Příspěvek ukazuje jednu z mnoha možností, jak žákům v hodině dějepisu nebo občanské výchovy předat základní povědomí o zlomových událostech roku 1989 v tehdejším Československu. Samotná aktivita si neklade ambice na skutečně hlubokou sondu do této tématiky, ale spíše získání základního povědomí o tématu, zároveň se však může stát odrazovým můstkem pro práci žáků v dalších hodinách (viz následné aktivity).
Předkládaná vzdělávací aktivita probíhala v šestém, sedmém a devátém ročníku (konkrétně čtyři třídy) Základní školy Karla Klíče v Hostinném a to vždy pod vedením jednoho vyučujícího, který zároveň ve zmíněných třídách vyučuje dějepis (7. a 9. ročník) a občanskou výchovu (6. ročník). Aktivitě byl věnován rozsah jedné vyučující hodiny, tedy 45 minut a probíhala v učebně vybavené dataprojektorem, notebookem a připojením k internetu.
Hodina byla rozdělena do tří částí podle konstruktivistického modelu pedagogiky Evokace – Uvědomění si významu nové informace – Reflexe. Jako organizační forma výuky bylo zvoleno skupinové vyučování.
Evokace (10 minut)
Na začátku se žáci rozdělí do pěti skupin po 4–6 lidech, kteří se sesednou kolem jedné lavice. Vyučující jim oznámí cíl hodiny ve smyslu poznání souvislostí spojených s rokem 1989. Následně jsou skupiny žáků vyzvány, aby během pěti minut sepsaly co nejvíce různých výročí, při kterých se mohli lidé scházet v roce 1989 k demonstracím. Výsledky skupin pak učitel zapíše na tabuli a podtrhne (případně doplní) s krátkým komentářem ta výročí, kdy opravdu demonstrace proběhly.
Poté vyučující zobrazí žákům přes dataprojektor jako příklad demonstrací roku 1989 záběry z Palachova týdne roku 1989, např. z tohoto odkazu (v tomto případě stačí stopáž do 2:13). Jednotlivé skupiny žáků následně popisují, jak vládnoucí moc postupovala vůči demonstrantům.
Uvědomění si významu nové informace (25 minut)
Každá skupina od vyučujícího získá zkrácený text petice Několik vět s označeným jedním až dvěma body petice, které má spolu s úvodem prozkoumat a popsat (mohou heslovitě, celými větami nebo i obrázky), na jakou realitu československé socialistické společnosti tento bod reaguje (např. z bodu č. 2 „Aby přestala být omezována svoboda shromažďovací.“ Žáci mohou odvodit, že jsou státem omezovány demonstrace, manifestace atd.). Své body pak po deseti minutách jednotlivé skupiny představí ostatním, s pomocí textu petice promítaného na dataprojektor pak žáci shrnou, jaká je společenská situace v bývalé ČSSR.
Do skupiny poté od učitele každá skupina dostane balíček fotografií, kde jsou zachyceny události v časovém rozsahu 17. 11. – 29. 12. 1989 (tento časový údaj vyučující napíše viditelně na tabuli), tedy události sametové revoluce. Úkolem každé skupiny je prohlédnout a popsat výjevy na fotografiích a seřadit je za sebou chronologicky, přičemž se mohou opřít o jednoduchou logiku – na začátku bude pozvání na demonstraci 17. 11. 1989 a na konci Václav Havel jako prezident ČSSR. Co všechno a v jakém sledu se tedy asi muselo stát, aby události došly do takového bodu? Učitel prochází mezi skupinami a návodnými otázkami skupinám případně správně pomáhá fotografie seřadit. V závěru pak na projektoru postupně promítá fotografie tak, jak mají jít chronologicky za sebou, žáci je komentují a popisují, co se na fotografiích podle nich děje.
Reflexe (10 minut)
Žáci se postaví do jednoho velkého kruhu/oválu a reagují na výzvy/otázky učitele, v případě, že něco nevědí nebo se doptávají, požádá učitel nejdříve o pomoc s vysvětlením ostatní spolužáky: Byla nějaká informace, která je překvapila? Je něco, co jim nedává smysl? Jaké byly příčiny sametové revoluce? Co je podle nich v sametové revoluci stěžejní? Jaké důsledky měla sametová revoluce pro společnost?
Na úplný závěr vyučující vyzve žáky k jednoduché úrovni reflexe – čím více žáci reagují (zvednou ruku/vyskočí, podle toho, jak třídu učitel zvládá a jaká je atmosféra), tím vyšší intenzita odpovědi: Jak dobře se jim ve skupinách pracovalo? Kolik nového se dozvěděli? Koho práce bavila? Poslední otázka je – co by jim pomohlo, aby pracovali lépe?
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat