Společnost se posunula ke konzumu a materiálním hodnotám. Jakmile získáme pocit, že člověk je jen stroj, dostaneme se k hranicím toho, co je bezpečné pro lidstvo jako takové, míní kulturoložka Kamila Němečková. Obrodu podle ní zažívá nenáboženská spiritualita. Potřebujeme lidi naučit pracovat s jejich vnitřními stavy a také zavést prožitkovou rovinu do škol, začít víc pracovat s meditacemi, říká v rozhovoru pro DVTV.
Celý rozhovor naleznete zde
9 komentářů:
Sice netuším, co je nenáboženská spiritualita, ale školy jsou (a snad u nás zůstanou) sekulární. Jakákoliv spiritualita patří mimo školy.
BTW: Pokud je dnešní doba vyprázdněná, pak by mne zajímalo, jak to bylo před Listopadem'89. Doba byla zřejmě naplněná (udavačstvím), dobře si pamatuji, jak se muselo šeptat a jak prakticky vše, co se dnes může říkat, bylo tenkrát tabu (jakékoliv duchovní směry, náboženství, intelektuální i umělecké směry, vše bylo "buržoazní" a pro dělnickou třídu nepotřebné).
Viz také: https://www.youtube.com/watch?v=jIFGnLqEdWc
K. Němečková a kol. si kladou za cíl kultivovat spiritualitu, která se mezi lidmi čím dále probouzí a může mít i podivné formy. Odborníci by měli ukázovat správnou cestu a ta by měla být i součástí výuky na školách. Na ZŠ a SŠ už to prý proniká, VŠ jsou zatím bohužel nezasažené.
Co na to říct?
1. Jde o problém složitý, který by si snad vyžadoval časel svou hodinovou dotaci a kvalifikované čitele.
2. Jde o novodobou nenáboženskou spiritualitu, ale je otázka, zda vlastně nejde o druh náboženství (sama to neříká, ale jde o New Age) - čili o jeden subjektivní pohled, který zastává určitá skupina (byť vzdělaná).
3. Spiritualita je důležitá. Důležitý je také patnerský život nebo občanský zákoník či zákoník práce. I toho všeho by mělo být ve škole víc a víc a vysoce kvalifikovaně.
Jenže důvody, proč je školství od tohoto oproštěné (sekulární) jsou pořád stejné. Tyhle věci do škol prostě nepatří už proto, že škola nemůže postihnout vše a jakákoliv víra (v něco, co nás jaksi přesahuje) je obvykle sama z definice nekompatibilní se všemi ostatními (a tvrdí, že je jediná nelepší, všepopisující atd).
Dáma neumí prožívat? Ok. A proč to cpe ostatním? Tak ať s tím něco udělá, když jí to nevyhovuje.
Pane Doležele, paní Němečková má jistě právo na hypotézu, že se problém týká významné skupiny lidí. za to Vy nemáte ve slušné diskusi právo na tento urážlivý arogantní tón...
Jistě mám také právo na hypotézu: někdo si tu buduje svůj byznys. Ale tlačit ho přes školy je svinstvo.
Jako v pohodě. Já jenom nemám rád, když mi někdo vnucuje, jak se údajně podle něj cítím a jak vnímám, ačkoliv já nic takového necítím a ani nevnímám. Pokud se dáma cítí jako stroj, či vyprázdněně a působí jí to nelibé pocity, nechť to řeší s příslušnými odborníky a necpe to ostatním. To je celé.
Pokud chtěla vyslovit vědeckou hypotézu, tak to se dělá malinko jinak a také je třeba ji nějak ověřovat a ne jen vyplácnout do médií nějaké své pocity.
Jde o to, že se vytrácí skutečné hodnoty respekt, úcta, prosociální chování, láska k druhým, na druhou stranu je svět přebujelý hrubostí v jednání, podlostí, zákeřností, honbou za diamanty. Mnnozí rodiče jsou lapeni v tomto pofiderním světě hodnot a nemohou předávat žádoucí svým dětem. Škola by neměla rezignovat, měla by kultivovat prostředí např. tím, že bude budovat v dětech žádoucí hodnoty výše zmíněné. Příklad: během hodiny TV, kdy je dynamika skupiny nejživější podporovat žádoucí hodnoty - pomoc druhému, omluva druhému - učitel, etik, psycholog by měl být účasten a vstoupit do výuky tím, že zatleská a řekne dětem, teď je mi s Vámi dobře, pomáhat si navzájem je lepší než si nadávat, než se nenávidět navzájem. Děti, obzvláště chlapci rádi hrají vybiku, ale jsou i děti, které se bojí tuto hru hrát, protože obsahuje prvky agrese.
"Jde o to, že se vytrácí skutečné hodnoty respekt, úcta, prosociální chování, láska k druhým, na druhou stranu je svět přebujelý hrubostí v jednání, podlostí, zákeřností, honbou za diamanty."
A kdy tu ty skutecne hodnoty byly? Za stareho rezimu? Za heydrichiady? Za tricetilete valky?
Jinak teda myslim, ze "respekt" nestoji nikdy sam ve vzduchoprazdnu, ale vzdy je to ohled k necemu… Jednat treba s ditetem s respektem neznamena jen brat ohled na jeho lidskou dustojnost, ale i treba ohled na jeho nizsi zivotni zkusenost nebo teprve rozvijejici se intelektove pochody…
Ne ze by se mezi telocvikari - nebo uciteli obecne - nevyskytovali obcas pro-agresivni kreteni, ale myslim, ze vetsinou ty deti ke slusnosti spis smerujou. Ve vasem okoli to delaji naopak?
Okomentovat