„Když vaši rodiče mají jen základní školu, je velká pravděpodobnost, že tak dopadnete taky. Je to tím, že zástupci vyšších tříd mají vyšší aspirace pro své děti, „strádající třída“ naopak aspirace nemá, netlačí své děti do lepších škol. Náš systém to ještě posiluje, a to už na začátku školy, pak v 11 letech, když část dětí odchází na víceletá gymnázia, a pak ještě při výběru střední školy. Když se dostanete do rychlejších proudů vzdělání, směřujete nejen na vysokou školu a k vyšším příjmům... Rozdělující školství nůžky rozevírá od raného věku – buď vám dává všechno, nebo skoro nic,“ říká Daniel Prokop v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
 |
| Daniel Prokop (twitter.com) |
Budou se nůžky mezi třídami rozevírat, nebo se rozdíly spíše setřou?
Budou se zřejmě bohužel rozevírat... Ve Skandinávii, když se narodíte ve spodní pětině společnosti, máte solidní šanci, že ve 40 letech budete v horní pětině. Ve Spojených státech je ta šance mnohem menší. A my se paradoxně, ač máme bezplatné školství, pohybujeme spíše anglosaským směrem. Pokud se nic nezmění, budou se třídy betonovat.
Dá se tomu zabránit?
Vedle změn ve školství by se musely začít řešit základní věci v sociálním systému. Nerovnost regionů, přílišné zdanění levné práce, exekuce a problémy s bydlením. Pokud se to nepovede, budeme dál destabilizovat část společnosti, která by mohla relativně prosperovat. Dnes dva nesmiřitelné tábory fakticky ještě jasně neexistují, pouze nám to nalhává část politiků, kteří rezignovali na snahu nabízet fragmentům společnosti konkrétní program a mobilizují je proti sobě. Ale za 15 až 20 let se k totálně neprostupné společnosti, která nesdílí životní zkušenosti a příběhy, klidně můžeme „propracovat“.
Celý rozhovor naleznete zde
13 komentářů:
Pozoruhodné.
Vysokoškoláci nemají v průměru mnoho děti, zejména ti hodně kvalifikovaní.
Počet dětí studujících VŠ v posledních letech neobyčejně (několikanásobně) vzrostl.
Děti, které nemají rodiče vysokoškoláky, obtížně dosahují VŠ vzdělání.
Tak odkud se sakra berou ty davy studentů, když jejich rodiče nemají VŠ a oni podle "teorie neprostupnosti" na VŠ vůbec nejsou?
Jinak samozřejmě rozevírání příjmových nůžek existuje. Rovněž existují nápady, že by se "lidu" mělo zakázat volit, protože volí špatně.
Ani jedno z toho však nesouvisí se vzděláním. MFF a podobné školy poskytující špičkovou kvalifikaci můžete studovat i jako relativně chudý.
Určitě hodně složité téma. Že by u nás vládla segregace ve vzdělávání však zásadně nesouhlasím.
Pomáháme, motivujeme, podněcujeme...a ono dítě z nemotivované rodiny třeba i - nic...
Každý má stejnou šanci. Pokud ji nerealizuje, sorry jeho( a jeho rodiny) probém. Že by tu bylo nutno kupovat učebnice? Že by rodiče třeli takovou nouzi, že by neměli na dopravu do školy? Nevšimla jsme si. Čím více pomáháte, tím letargovanější dítě je. A tím pasivnější jsou i rodiče - vždyť stát se postará, ne?
A pokud rodič se základkou nechápe Pythágora? Každý učitel rád poradí...
Neporoučejme větru dešti, to tu už bylo.
Moje babička, narozená ještě 18.., byla pradlena téměř bez vzdělání. Uměla číst a psát. Její ambicí bylo, aby jejích všech šest dětí bylo vyučených nějakému řemeslu a moje matka, jako nejmladší, měla dokonce dvouletou střední školu (ekonomické zaměření), takže platila v rodině za vzdělance. Byla inteligenení, tak se vypracovala vlastním přičiněním na posty, kde by dnes byla potřeba VŠ.Tatínek na tom byl podobně.
Moji rodiče trvali na tom, že budu mít úplné střední vzdělání s maturitou, protože na ZDŠ mi to šlo dobře, a když se ukázalo, že mám i na víc, dopřáli mi vysokou školu. Slovo dopřáli tu není omylem a já jsem si jejich podpory velmi považovala.
To všechno "jen" proto, že pro ně bylo vzdělání hodnota. Tehdy se ke vzdělaným lidem vzhlíželo a bylo proč. Jenže dnešní společnost je nastavená tak, že vzdělání se považuje za (nutné) zlo a že bez něj se dá docela dobře žít. Hledat neustále zástupné důvody pro to, že mnozí se nevzdělávají a nikdy nebudou, k ničemu nejsou.
Koně k vodě přivést můžete, ale pít ho nepřinutíte.
Vera
Co podle Vás znamená "k ničemu nejsou"? Co s nimi? Podle vzorů antické i nedávné minulosti?
A co s nimi ve škole?
Asi nic. K ničemu nejsou. Ideální přístup učitele...
S paní Verou souhlasím. Mám podobnou zkušenost.
Pro pana Komárka. Zástupné důvody opravdu k ničemu nejsou(až na čerpání ESF), ale dnes jich je v médiích spousta. Hledat kořeny problémů nikdo nechce, málokdo to dokáže a řešit je je obtížné.
Co se týká Co s nimi, dle pana Komárka, to je otázka na Nobelovu cenu. To se řešilo už za první republiky a řeší to každý režim. Nikdo nic lepšího k omezení nevzdělanosti než lepší motivace ke studiu nevymyslel. Jenže dnes se na tom živí spousta zlepšovatelů, kteří plácají o motivaci a nikdo není schopen navrhnout způsob, který funguje a je realizovatelný v našich školách(není to nic levného). Není problém motivovat motivované děti, jak se u nás zhusta děje a ventiluje v médiích. Problém je v motivaci nemotivovaných a v podpoře dětí s problémy(v rodině či ve škole). To je hodně individuální záležitost, vyžadující hodně času a speciální znalosti a dovednosti, které běžný učitel nemá a mít nebude(široká spektrum problémů a nutnost zkušeností). Málo kvalifikovaný asistent to nevytrhne. Práce s lidmi není okopávání řepy, kdy se pomocníkovi vysvětlí co má dělat a on pak podle jednoduchých pokynů koná.
V této oblasti je opravdových úspěchů jako šafránu.
Pokud se nepohne s mýtem, že kvalita života společnosti, či snad dokonce ekonomika, koreluje nějak s úrovní nebo šíří vzdělání společnosti, nic se nezmění.
Osobně si myslím, že za posledních třicet let vystudovalo až příliš mnoho těch, kteří na to intelektuílně nemají. To všechno je také důsledkem nesmyslných zákonů, kteří vš titul nutí i šéfovi vrátných na kolejích.
Je to jako se vším dobrým - když dobrotu začnete lidem nutit, dochází k inflaci hodnot spojených s tím, co jim nutíte.
"Osobně si myslím, že za posledních třicet let vystudovalo až příliš mnoho těch, kteří na to intelektuílně nemají."
Na und? Zaměstnavatelé si to snadno a rychle přeberou.
Práce s nemotivovanými dětmi je otázkou individuálního přístupu založeném na osobním vztahu. Na to není ani vůle ani peníze. Takže co? Takže nic.
Zaměstnavatelé si to snadno a rychle přeberou.
Nicméně není od věci připomenout, že desetitisíce mladých a zdravých lidí dělá školy, které jim moc užitečné nebudou, zatímco staří a nemocní musí pracovat déle, aby to uživili.
Vyzval jsem Vás k omluvě paní Veře, pane Komárku.
Příspěvek byl formulován slušně a věcně. Neporušoval žádná pravidla.
Proč a jakým právem jste ho smazal?
poste.restante
Víte dobře, že s Vámi nebudu rozebírat způsob, jakým vedu ČŠ a že Vám nebudu dávat prostor pro nepodložené útoky. To je vše.
Samozřejmě vítám, když věcně a zasvěceně vstupujete do místních diskusí. A pokud jde o příspěvek paní Věry - děkuji za starost.
Pane Komárku, upsala jsem se a v závěru místo "nejsou" mělo být "není". Doufám, že teď už je jasno.
Jiní to pochopili i bez opravy.
Děkuji za reakci, paní Vero. Máte pravdu, bylo snadné to pochopit jako překlep. Omlouvám se. Svedl mě celkový tón Vašeho příspěvku, ve kterém tvrdíte, že "mnozí se nevzdělávají a nikdy nebudou", a naznačujete, že učitel s tím nic nenadělá...
Okomentovat