Oldřich Botlík: Matematikův nářek – I

Záměr ministra školství zrušit zavedení povinné maturity z matematiky vyvolal protichůdné reakce. Současně se připravuje revize RVP. Je proto užitečné připomenout v několika krátkých textech hlavní myšlenky slavného článku Paula Lockharta Matematikův nářek z roku 2002, v němž lamentuje nad školní matematikou. Tento prvotřídní matematik získal doktorát na Kolumbijské univerzitě. Po několika letech působení na vysokých školách opustil vědeckou kariéru a od roku 2000 se věnuje, jak zcela vážně tvrdí, podvratné výuce skutečné matematiky na Saint Ann's School (New York City). Vyučuje tam žáky od nejmladších po nejstarší (K–12).

Oldřich Botlík (eduin.cz)

Lockhartův text začíná zábavnou a velmi výmluvnou představou noční můry muzikanta, jemuž se zdá, že se ocitl v zemi, kde je výuka hudby povinná. „Cílem zavedení povinné výuky bylo pomoci žákům lépe obstát ve světě, který je stále více zaplňován zvuky.“ Ušlechtilý záměr zaštítily odborné studie, ministerstvo školství jmenovalo komisi pro vytvoření osnov, byla přijata celá řada zásadních rozhodnutí – to vše bez účasti jediného skutečného hudebníka, který se živí přednesem hudby nebo její tvorbou.

Muzikanti zaznamenávají své myšlenky notami, a tak se právě zvládnutí tohoto „jazyka hudby“ stalo jediným cílem výuky. Nikdo už neočekává, že by si dítě zazpívalo nebo zkusilo cokoli zahrát na nějaký nástroj, pokud si nejdřív důkladně neosvojí hudební teorii, noty a stupnice. Hraní na hudební nástroj, poslech hudby, natož skládání vlastních skladeb – to vše je pokládáno za velmi pokročilé součásti kurikula. Proto na ně obvykle přijde řada až na vysoké škole, pokud se tam žák vůbec dostane.

Z prostředků se stal cíl 

Není předem jasné, kteří žáci si nakonec nějaký hudební obor zvolí, a tak základní a střední školy připravují na hudební kariéru všechny své žáky. Přesněji: svou výuku „hudby“ za vhodnou přípravu pokládají. „Učitel napíše na tabuli několik not a my je opisujeme nebo transponujeme do jiné tóniny. Musíme dávat pozor, abychom psali nožičky pěkně svisle a nepopletli, kdy mají směřovat dolů, a kdy nahoru.“ Ve vyšších ročnících se znalosti průběžně testují, a protože jsou součástí přijímacích zkoušek, mnozí rodiče zařizují svým dětem doučování. „Synovi je platíme, protože odmítá dělat domácí úkoly z hudby. Říká, že to je otřesná nuda. Jenom tam sedí, kouká z okna, něco si k tomu brouká a vymýšlí si hloupé popěvky.“

Obsah osnov a pojetí výuky ovšem učitelé tvrdě hájí. „Příprava je velmi náročná, ale žákům se bude na vyšších stupních hodit všechno, co se naučili.“ Ve skutečnosti sice většina z nich nikdy neuslyší hudbu reprezentovanou černými tečkami, nad nimiž tráví ve škole tolik času, ale každý člověk by přece měl notovému zápisu rozumět. Učitelé přiznávají, že výsledky výuky za moc nestojí, ale připisují to tomu, že se žáci neučí. A také nedostatku nadání. „Jsou prostě lidé hudební a nehudební. Měla jsem jednu žákyni, a ta byla úžasná! Její záznamy byly perfektní – každá nota na svém místě, dokonalá kaligrafie, béčka, křížky – jednoduše nádhera. Jednou bude jistě špičkovou muzikantkou.“

Hudebník po probuzení zjistí, že měl jen bláznivý sen. „Žádná společnost by přece nezredukovala takové krásné a smysluplné umění na něco tak slaboduchého; žádná kultura by nemohla být ke svým dětem tak krutá, aby je připravila o tak přirozené a hodnotné vyjadřovací prostředky.“ Hlavní myšlenkou Lockhartova článku je, že přesně tohle ovšem udělala dětem škola s matematikou.

                                                                            ***

Původní článek Paula Lockharta A Mathematician’s Lament je volně dostupný a naleznete ho zde: https://www.maa.org/external_archive/devlin/LockhartsLament.pdf

Později svůj článek mírně rozšířil a vydal v roce 2009 jako útlou knížku se stejným názvem v nakladatelství Bellevue Literary Press. V překladu Barbory Kamrlové do slovenštiny ji pod názvem Matematikov žalospev vydalo v roce 2016 nakladatelství Raabe. Je stále dostupná například v internetovém knihkupectví Martinus.cz.

Informace o škole Saint Ann's School, na níž P. Lockhart působí, naleznete na těchto stránkách: https://en.wikipedia.org/wiki/Saint_Ann's_School_(New_York_City)
https://saintannsny.org/