Slovní hodnocení je více vypovídající jak o přednostech daného žáka, tak o doporučeních ke zlepšení. Ale … z naší zkušenosti bývají reakce ze strany zákonných zástupců ve větší míře stejné: je to dlouhé na čtení a nevím, jakou vlastně známku dostal…; nebo: děti si to stejně nepřečtou a diví se…; ale i: dětem je líto, proč nemají známku jako ostatní… Druhá část zákonných zástupců kvituje slovní hodnocení, aby měli bližší představu o pokroku svého dítěte, nebo jen chtějí dítě „chránit“ před tím, aby vidělo jinou známku než jedničku.
Hned na začátku školního roku vysvětlíme všem žákům pravidla hodnocení. Jasně vysvětlujeme důvody určitého hodnocení, jeho smysl, cíl a přístupy k hodnocení různých žáků. V naší škole se u většiny žáků držíme klasických známek, i když se potýkáme s určitými problémy. Všichni víme, že není jednička jako jednička. Proto se domníváme, že slovní hodnocení je daleko výstižnější a hodnotnější. Slovní hodnocení používáme u některých žáků, kdy si o ně rodiče požádají na základě zprávy z poradny. Může se jednat o slovní hodnocení jednoho, ale i více předmětů. Je jasné, že např. žáka s vývojovou dysfázií je třeba takto hodnotit kromě českého jazyka také v dalších předmětech, kam se jeho porucha promítne. Toto hodnocení vypracuje učitel za svůj předmět – dotkne se všech oblastí daného předmětu. Nepoužíváme zkratky ani cizí slova, aby se v hodnocení orientovali jak zákonní zástupci, tak i žák. Hodnocení adresujeme žákovi, proto ho oslovujeme. Součástí hodnocení bývá doporučení vyučujícího, jak by žák měl, mohl postupovat dál, aby dosáhl svého maxima.
Součástí hodnocení jsou kritéria, z nichž vybírám:
• Při hodnocení se přihlíží k celé osobnosti žáka, jeho individuálním zvláštnostem, snaze, píli, přihlíží se k věkovým zvláštnostem žáka, i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.
• Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci učitelé uplatňují přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. Učitelé klasifikují jen probrané a procvičené učivo.
• Součástí hodnocení je i sebehodnocení žáků, jejich snaha a schopnost posoudit nejen svoji práci, ale i vynaložené úsilí, osobní možnosti a rezervy.
• Výsledná známka, případně slovní hodnocení za klasifikační období musí odpovídat známkám a slovnímu hodnocení, které žák získal, a doplňujícímu slovnímu hodnocení, které bylo sděleno žákovi a jeho zákonnému zástupci v průběhu klasifikačního období.
V kapitole Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se v oblasti hodnocení opíráme o: hodnocení i dílčích postupů, tolerantní hodnocení, hodnocení pouze obsahové stránky, při písemném ověřování znalostí je možné nabídnout alternativní variantu, např. test s výběrem odpovědí či ústní zkoušení, shovívavější hodnocení práce s textem, kvůli nepřesnostem vzniklým nedokonalostí čtení.
Hodnocení jednotlivých předmětů máme sepsáno v ŠVP u toho kterého předmětu, kde je popsáno, co hodnotíme. V anglickém jazyce jsou to např.: prověrky na slovní zásobu (tolerantní hodnocení nebo i možnost ústního zkoušení u žáků s SPU), menší prověrky zaměřené na porozumění textu, poslechu, gramatických jevů.
V případě potřeby musíme umět převést SH do klasifikační stupnice. Převedení se řídí opět ŠVP – kapitolou Kritéria hodnocení, kdy popsaný slovní stav odpovídá danému klasifikačnímu stupni.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat