České školy v mnohém fungují velmi samostatně. Dokonce natolik, že mají největší míru autonomie v rámci zemí OECD. Odvrácená tvář vysoké samostatnosti škol může podle Arnošta Veselého z Centra pro sociální a ekonomické strategie Univerzity Karlovy spočívat třeba v tom, že ředitelé jsou často přetížení. Nestíhají proto být pedagogickými lídry, což je přitom jejich nejdůležitější úkol. „V Česku mají ředitelé v mezinárodním srovnání mnoho pravomocí, zároveň ale na jejich bedrech leží neskutečně mnoho odpovědnosti a povinností,“ říká Veselý v reportáži Hospodářských novin.
 |
| Arnošt Veselý (fsv.cuni.cz) |
Do budoucna by se to však mohlo zlepšit. Skupina odborníků v současné době připravuje novou strategii vzdělávání do roku 2030. Střední prvek řízení, tedy někdo, kdo bude stát mezi ministerstvem a školami a bude jim poskytovat podporu, je často skloňovaným tématem. „V tuto chvíli mezi státem a ředitelem nikdo kromě České školní inspekce není. Ideální by bylo, kdyby odborníci byli na úřadu v každém okrese. Tito lidé by spadali pod ministerstvo a sledovali by, které školy podle závěrů inspekce potřebují pomoc, a těm ji poskytovali. Pomohli by jim stanovit priority, analyzovat vize školy, konzultovali by problémy přímo s řediteli,“ říká programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.
Ředitelé by podle něj věděli, že na rozdíl od inspekce jim od konzultantů nehrozí žádný postih, a mohli by se jim tak svěřovat i s tím, co se škole nedaří. „To inspekci většina ředitelů neřekne. Tito odborníci by jim přitom mohli doporučit další mentory, třeba konzultanty inkluze nebo cizinců. Tito lidé by také mohli pomáhat zřizovatelům vybírat ředitele,“ dodal Hřebecký.
Celý text naleznete zde
6 komentářů:
školy musí řídit školské úřady jako před 89
Fakticky školu řídí obce, protože jmenují ředitele. Ředitel chce zůstat ředitelem, takže v první řadě řeší vztah k obci. Přesněji - často se jedná o "politickou", resp. z politiky vyplývající funkci. Kvalita se řeší hlavně vzhledově, atraktivitou školy pro rodiče (voliče), tj. hlavně aby se děti "bavily" :-(
K čemu máme inspekci?
K čemu máme inspekci?
Tady je vidět, jak důležité je být v komisi, která připravuje změny. Že ředitelé musejí řešit spoustu ekonomických, právních a dalších záležitostí, které s výukou nesouvisí, a tak nemají čas se věnovat výuce, je všeobecně známé. Tady by se dala udělat dvě opatření: 1) školy by měly ekonomického zástupce ředitele, jehož pracovní náplní by bylo zajištění všech nepedagogických potřeb školy. 2) zrušil by se současný systém žádání o dotace na kde co, který nutí ředitele neustále škemrat u nadřízených orgánů o to, aby se na jeho škole děti neučily na dvacet let starých počítačích. Úředníci, kteří mají dneska v pracovní náplni buzerování škol kvůli každému chybějícímu razítku by se rozdělili po republice a jejich starostí by bylo zajistit, aby školy měly ke svému fungování všechno co potřebují.
Nic takového se nepřipravuje, ředitelům se od ničeho neuleví, ale objeví další vrstva relaxovaných odborníků, kteří budou objíždět školy a udílet uštvaným ředitelům cenné rady. Tak nevím, jestli tato změna bude pro přínosem pro ředitele nebo pro ty odborníky.
Laimes má naprostou pravdu.
Stačí vrátit školské úřady.
Jeden, dva investičáci na okres. Odborníci na svou oblast, nikoliv amatéři ředitelé, kteří mají vybírat firmu na opravu střechy či rekonstrukci záchodků.
Jeden bezpečák, který ohlídá revize komínů i výměny hasících přístrojů.
Čtyři, možná pět mzdových účetních, které spočítají mzdy všem učitelům na okrese.
Rozpočet všech škol okresu na dvě či tři A4.
Ředitel školy jmenovaný státem, který nemusí shánět lubrikanty a chodit v předklonu ke starostovi, často s polovičním vzděláním, notabene kterého nechal před léty opakovat ročník.
atd.
Jo a vrátit pravomoc zřizovat střední odborné školy resortním ministerstvům.
Stejně se to de facto už děje, protože velké firmy, či spolky středních firem zakládají školy soukromé. Proč to asi dělají?
Okomentovat