„Řekněte, co byste chtěli vzkázat svojí škole. Cokoli, my to doručíme. Anonymně, samozřejmě,“ Tomáš Feřtek popisuje pro Respekt průběh besedy se studenty střední průmyslové školy.
Tomáš Feřtek (eduin.cz) |
- Neopisujte s námi učebnice
- Netrestejte nás hloupou prací a nesmyslnými úkoly
- Když mě předmět a učitel baví, ani mobil nevytáhnu
- Víc učme prakticky, to mě motivuje
- Učte nás myslet a využít hlavu
- Používejte aktuální techniku
- Nekřičte na nás, nesrovnávejte nás
- Individualizujte výuku, ať neděláme pořád všichni to samé
- Vadí mi degradace, když mi říkáte, že nic nedokážu
- Nestěžujte si na učitelskou profesi
- Víc mladých učitelů, kteří umí zacházet s technologiemi
- Štve mě, že iPady nám rozdáte jen v Den otevřených dveří a musíme s nimi chodit po chodbě
- Využijme čas ve škole a na praxi. Často neděláme nic a pořád se na něco čeká
Tohle vzkazují svojí škole ti „demotivovaní a marní, od kterých nemůžete nic čekat“. Ručím za to, že za tu hodinu nepadla ani jedna blbá poznámka nebo nerealistický návrh. Naopak, s postupujícím časem přibývalo věcnosti. A výsledek se paradoxně moc neliší od toho, co by nejspíš vymyslela skupina přizvaných pedagogických odborníků.
Celý text naleznete zde
10 komentářů:
Vzkaz ministerstvu a školským expertům od učitelů:
Neřvěte, neponižujte nás a učte věci, které dávají smysl"
Vzkaz studentům: Chovejte se slušně, učte se, snažte se.
Teď k obsahu.
Souhlas. Ale pedagogičtí odborníci by tohle nevymysleli. Většina vůbec neví jak to ve škole chodí.
Jen k bodům. Řada je napravitelná a měla by být samozřejmostí a některé jsou v současných školských podmínkách sci-fi. Nic není jen černobílé.
Na individuální výuku musí mít učitel čas na přípravu. A ten dnes nemá. A mnohdy nemá už ani sílu.
Pokud se jedná o průmyslovku, tak se divím té atmosféře ve třídě. To bych čekal spíš u učňů.
Individuální přístup je báječná věc. Při počtu 30 žáků ve třídě zbývá na jednoho žáka 1,5 minuty. Hmm, "babo raď".
Nadpis článku je bulvární clickbait. Z obsahu však vyplývá, co je jasné - někteří učitelé "to mají na háku", protože dokud jsou v pořádku papíry, vše je Ok a vlastně se učit ani nemusí (popřípadě stačí předčítat knížku bez jakéhokoliv kontextu, případně odtrženě od reality). Ředitel chce mít klid, učitel stejně vyhodit za nekvalitní výuku v podstatě nejde, tak co. To ponižování, srovnávání, generalizování, to mne zaráží, ale je to i zde v diskuzi, takže...
Co bylo první? Nekázeň, lenost, hrubost a nezájem žáků, nebo učitelské ponižování, řvaní a srovnávání?
Co bylo první?
To přijde učitel do třídy a řve na ukázněně pilná dítka tak dlouho, až začnou být neukázněně líná.
Bylo by možné, pana Feřteka požádat o doplnění jeho "sběru dat" o informace o tom, které činnosti přesně žákům nedávají smysl? Opisování učebnic jasně - to jsem osobně zažíval pouze v -pisech, ale tam snad je to očekávatelné. Proto jsou to -pisy (dějepis, zeměpis, přírodopis - zkrátka popis).
Já jen, že smysl nedává často to, čemu prostě jen nerozumím. Jakmile to pochopím, smysl to dávat začne. Ale na začátku a před procesem pochopení smysl bohužel nedává prakticky nic.
No, tak jsem si přečetl ten původní článek.
Chudáci studenti se nikdy nesetkali s dobrým učitelem či učitelkou a vzdělávací systém se je snaží "zašlapat", tvrdí autor.
EDUin, organizace (z)řízená autorem tohoto článku, se velmi zasazuje o slovní hodnocení. Každý podobný čánek jakýmsi "slovním hodnocením" je. Pokud by nějaký učitel provozoval slovní hodnocení žáků tak zaujatě a negativně, jak autor přistupuje k učitelům, bylo by to na okamžitý vyhazov.
Zde je to na jednou už vyslovenou otázku:
Jak chcete školit druhé v něčem, když to sami neumíte?
Okomentovat