„Chceme-li pomoci žákům kriticky uvažovat a řešit problémy, nestačí, když jim dáme příležitost přemýšlet a zviditelňovat, co vymyslí, musíme jim zároveň poskytnout cílenou zpětnou vazbu zdokonalující jejich rozhodovací a řešitelské schopnosti.“ Jeff Heyck-Williams, ředitel Two Rivers Public Charter School.
Bořivoj Brdička (youtube.com) |
To hodnocení má dvě základní vzájemně se doplňující složky – sumativní a formativní. Sumativním hodnocením (zpětně orientovaným) se americké školy ve skutečnosti nemusí moc zabývat. Žijí v prostředí povinného standardizovaného plošného testování všech žáků, jež opakovaně ověřuje základní kognitivní schopnosti v oblasti matematické, jazykové a přírodovědné. Mnohem obtížnější, avšak o to důležitější, je hodnocení formativní, jehož cílem je formovat poznávání přítomné a budoucí.
Two Rivers realizuje formativní hodnocení hlavně v rámci projektové výuky, která má formu 10–12týdenní expedice, v níž se žáci zabývají skutečným problémem z reálného světa, který nemá jednoduché řešení.
Jeho základní funkcí je dávat učitelům dostatek informací umožňující zdokonalit a personalizovat výuku. Snaží se odhalit, do jaké míry se žákům daří získávat takové obtížně získatelné a měřitelné nekognitivní schopnosti, jako je kritické myšlení a řešení problémů (včetně dosud neznámých).
Two Rivers své metodické doporučení definuje takto:
A. Určení složek úspěšnosti
Začněte tím, že popíšete schopnosti, kterých by měli žáci dosáhnout a žáci je budou v praxi potřebovat. Potřebujete získat široké pochopení, co vámi použité termíny opravdu znamenají. Buďte co nejkonkrétnější. Je mnoho možností, jak popsat výukové cíle. Snažte se úspěšnost definovat tak, aby byla obsahově neutrální, takže se pak dá stejný popis aplikovat na různý obsah napříč celým kurikulem.
Two Rivers pracuje ve svém formativním hodnocení s následujícími 5 složkami úspěšnosti:
1) Tvorba modelu – schopnost zapamatovat si větší množství informací a organizovat je způsobem, který podporuje porozumění.
2) Metakognice a rozhodování – schopnost kriticky přemýšlet o tom, co dělám, a vyhodnocovat větší množství možných postupů.
3) Efektivní zdůvodnění – schopnost podpořit určité tvrzení důkazem, či ho naopak zpochybnit.
4) Řešení problémů – schopnost si u daného problému položit klíčové otázky, vymyslet možné způsoby řešení a jedno řešení prakticky realizovat.
5) Kreativita a inovace – schopnost formulovat nové nápady, které jsou v kontextu právě řešené problematiky užitečné (viz Tvořivé myšlení jako základ kompetencí pro 21. století).
Celý text naleznete zde
1 komentářů:
Sleduji posedlost západního školství testováním a myslím si, že pak už moc na výuku nezbude. Leda na hodnocení něčeho, co ani nemohlo vzniknout... Těch 5 bodů může fungovat až po naučení, porozumění, procvičení a zažití nějaké látky, na což mnoho vyučujících zapomíná. Jako kantor to zvládám, protože s příslušnou látkou pracuji roky, ale chtít to po dětech? Výstupem bude u většiny jen papouškování frází... (navíc pro velmi úzký pohled, který byl podán).
Okomentovat