„Jeden učitel (jeden z těch vskutku nemnoha mužů na základních školách) mi popsal, jak absolvoval školení o bezpečnosti práce: "Když to skončilo, měl jsem nutkání dát okamžitou výpověď." Školitelka učitelskému sboru základní školy v Praze, kde on učí, vysvětlila, že kantoři odpovídají za děti v každé vteřině, i když s nimi fyzicky nejsou,“ píše Martin Fendrych pro deník Aktuálně.
Martin Fendrych (repro ČT) |
Fendrych mimo jiné píše:
Popsala případ s umyvadlem. Třída jela na hory. Několik dívek spalo v jednom pokoji. Po večerce se jedna holčička chtěla podívat do zrcadla, jenže viselo moc vysoko. Vylezla na umyvadlo, to se s ní utrhlo a při pádu jí urazilo palec u ruky. Učitelka zavolala pomoc, dívku odvezl vrtulník, prst však lékaři nezachránili.
Nastal problém s pojištěním, s vyplacením náhrady. Učitelka sice zařídila všechno, nenafotila si však místo nehody. Nebylo pak prý jasné, kdo za malér odpovídá, a ona má nyní platit odškodnění. - Chápete? Učitel nese odpovědnost, i když s dětmi není. Ve stresu, kdy má dítě utržený prst, učitelka volá záchranáře, uklidňuje dítě v šoku i dívky kolem ní, ale ještě musí myslet na dokumentaci nehody. James Bond hadr…
Nároky na učitele sahají do nebes, jeho prestiž je však nízká a stát s tím nic nedělá, žádné kampaně, osvěty, pomoc. Ale samozřejmě, každá vláda hlásá "vzdělání na prvním místě".
Celý text naleznete zde
3 komentářů:
Proč za děti neručí od dvanácti let rodiče? Vždyť je vychovávají a dobře, ne?
Proč na nás stát nakládá nereálné kompetence?
Třeba na Maltě je to tak, že za bezpečné chování žáků o přestávkách zodpovídají rodiče.
Jakmile pronikne do škol kultura žalob, odškodných apod, půjde to ještě víc do kytek, protože se učitelé budou bát něco s dětmi dělat. Zbudou lesně zahradní alternativy a domácí vzdělávání.
Okomentovat