Víceletá gymnázia přispívají k nerovnosti ve společnosti. Jejich rušení je znovu na stole

úterý 24. září 2019 ·

Jedním z problémů, který nerovnost posiluje, jsou víceletá gymnázia. Ministerstvo školství nyní připravuje novou vzdělávací strategii do roku 2030. Její hlavní cíle formuluje v tomto týdnu expertní tým. A jedním z uvažovaných kroků je i do budoucna víceletá gymnázia zrušit. Tohle téma ale řeší české školství už 20 let a zatím se MŠMT pouze rozhodlo, že nebude počty gymnázií nadále rozšiřovat. Informuje Seznam Zprávy.


Daniel Prokop (twitter.com)
„Víceletá gymnázia byla konstruovaná pro malý počet dětí – 5 až 10 procent. V některých krajích tam ale dnes odchází 20 až 25 procent dětí. A tím se úplně změnila jejich role. Místo škol s výraznou přidanou pedagogickou hodnotou jsou dnes gymnázia postavená na tom, že se na nich vyselektují děti ambiciózních rodičů, které mají lepší předpoklady a nikdo je tam nebrzdí,“ říká Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research, který je jedním z osmi členů expertní skupiny MŠMT.

Jak se ministerstvu školství dařilo v minulosti bojovat se sociální nerovností ve školství, hodnotila předloni skupina expertů. I když si resort sám vytyčil, že ji bude snižovat, podle hodnocení odborníků na řešení problému v podstatě rezignoval. „Důležité je přitom věnovat pozornost nejen víceletým gymnáziím, ale i „výběrovým“ školám hlavního vzdělávacího proudu,“ dodávali navíc experti. Podle nich je velký rozdíl také v úrovni jednotlivých základních škol.

V Česku je 340 šestiletých a osmiletých gymnázií. Loni na ně ze všech školou povinných deváťáků chodilo 12,5 procenta žáků, což je nad hranou zdravých pěti až deseti procent, o kterých mluví odborníci. Největší podíl gymnazistů je v Praze. V hlavním městě opouští základní školu v páté nebo sedmé třídě dohromady každý čtvrtý student. Za Prahou je z krajů už s velkým rozdílem Jihomoravský kraj s téměř 14 procenty gymnazistů. Naopak na chvostu jsou Liberecký, už zmíněný Ústecký a Zlínský kraj s cca 8 procenty.


Celý text a video ke stažení naleznete zde

26 komentářů:

Unknown řekl(a)...
24. září 2019 v 6:29  

Je to roztomilá představa, jak zlepšit úroveň primárního vzdělávání. Zruší se ta kvalitnější část regionálního školství s motivovanými žáky, rodiči a učiteli a tím se zlepší kvalita výuky v běžných základních školách.

Ivo Mádr řekl(a)...
24. září 2019 v 7:42  

Víceleté gymnázium vidím pro výjimečně nadané děti. Jedno zhruba na okres? Víceletá gymnázia nezatracuji. V současnosti vidím motivaci rodičů v rovině prestiže (kdo z rodičů tam nemá dítě, jako by nebyl) a úniku před inkluzí po česku.

Robert Čapek řekl(a)...
24. září 2019 v 8:43  

Problém víceletých gymnázií není jen v tom, že v rádoby integrovaném školství dělají pravý opak. Největší potíž je v tom, že si vezmou 10% nejlepších žáků (údajně nadaných / talentovaných) a těm dají tu nejhorší výuku v celém systému. Výklad, frontálka, nekonečné testování, mizivé praktické dovednosti. Aby žáci obstáli, tak se někteří z přemýšlejících bytostí stanou šprti, jiní vyčůraní podvodníci. Další jsou úspěšní ne kvůli gymnaziálnímu vzdělání, ale jemu navzdory. Jaká škola pro nadané, když ta výuka je prosta jakékoliv individuální práce? Nejednou se stane, že učitel dostane právě ty nejlepší žáky z okolí a během jednoho školního roku udělá z poloviny třídy čtyřkaře. Maturitou se tam žákům práská nad hlavou jako jedinou motivací, pohříchu negativní. Zrušení víceletých gymnázií je správným krokem, nejedno šetření ukázalo, že žádnou přidanou hodnotu žákům nedávají... Spíše naopak: konzervují v nich špatné učební návyky. Na vysoké škole se to pak projevuje zcela zřetelně. Tihle žáci neumějí myslet, umějí se jen starat, "jak dostat co nejvíc kreditů za co nejmenší námahu", "jak sehnat vypracované otázky ke šprtání na zkoušku" a jejich diplomky jsou jen kompilací již napsaného, plné odrážek a zkopírovaných sáhodlouhých citací s nulovým přínosem, nulovým vlastním názorem a plochými myšlenkami.

Petr Portwyn řekl(a)...
24. září 2019 v 9:51  

Takže se kvalita srovná směrem dolů. Geniální!
Ale co... stejně přijde automatizace, a na čumění do bedny a na mastění gamesů vzdělání potřeba není.

laimes řekl(a)...
25. září 2019 v 8:15  

portwym/ukrajinců je 50 milionů.....

Vera řekl(a)...
25. září 2019 v 17:35  

Ad Čapek na téma diplomních prací "...jsou jen kompilací již napsaného, plné odrážek a zkopírovaných sáhodlouhých citací s nulovým přínosem, nulovým vlastním názorem a plochými myšlenkami." Nejsou zdaleka první, jak je občas vidět i zde v článcích jistého přispěvatele. Ale u něj to nevadí, že.
Ad Komárek: opět vám nevadí, že pan Čapek tu uráží středoškolské, a zejména gymnaziální, učitele, respektive jejich práci.

Robert Čapek řekl(a)...
25. září 2019 v 18:46  

Uráží? Kdyby středoškolští a zejména gymnaziální učitelé uměli a nebáli se ptát na svou "práci" vlastních žáků, dozvěděli by se to od nich samotných. Vlastně ne, ti by se nejspíše báli pomsty... V každém případě jsem se nedávno ptal 45 členné sborovny gymnázia, kdo alespoň někdy realizuje zpětnou vazbu od svých žáků. Přihlásilo se 5 lidí. Bál jsme se zeptat, jak ta zpětná vazba vypadá a jak často ji dělají. Paní Věro, kapku se proberte...

Tajný Učitel řekl(a)...
25. září 2019 v 19:17  

Mé vlastní zkušenosti z gymnázia se shodují s popisem pana Čapka, nicméně razantní generalizace věci asi neprospívají. To už jsem ze zdejších diskuzí pochopil a že to trvalo. Určitě na gymnáziích učí i zapálení inspirativní kantoři, kteří výuku individualizují, ovšem jsou limitovaní šílenými objemy učiva k předání a výběrovým statusem škol. Tím víc jim, těm dobrým, patří úcta a obdiv.

E.Kocourek řekl(a)...
25. září 2019 v 19:20  

A co tenhle Robert Čapek? Že on se bojí "realizovat zpětnou vazbu" na to jeho vyšilování ... ////

Petr Portwyn řekl(a)...
25. září 2019 v 19:32  

Pane Tajný, a Vy byste se s někým, kdo vás do sborovny přijde akorát seřvat, bavil?

Nicka Pytlik řekl(a)...
25. září 2019 v 19:47  

Zpětnou vazbu od žáků má učitel v klasifikačním archu.
Což neví jen trdlo nebo pitomec...

Robert Čapek řekl(a)...
25. září 2019 v 21:47  

"Zpětnou vazbu od žáků má učitel v klasifikačním archu."

Ano, tohle tvrdím také. Mimo jiné. Takže když tam má čtyřky a pětky - tak to moc dobrý učitel nebude, to je zřejmé.

Sice zpětná vazba mohou být ještě desítky dalších věcí, ale nebudu přetěžovat pytlíkovskou kapacitu.

Nicka Pytlik řekl(a)...
25. září 2019 v 22:01  

Čtyřky a pětky v archu znamenají, že má učitel smůlu na lenochy a hlupce, že se to ve třídě už zase rojí budoucími lektory pedagogicko-psychologických témat.

Vera řekl(a)...
25. září 2019 v 23:54  

Pane Čapku, co znamená "realizovat zpětnou vazbu"? Poučte mě. Vy se neustále plácáte ve svých oblíbených floskulích a divíte se, že z vás mají přítomní srandu. Tedy většina. Vy si tu hrajete na znalce a vědce a přitom jste jen trapný. Vás by moji studenti vypískali po pěti minutách.

Robert Čapek řekl(a)...
26. září 2019 v 1:09  

Víte, milá "kolegyně" Věro, internetová diskuze nemá tu moc naučit člověka celý obor. Zvláště ten, který byste sama měla ovládat alespoň průměrně. Sice občas stačí i jedna hloupá věta, aby se člověk odkopal (jako výše Nicka Pytlík), ale někomu naopak nestačí ani celé odstavce, aby pochopil věci zřejmé. Třeba vy jste takový hezký příklad. Místo mých "floskulí" si přečtěte Moderní didaktiku, je tam asi tak 200 metod, i hodnotících. Chápu, že užívání takové didaktiky je pro vás - lebedící si ve frontální výuce - úplné scifi :-) Tak ale získáte hrubou představu o tom, co je to "realizovat zpětnou vazbu". Pro naši diskuzi stačí definice: "jsou to techniky, kterých se mnozí učitelé bojí, neboť jimi dávají žáci najevo svůj názor o jejich výuce." Vaši studenti by mne zcela jistě nevypískali, jako to během desítek let nikdy neudělali moji žáci na základní, střední nebo vysoké škole. Právě proto, že mně nemusí nikdo vysvětlovat, jak se od nich samotných bere zpětná vazba. A pravděpodobně by také poprvé poznali, jak vypadá kvalitní výuka. Ale jsem si vědom, že fakt, že vy nerozumíte tomu, co je na vzdělávání dobré, není vaše vina. Je to vina Dunning-Krugerova efektu, kterými jsou zhusta postiženi právě vám podobní.

laimes řekl(a)...
26. září 2019 v 6:32  

souhlasím s kolegou čapkem,a to nebývá často,a doporučují kolegům přejít na můj klasifikační vzorec 1-2-2-3

Petr Portwyn řekl(a)...
26. září 2019 v 6:40  

Pan Nicka Pytlík
Každý učitel má zpětnou vazbu od dětí v podstatě automaticky. Známky jsou samozřejmě zpětná vazba ve smyslu "jak zrovna tento žák zvládá", ale prostředků zpětné vazby je mnohem více.
Mohou tupě sedět, mohou remcat, že to nechápou, mohou učiteli pokládat dotazy "jak mám udělat tohle?", může se u nich objevit radostný úžas pochopení, mohou se tím usilovně probourávat, mohou dát najevo, že je to snadné - a to všechno učitel (i nepříliš zkušený) vidí.
Učitel se samozřejmě pohybuje po třídě a vidí děti pracovat, to je také zpětná vazba.
Otázka "máte od dětí zpětnou vazbu?" snad může něco napovědět o vztahu učitelů k tomu školení, ale pokud by komunikace mezi školitelem a školenými fungovala, přihlásí se všichni. I bez známek.

Petr Portwyn řekl(a)...
26. září 2019 v 8:09  

Ještě bych dodal, že taky mohla být nevhodná atmosféra v učitelském kolektivu. Mohl být zastrašený vedením (a paní ředitelka ruku nezvedla), učitelky mohly mít myšlenky jinde (školení v 16 h), dokonce mohl být konflikt mezi vedením a většinou sboru.
Nebo si také učitelky nemusely uvědomovat, že tu vazbu mají.

Nicka Pytlik řekl(a)...
26. září 2019 v 8:19  

Zaplať pámbu za jen jednu hloupou větu.
Kdyby nic jiného, neumoří, jako tisíc hloupých vět.

Vera řekl(a)...
26. září 2019 v 21:54  

Pane Čapku, ten Dunning - Kruger effect sedí spíš na vás. Vlastně je váš postoj ke mně a k mým výukovým metodám, o kterých nevíte absolutně nic, pochopitelný. Důvod je uveden o dva až tři řádky výše a autoři výše zmínění by z vás měli radost. Víte, přečetla jsem některé vaše blogy a shlédla video (už před časem). Nemůžu říct, že by mě to zklamalo, protože jsem nic moc nečekala.
Bez vaší Moderní didaktiky se obejdu, i když vaše definice "realizace zpětné vazby" je pozoruhodná. Možná kdybyste lidi zde míň urážel, našlo by jich víc s vámi společnou řeč. Je ovšem otázka, zda o to vůbec stojíte. V té souvislosi mě napadá, jak jste mohl napsat příručku o komunikaci, když neumíte konstruktivně komunikovat ani tady.

Pavel Doležel řekl(a)...
27. září 2019 v 18:05  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Pavel Doležel řekl(a)...
27. září 2019 v 18:08  

"Chápu, že užívání takové didaktiky je pro vás - lebedící si ve frontální výuce - úplné scifi :-)"

Já zase chápu, že při tělocviku se frontální výuka moc neuplatní, v rodinné výchově se špatné výsledky ztratí a v občanské výchově se nepoznají. No a ničemu jinému Mistr nerozumí. A vysvětlujte mu, že to, co mnohonásobně přesahuje jeho mentální kapacity, se s frontální výukou vůbec nevylučuje, ba naopak.

Nejlepší učitelé vesměs přednášeli frontálně a děje se tak na celém světě již od dob starověkých civilizací. Vzpomeňme třeba Richarda Feynmana. Ostatně i kněz káže frontálně, ba i divadlo se hraje frontálně. Na softskily si, Mistře, zřiďte nějaký blábolivý grant. Oni vám jistě něco přiklepnou. Bude sice o lejstro víc, ale aspoň nebudete zdržovat skutečné učitele od výuky.

Brandtnerová řekl(a)...
27. září 2019 v 18:32  

Jinak plně souhlasím s panem Portwynem a jeho komentářem 26. září 2019 6:40 – vlastně jsem v podstatě to samé už kdysi na jiném webu u stejné tématiky a stejnému panu Čapkovi napsala také.

Musím říct, že jsem postupem času i zkušeností, k nimž řadím i komunikace na tomto webu, došla k závěru, že právě různí školští inovátoři a modernisté a inspirátoři a převychovávači a nevychovávači dětí apod. obecně docela plavou ve schopnosti empatického přístupu k dětem i vývojové psychologii, kterou považuji do určité míry také za věc intuitivní, nikoliv pouze znalostní. A tento svůj nedostatek si pak logicky potřebují nahrazovat nějakými „moderními“ výdobytky, šidítky.

Petr Portwyn řekl(a)...
28. září 2019 v 6:27  

Paní Brandtnerová
Děkuji, ještě bych dodal, že u "expertů" jde o fatální podcenění přímé zkušenosti z výuky.
Pokud nemám zkušenosti z daného oboru a chci sám sebe prohlásit za experta, nezbývá mi, než zkušenost zcela odmítnout a zkušené lidi prohlásit za pomýlené. Také potřebuji radikální marketingové slogany. Logicky pak zaujmu nejvíce zase ty, kteří sami zkušenost nemají, mají však pevnou a radikální víru.
Za poslední čtvrtstoletí ve školství vliv expertů bez zkušenosti překročil rozumnou mez.

Petr Portwyn řekl(a)...
28. září 2019 v 6:45  
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Petr Portwyn řekl(a)...
28. září 2019 v 6:49  

Pan Doležel
Ono je to celé založeno na představě, že učitel stojí 40 minut před tabulí a diktuje žákům do pera, přičemž děti poslušně sedí a zapisují. Představa vychází buď z nedostatku zkušenosti, nebo je to mediální bubák. Tohle možná funguje na VŠ, ale na současné základní škole je taková představa nerealizovatelná, ani děti to prostě nevydrží déle, než nějakých 10 minut. Učitel by přišel o hlas. Standard je střídat frontální výuku se samostatnou činností a občas přidat nějakou tu skupinovou práci.
Postavit výuku převážně na skupinové práci se v praxi ukázalo jako neefektivní. Na jedno úskalí skupinové práce (některé děti jsou ve skupině pasívní) kupodivu upozornil před časem pan Tajný ve svém článku tuším v UL.
No a aby se to sešlo, shodou okolností tento čtvrtek mne požádala jedna třída (resp.její výrazná většina), zda bych mohl více učit frontálně, že jim samostatná a párová práce na problémových úlohách nevyhovuje. Samozřejmě každá třída je jiná, a učitel tomu v praxi podobu výuky musí přizpůsobit, jinak se nikam nedostane.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.