„Školské odbory vyhlásily stávkovou pohotovost, plánovaný nárůst platů učitelů se jim zdá nedostatečný. Budiž řečeno jasně: kantorům se přidávat musí. Vyšší platy snad přivedou do škol mladší ročníky a muže, kteří bývají hlavními živiteli rodin. Zaručí však nástup kvalitnějších učitelů, po nichž volají rodiče, studenti i experti? To je složitější, problém začíná už při přípravě budoucích vzdělavatelů. Budu se držet svého oboru, kolegové jiných aprobací ale mají možná podobné zkušenosti,“ píše Veronika Valíková v MF DNES.
Veronika Valíková (archiv autorky) |
Dobrý učitel má studenta pro předmět nadchnout, což by se měl naučit i od profesorů na vysoké škole. Končila jsem studium v roce 1990 a několikrát ho málem opustila kvůli totalitní češtině a literatuře, sestávající z teorie, pojmů, odborných seminárek a seznamů českých komunistických autorů všech generací. Nezavadili jsme o světovou literaturu, nediskutovali, nepsali živé útvary. Většina dobrých češtinářů mé generace jsou nadšení samouci, kteří vydrželi navzdory svému vzdělání.
Třicet let po pádu totality opět odcházejí moji bývalí studenti ze studia češtiny kvůli přebujelé teorii, pojmům, jazykovědnému pitvání a úmorným rozborům děl stále stejných českých autorů. Na světovou literaturu narazí občas ve výběrovém semináři, o tvořivém psaní si nechávají zdát. Kolik nadšených potenciálních češtinářů tento systém odradí hned na začátku?
Celý text naleznete v MF DNES
4 komentářů:
Hodně.
1/plat+benefity
2/postavení učitele jako státního zaměstnance (u státních škol)
3/přehledný systém v odměňování,pracovních pozicích,sociálním zabezbečení (klasický karierní řád je ve školství nesmysl)
Hm, něco nového?
Platí to i v jiných aprobacích pedagogického studia. Ani ne tak totalitní způsob výuky, jako spíše snaha co nejvíce studium znepříjemnit. Asi je cílem prosít studenty tak, aby se na školy dostala "kvalita". Otázkou je:
a, stojí studentovi za těchto podmínek dál studovat, zejména s vědomím že je platová úroveň ve školství taková, jaká je? Nechtějí fakulty hodně za málo peněz, podobně, jako v podstatě většina veřejnosti?
b, skutečně touto metodou fakulty vytřídí kvalitu od nekvality? Nebo jen otráví a zbaví se těch studentů, kteří se v pohodě chytí u jiných oborů? Není jedním z viníků současného stavu i způsob výuky VŠ?
c, často jsem se setkal s tím, že nám vyučující v podstatě jen sdělovali "jedinou vyšší a pravou pravdu" a nijak nestáli o jakoukoliv debatu (vzhledem k časové dotaci přednášek to i chápu). Sami přitom často měli i celkem minimální praxi v přímé pedagogické činnosti např. v oblasti základního školství, odkud většina studentů přichází. A bylo to hodně znát, že bylo až jednomu jasné, že si to musí odtrpět, aby získal papír a mohl si svou práci dělat po svém.
d,Způsob přípravy budoucích pedagogů téměř nezohledňuje na jaké místo se daný student hlásí, což je kontraproduktivní zejména při dálkovém studiu. Jediné co se rozlišuje je budoucí aprobace, ale vůbec nikoho nezajímá, že je dosti podstatný rozdíl v práci a vyžadovaných znalostech například mezi a výukou na ZŠ a SŠ. Ještě tak jsme schopní rozlišit národku od zbytku. Výsledkem je vyšší náročnost a vyšší "odpad" studentů. Proč nemohou být obory směřované na výuku na různých typech škol s tím, že pokud bude chtít pedagog přejít na jiný typ školy, dodělá si jakési atestační studium zaměřené na způsob práce na daném typu školy?
Okomentovat