„Konzervativně si myslíme, že je do vzdělávacího systému potřeba umístit pár prvků jako kukaččí vejce, které mají potenciál potom ten systém ovlivňovat,“ vysvětluje bývalý rektor Masarykovy univerzity a senátor Mikuláš Bek (za STAN). Takovým kukaččím vejcem jsou třeba reálné školy. Ty by měly středoškolákům umožnit, aby si nemuseli v 15 letech vybírat budoucí profesi, ale mohli nastoupit do školy, která pod jednou střechou skloubí gymnázium, odbornou školu nebo učiliště. Studenti si tak jako ze švédského stolu vyberou zaměření a skladbu předmětů podle svých předpokladů a zájmů. Na takovou školy by mohli odcházet už ve 14 letech, protože Starostové by rádi do budoucna zrušili na základní škole devátou třídu. Informuje Seznam Zprávy.
Ministerstvo školství ale zatím o tomto konkrétním kroku neuvažuje. Jako první se chce soustředit na zlepšení výuky. „Mnohem zásadnější, než debatu o možném zrušení deváté třídy, vnímám potřebu zaměřit se na zvýšení kvality vzdělávání na druhém stupni základních škol,“ uvedl pro Seznam ministr školství Robert Plaga (ANO).
Celý text naleznete zde
17 komentářů:
Já myslela, že v dnešní době potřebujeme děcka udržet co nejdéle ve školách, protože bude s robotizací čím dál méně pracovních míst, a tím, že se neustále prodlužuje věk odchodu do důchodu, bude i více nezaměstnaných nad 60 let.
Nezaměstnaní nad 60 nebudou - ti totiž kolikrát drží výrobu nad vodou - mají zkušenosti , nemají doma malé děti, neofrňují...pokud jsou zdraví. Kdyby byla výuka a celkové klima na druhých stupních škol lepší, nemusely by se rušit deváté třídy. Ale v současném školství to těm robátkům určitě neublíží, podívat se na život trochu poraktičtěji dříve.
Paní kolegyně, mluvím z vlastní zkušenosti, vím, o čem je řeč. Na ÚP lidem nad 60 let doporučují víceméně odchod do předčasného důchodu. Byla jsem půl roku bez práce. A na nynější místo mě ředitel přijal 5 min po dvanácté, až se mu nějak nehlásily ty mladé a krásné dívky.
Ono totiž na soukromých školách není po finanční stránce moc o co stát. Zlaté státní školy!
Nebudeme po zrušení 9. ročníků ZŠ pak zase volat po zbytečnosti 8. ročníků?
9. třídy jsou Pilipova práce. Mělo to určitý vliv, děti při odchodu na SŠ jsou zralejší, ale i s 8. ročníkem to fungovalo.
Není to věc z roku na rok. Spíš co s těmi dětmi? Kam je dáme, když 9 zrušíme. Musí se upravit výuka, aby stihli co mají. A pak musí být místa na SŠ. V následujících letech bude problém umístit na SŠ i ty děti co budou. O ušetření si mohou nechat jen zdát. Leda by děti po ZŠ vyhnali do fabrik nebo na SŠ zavedli 40-tičlené třídy.
Stále jen ušetřit na školství!!!!
V následujících letech bude problém umístit na SŠ i ty děti co budou.
To záleží na lokalitě, na kraji.
Většinou je kapacita všech středních škol větší, nežli počet vycházejících žáků.
Jenže ta volná místa jsou na na učilištích a některých průmyslovkách. Určitě nejsou na gymplech.
Je zřejmé, že deváťáci jsou už prostě jinde: věkem, duchem, zájmy, vývojem. Základka jim je malá a na změnu jsou v drtivé většině připraveni už v osmé třídě.
Ano. Vývoj je někdy překotný a plný zvratů.
Dvouleté děti jednou trpí tím, jak jsou za velkého pláče vytrženy z mateřského náručí a násilím vecpány do kolektivistických jeslí a po pár letech jsou už dostatečně zralé na předškolní výchovu i výuku v mateřských školách.
Pak se s nimi ale v mateřské škole stane nejspíš něco strašného, protože v šesti letech je pomalu každé páté nezralé k zahájení školní docházky a musí mu být povolen odklad.
Páťáci jsou jednou na druhém stupni a jindy zase na prvním.
Osmáci byli běžně zralí k přechodu na střední školu už v osmdesátých letech, kdy valem opouštěli své ZDŠ, ale pak najednou "nedozráli" a bylo nezbytné jejich pobyt na základní škole o rok prodloužit povinně. Tuším v roce 1995. No a ejhle, dnes už opět zralí jsou.
Dost možná je to i právě tím značným množstvím povolených odkladů, což?
Věru netuším, jak si odborníci dokáží tyto změny vysvětlit?
Nebo že by délka povinného vzdělávání se zralostí žáků zas až tak moc nesouvisela?
dříve či později nutně proběhne reforma,která bude obsahovat šestileté školy základní a šestileté školy střední,kde každé dva roky, po zhodnocení výsledků, bude moci být žák přeřazován mezi třídou studijní,kombinovanou a učební
doporučuji kolegům dějepisářům https://www.youtube.com/watch?v=uJ8SakTv584
Studovat nemusí, pracovat ještě jako 14 letí nemůžou. Fakt dobrá perspektiva hlavně pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí v ghetech.
Zralí jsou vskutku až okolo 15 let. Nezměnilo se vůbec nic. Nebudeme přece kopírovat "socialistickou školu" z doby před rokem 1989.
Základní školy jsou zřizovány obcemi a DVPP nefunguje.
Střední školy se snadněji privatizují než školy základní. Po jejich privatizaci už na ně kraje nemají zásadní přímý (zřizovatelský) vliv ani po stránce finanční vč. platů učitelů, ani po stránce organizační.
Starostové to vystarostovali "šikovně úsporně", když navrhují
- šetřit na ZŠ,
- těžiště počátečního vzdělávání posunout k SŠ
Další "šikovně úsporné" kroky mohou být
- optimalizace sítě SŠ jejich slučováním do větších celků,
- privatizace ještě větší části sítě SŠ.
Výsledek:
starostové a krajští úředníci budou mít o mnoho "starostí" míň:
- ZŠ budou primárně výchovná zařízení pro mladší děti.
- Zmenší se počet a dostupnost veřejných SŠ v důsledku "optimalizace" a privatizace a krajští filištíni pak budou "obhospodařovat" menší počet velkých veřejných škol.
Školství je pro mnohé kšeft a místo pro podnikání jako každý jiné. I pro ty, kterým na kvalitním vzdělávání příliš nezáleží. Zisků se dosahuje snižováním nákladů, centralizací a velkovýrobou zboží nevalné kvality vnucovaného většině lidí. Kdo chce, za kvalitní vzdělávání ať si zaplatí v soukromé škole?
Tak tohle jsou gazdíkovští "starostové a nezávislí"? STANaři na území svého prospěchu a pohodlí?
J.Týř
Tyrjir, na soukromé škole za málo peněz, málo muziky.
Nevím, proč bych se měla vydávat z posledních sil. Majitel možná hrabe zisk, ale své učitele platí mizerně. Na státní škole jsou platy již o třetinu vyšší.
Takže ukažte, že si tam ty peníze zasloužíte.
BP/nelíbí se vám na soukromé běžte na státní
BP/Pokud vás někde vezmou,pokud má majitel/přesněji manažer o školství ánung tak vás zaměstná ,vyplatíte se mu, ikdyž pojedete na půl plynu,já osobně byl na soukromé škole velmi spokojen,nedělal jsem tam nic jiného nežli učil,byla to radost z práce,ikdyž za pár šupů,bohužel škola byla tak úspěšná, že ji donutili se z kraje odstěhovat
Školství je pro mnohé kšeft a místo pro podnikání jako každý jiné. I pro ty, kterým na kvalitním vzdělávání příliš nezáleží. Zisků se dosahuje snižováním nákladů, centralizací a velkovýrobou zboží nevalné kvality vnucovaného většině lidí. Kdo chce, za kvalitní vzdělávání ať si zaplatí v soukromé škole?
pěkná xxxxxxst,školství v současných podmínkách není kšeft,proto tu soukromé zš a sš skoro žádné nemáme (vš to je jiná),osobně znám třo soukr školy (na jedné jsem učil) ani jedna nežije ze školného ( 4000,2000,1500-na té jsem učil ,500 kč)
samozřejmě, že na kvalitě záleží,rodiče si za ni platí,nikdo nikomu nic nevnucuje
pravdou jest obrovská efektivita,tak, jak se rozhazuje na státní škole, to je na soukromé nemyslitelné
všude ve světě je zadarmo pouze proměrný standard,kdo chce nadstandard nebo jiný standard musí si zaplatit
tady stále žijeme v bolševických předsudcím postavených na závistí,a na děti samotné všichni kašlou,nenávist proti soukromým školám z mnohých přímo kape,
1/všichni ječí na realizaci inkluze,jo je to fakt prxxxčina,ale u nás ve městě již 20 let funguje škola pro postižené děti,dělají to perfektně a nikdy jsem od nich neslyšel slovo inkluze,jsou soukromí s podporou kdekoho,města,církví,soukromníků,vybírají školné 500 kč,vše to stojí a padá na zakladateli -řediteli,s ním ta škola zanikne
2/když má dcera končila základku byly z 9 sš ve městě pouze tři:učňák s tech obory pro kluky ,zdravka-nesnáší pohled na krev ,gympl-na základce měla 2+3 a tak jedinou záchranou bylo denní dojíždění do 30km vzdálené soukromé školy,bylo mi jí líto,zocelilo ji to tak,že si šla na rok odpočinout do zaměstnání,pak vystudovala vš a po ní natupovala do zaměstnání s vyšším nástupním platem než jsem kdy měl já svůj učitelský
Kromě již přijaté Všeobecná deklarace lidských práv existuje už více než 20 let i návrh tzv. Všeobecné deklarace lidských povinností, který dosud nebyl v OSN přijat:
V čele jejího autorského kruhu stál mistr krizových situací, někdejší německý spolkový kancléř Helmut Schmidt (1918–2016), se kterým mj. spolupracovali Franz Vranitzky (předseda rakouské sociální demokracie a spolkový rakouský kancléř, nar. 1937), lord James Leonard Callaghan (předseda britské Strany práce a premiér ostrovní velmoci, 1912–2005), dlouholetý kanadský premiér Pierre Philippe Trudeau (1919–2000), izraelský státník Šimon Peres (1923–2016) a řada dalších...
Alternativní znění z r. 1997 některá ustanovení redakce z r. 1996 dále precizuje a konkretizuje o podporu udržitelného životního prostředí; překonávání chudoby, podvýživy, nerovnosti a nevědomosti; o dosažení rovnosti přístupu ke vzdělání a k profesní dráze; nezneužívání hospodářské a politické moci; odpovědnost svobody hromadných sdělovacích prostředků při práci a předávání informací a zákaz senzacechtivosti; o tolerantní prezentování náboženství; rovnost pohlaví a cennost manželství; vzájemnou odpovědnost a lásku i rovnost do vztahů mezi rodiči a dětmi; o nenarušitelnost celostné závaznosti všech povinností obsažených v této DEKLARACI přednesené Schmidtem na jednom z havlovských hradních fór.
Odpustím si odpověď na dotaz, jak by podle této deklarace dopadli někteří současní vedoucí politici typu Donalda Trumpa, Borise Johnsona nebo Petra Porošenka. Je to totiž více než zřejmé...
http://casopisargument.cz/2019/10/16/vseobecna-deklarace-lidskych-povinnosti/
I o pravdomluvnosti prosazovatelů této deklarace lze mnohdy s úspěchem pochybovat. Např Helmut Kohl odstoupil po obvinění, že získával peníze na financování politických aktivit nekalou cestou. Když to popíral, ozval se prý jeden průmyslník zhruba takto "Pan Kohl ať radši mlčí. Jinak bych mohl uvést fakta, že morální žumpa, do které spadne bude tak hluboká, že nebude ani slyšet, jak to žbluňklo".
Pravdomluvnost politiků je obecný problém.
Okomentovat