Oldřich Botlík: Bez informací důvěra nebude

Když ministr Plaga v poslední době mluví o tom, čeho chce v českém školství dosáhnout, obvykle zmíní také důvěru mezi aktéry: žáky, rodiči, učiteli, vedením škol, zřizovateli, úřadem, který řídí, … Protože tomuto záměru fandím, vzkazuji mu veřejně, že někteří pracovníci Cermatu a ministerstva jeho úsilí vytrvale torpédují. A není rozhodující, zda jde o úmysl, nebo o projev neumětelství – měl by s tím něco rychle udělat. Uvedu tři příklady z poslední doby.

Oldřich Botlík (eduin.cz)

Analýza výsledků žáků v maturitních testech z matematiky 

Ministr školství koncem prázdnin oznámil, že se rozhodl podniknout kroky vedoucí ke zrušení povinné maturity z matematiky. Přiměla ho prý k tomu analýza, jejíž zpracování uložil ředitelce Cermatu. Kusá ministrova informace o závěrech analýzy zhruba odpovídala obrazu, který jsem si udělal již v roce 2016 z dat, jejichž zveřejnění jsem tehdy s pomocí několika stovek dobrovolníků prosadil. A tak jsem zatoužil po podrobnostech a začal analýzu hledat na stránce MŠMT.

Vůbec mě nenapadlo, že by tiskový odbor po ministrově oznámení analýzu nezveřejnil. Protože jsem ji však nenašel, požádal jsem 2. září ministerstvo podle zákona o svobodném přístupu k informacím (Infozákona) o její poskytnutí, a to s odůvodněním, že chci dosáhnout zveřejnění (po poskytnutí informace je Infozákon ukládá podle § 5 odst. 3). Analýza byla zpracována za prostředky státního rozpočtu pracovníky příspěvkové organizace a týká se záležitosti, která je v současnosti předmětem veřejného zájmu. Navíc se o ní už mnoho let vede veřejná diskuse.

Od té doby se staly dvě věci. SCIO oznámilo, že o stejnou analýzu požádalo Cermat a ten ji poskytnout odmítl. A také marně uplynula patnáctidenní zákonná lhůta, v níž mi ministerstvo mělo analýzu poskytnout, nebo vydat řádně odůvodněné rozhodnutí o zamítnutí žádosti. MŠMT tím porušilo Infozákon. A neudělalo to poprvé – u lhůt stanovených Infozákonem jsem se již několikrát setkal i s mnohem delším prodlením. Je to však rozhodně skandální vzhledem k politice, o níž ministr školství mluví.

Manipulace Cermatu s Klíčem správných řešení 

Letos na jaře Cermat úmyslně podstrčil veřejnosti i členům obou validačních komisí (přinejmenším některým) Klíč správných řešení, v němž chybělo jedno významné řešení úlohy 11 maturitního testu z matematiky. Cermat je přitom uznával. Kdo tu manipulaci inicioval a kdo další o ní věděl? Podle protokolů žádný z odborníků validujících test neshledal v úloze 11 žádnou závadu. Rozpor vyšel najevo shodou náhod až poté, co dva členové těchto komisí, RNDr. Josef Kubát a doc. RNDr. Eduard Fuchs, CSc., významní členové Jednoty českých matematiků a fyziků, veřejně zpochybnili důkaz, že zadání úlohy 11 vyhovuje rovněž jiné řešení. To, které Cermat zamlčel.

Oba selhali odborně, neboť se nechali pracovníky Cermatu vodit za nos a nepoznali nekvalitní zadání, což je – jak předpokládám – jejich pracovní náplní v komisích. Selhali ovšem také morálně, neboť svá slova nevzali veřejně zpět ani poté, když vyšlo najevo, že hájí neobhajitelné. Lež Cermatu už nyní dál žije vlastním životem. Například právní a správní odbor MŠMT sdělil soudu k několika úlohám včetně úlohy 11, že „jednoznačnost formulování těchto úloh i správná řešení uvedená v Klíči správných řešení potvrdila Nezávislá odborná komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy“. A aby odbor své tvrzení podpořil, poslal soudu rovněž odkazy na zmíněná vyjádření pánů Kubáta a Fuchse.

Ke zmanipulované validaci úlohy č. 11 se dodnes nikdo odpovědný oficiálně nevyjádřil. Iniciátor lži i ti, kteří ji kryli, mají v Cermatu nejspíš dál na starosti přípravu testů a jejich validaci. Byli nějak potrestáni? J. Kubát a E. Fuchs opět zasedli ve validačních komisích, jež posuzovaly podzimní maturitní test. Co to asi dělá s důvěrou veřejnosti v korektnost maturitního testování a validace? 

Nezákonné utajování získaných dat 

Při hodnocení podobných úloh se v současné době nezaznamenává výsledek, který maturant uvedl, ale jen to, zda ho Cermat pokládá za správný, nebo ne. Učitelé tak přicházejí o informace, jakých chyb se žáci dopouštěli, a s jakou četností. Přestože podobná čísla jsou didakticky velmi cenná, Cermat utajoval dokonce i průměrnou úspěšnost maturantů v jednotlivých úlohách šesti ročníků státní maturity.

Kvůli úloze 11 jsem letos požádal MŠMT podle Infozákona o anonymizovaná prvotní data z testu. Data z jednotných přijímacích testů mají stejnou strukturu a ministerstvo už je zveřejňuje samo. Rovněž anonymizovaná data ze státní maturity z českého jazyka a literatury zveřejnilo na základě žádosti již několikrát. Mou žádost ovšem odmítlo: prý bych v souboru mohl nepřímo identifikovat konkrétního žáka. Je to absurdní zdůvodnění: kdyby to bylo možné v tomto případě, bylo by to samozřejmě možné rovněž ve všech ostatních. Proti zamítavému rozhodnutí jsem podal rozklad k ministrovi školství. Pokud by rozkladu nevyhověl, šlo by asi o porušení zákona. Při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů by totiž vznikl nedůvodný rozdíl (viz ustanovení § 2 odst. 4 správního řádu).

Infozákon už ovšem MŠMT porušilo určitě. Rozklad jsem dával na poštu 23. 8. a ministerstvo mělo na jeho vyřízení podle zákona tři týdny. Dnes začíná pátý.

                                                                      *** 

Vážený pane ministře, myslel jste to vytváření důvěry vážně? A pokud ano, co tedy se vším tím šlendriánem v Cermatu a na ministerstvu hodláte udělat? A kdy?