„Fotbalu a školství rozumí každý, říká se. Nejsem si jistý jedním ani druhým. Faktem však je, že české školství má na co navazovat. Zatímco dnes se obdivně koukáme přes hranice a hledáme inspiraci, byl to jeden z českých velikánů, který již bezmála před čtyřmi sty roky položil základy k modernímu školství. Zatímco my později jeho ideje trochu opustili ve stylu habsburské akurátnosti, jinde na světě má stále následovníky. Na Jana Amose Komenského se často odkazujeme, ale jím preferované hodnoty a postupy mnozí z nás již dávno opustili. A přitom jeho zásady, definované v 17. století, jsou odpovědí i na mnohé současné problémy,“ píše ředitel střední průmyslové školy Radko Sáblík v MF DNES.
 |
| Radko Sáblík (sablik.cz) |
Různé výzkumy prokazují, že tři roky po maturitě si jedinec pamatuje pouze dva až pět procent informací, které mu vyučující poskytli a které ho pod hrozbou sankcí donutili se krátkodobě našprtat.
Kvaltujeme, abychom naplnili Rámcové vzdělávací programy, které jsme většinově nepochopili a ve Školních vzdělávacích programech ještě více zaplevelili nepodstatnými informacemi předávanými bez souvislostí, vytrženými z kontextu a které tedy jsou i obtížně srozumitelné a pochopitelné.
Přitom jiné výzkumy nám zase říkají, že pokud nepracujeme s nějakou informací minimálně šestkrát, uloží se jen do krátkodobé paměti a po čase vymizí jak pára nad hrncem.
„Jediným učitelem hodným toho jména jest ten, který vzbuzuje ducha svobodného přemýšlení a vyvinuje cit osobní odpovědnosti.“
Skvělá definice učitele, která by měla být vytesána do kamene nad každým průčelím školy a v podobě poutače stát na každé katedře, aby všem pedagogům stále připomínala smysl jejich práce. Poslání školství se dá shrnout do jednoho souvětí: Naučme žáky a studenty se učit a naučme je myslet. Vše další je podružné. Nebo by mělo být podpůrným prostředkem k dosažení hlavního cíle.
Celý text naleznete v MF DNES
7 komentářů:
"Různé výzkumy prokazují, že tři roky po maturitě si jedinec pamatuje pouze dva až pět procent informací, které mu vyučující poskytli a které ho pod hrozbou sankcí donutili se krátkodobě našprtat."
A kolik by to mělo optimálně být?
Přijde mi trochu divné mít plnou hubu kompetencí (" Naučme žáky a studenty se učit a naučme je myslet.") a pak lamentovat nad zapomenutými láčkovci a lumírovci.
A jak se to vůbec měří? Je ánung o systému rostlin za jeden bod stejně jako pryskyřník prudký?
Mohl bych poprosit o odkazy na ty "různé výzkumy"?
Neměla by být jedna ze základních dovedností doktorandů (i těch "věčných") umět si najít relevantní výzkumy sám? Existuje takové cizí slovo, r-e-š-e-r-š-e...
umět si najít relevantní výzkumy
Nejde o to, jestli si ty "různé výzkumy" umějí najít doleželové, a jestli je našli sáblíci.
Víme?
, ale jestli...
No, onehdy psal Ondrej Steffl, ze pry Ohmuv zakon umi pouzit jen 5 % dospelych… Z toho jednoduchou uvahou plyne to, co tvrdi Sablik…
Jinak odvolavani se na autoritu je tak casty argumentacni klam, ze je asi lepsi se rovnou zeptat. Zkouset neco hledat je obvykle ztrata casu.
Ty různé výzkumy by mě taky zajímaly. Ono se ukáže. že to je hoax z internetu. Už ta formulace zavání nepravdou. "...že tři roky po maturitě si jedinec pamatuje pouze dva až pět procent informací..."
2 - 5 % je divná hodnota - buďto výmysl nebo dvě hodnoty s různými předpoklady. A Jakých informací. Ty v učebncích, sešitech? Kde a kdy ten výzkum byl dělán a na jakých dětech?
Nebyl tu efekt tiché pošty? Jeden cituje výzkum, další cituje jiného a po pár krocích už se cituje úplně něco jiného.
Zrovna tak 6 použití si pamatuji z vysoké před třiceti lety trochu jinak.
Je paradoxní, když brojitel proti tradičnímu vzdělávání a Komenského hodině se odvolává na Komenského.
Co tkhle: Metla vyhání děti z pekla?
Okomentovat