nám umožňuje vidět věci kolem sebe. Prostřednictvím světla definuje tři typy vědomí: 

Bodové světlo – naše okamžitá schopnost obrátit pozornost k úkolu, na němž pracujeme;

Světlo hvězd – naše schopnost nasměrovat svůj život ke splnění vyšších cílů (navigovat podle hvězd);

Denní světlo – základní schopnosti umožňující definovat naše životní cíle jako např. reflexe, metakognice, chápání, inteligence ad.

To, jaké světlo na nás svítí, nemáme plně pod kontrolou, a má to přímý vliv na naše chování. Součástí života většiny dnešních lidí je prostředí spoluvytvářené technologiemi (v mnoha případech okupuje podstatnou část bdělého stavu). Takže působí na všechny typy vědomí (světla). Rozpoznat tento vliv je nejjednodušší u světla bodového. Sem patří všechny všeobecně známé přímé útoky na naši pozornost – cukrátka mysli (reklamy, personalizovaný obsah, prodlužování pobytu na soc. sítích apod.). Williams používá termín „clickbait“, což je obsah, jehož úkolem je přimět návštěvníka, aby klikl na odkaz na určitou webovou stránku.

Navigovat svůj život podle hvězd znamená, že máme nastaveny určité zásady, morální kodex a způsob vnímání věcí (mentální modely), podle nichž každou situaci vyhodnocujeme. Reprezentací těchto našich zásad online je naše digitální stopa. Přirovnání ke světlu hvězd vyvolává dojem, že jsou naše mentální modely ustálené. Je tomu tak bohužel jen u výjimečných osobností. U většiny lidí (nejen u dětí) jsou životní postoje ovlivnitelné okolím. James tuto skutečnost dokládá slovy oxfordského filozofa Neila Levyho: „Autonomie je vývojově závislá na prostředí. Autonomními individualitami schopnými kontrolovat své chování na základě našich osobních hodnot se stáváme pouze tehdy, když prostředí, v němž vyrůstáme, je vhodně strukturováno a podporuje sebekontrolu.“ 


Celý text naleznete zde