„Snažili jsme se navrhnout školu, do jaké bychom si sami přáli chodit. Najdete v ní multimediální centrum se sálem na virtuální realitu a nahrávacím studiem, tartanové atrium jako výběhový prostor pro menší děti, přestávkovou halu se stolním fotbalem a sedacími molekulami, pobytová schodiště, venkovní terasu, velkou knihovnu nebo horolezeckou stěnu. Třešničkou na dortu je jídelna, otevřený centrální prostor školy, který se umí proměnit v divadelní hlediště, když se otevře velký portál ve stěně sousedící tělocvičny. Tam se pak postaví jeviště,“ říká v rozhovoru pro Lidové noviny Ondřej Píhrt, spoluautor projektu školní budovy v Psárech.
Co by podle vás nemělo chybět moderní školní budově 21. století?
Velkorysost, dostatek prostoru v interiéru i exteriéru, který je možné využít jak pro výuku, tak pro relaxaci, a také multifunkčnost – měla by být využitelná pro celou řadu navazujících aktivit, ať už se jedná o zájmovou činnost ve vzdělávací rovině, nebo sportovní a společenské akce.
Nakolik budova školy odráží filozofii výuky?
Velmi. Sice platí, že dobré koncepty se dají s dobrými a odhodlanými pedagogy realizovat prakticky kdekoliv, ale byla by škoda, kdyby na metody výuky, ve kterých vidíme budoucnost, nebyly nové školní budovy připravené. Alternativní nebo lépe řečeno moderní vzdělávací metody jsou zpravidla náročnější na prostor. A ten by měla budova poskytnout. Pracuje se hodně s menšími skupinkami, probíhá tandemová výuka, pořádají se společné pravidelné kruhy na koberci na podlaze učebny. Další kapitolou jsou společné prostory. Jejich využití pro mimoškolní aktivity a nejlépe i pro veřejnost v rámci komunity je z našeho pohledu zásadní.
Celý text naleznete v Lidových novinách
0 komentářů:
Okomentovat