Zaměřeno na: Vytrvalost, odolnost, zprostředkování zkušenosti s vytrvalostí, odolností (v procesu učení, s přesahem vytrvalost v životě). Žijeme v 21. století, postupně si uvědomujeme, jaké klíčové kompetence potřebujeme pro toto století. Například: kompetence k řešení problémů, kriticky myslet, uvažovat, argumentovat, umět se rozhodnout a přijmout zodpovědnost, komunikovat, prezentovat se, objevovat, myslet v souvislostech, vnímat a reagovat na změnu a další.
Zde je jedna z mnoha možností.
Vždy je potřeba promyslet cíl a smysl toho, co se učíme. Pokud nám přijde učení smysluplné, nepotřebujeme motivovat. Víme, proč se učíme a kde to využijeme.
Důležitý je i přesah do života, neučíme se pro život, učení je život sám.
Pojem, slovo učení, si každý vykládáme jinak, na základě svých zkušeností. Proto je dobré se navzájem obohatit a získat různé úhly pohledů na toto slovo, na jeho význam. Někdo dává tomuto slovu negativní emoce, někdo pozitivní emoce. Slovo samo o sobě není špatné ani dobré. Má takový význam, jaký mu dáváme my sami.
Během setkávání, seminářů, workshopů se setkávám s těmito výklady pojmu učení.
Nejčastěji: Obohacení, vývoj, osobní růst, povinnost, zajímavost, nuda, nikdy nekončící proces, námaha, písemka, proces, výkon. Někdo si představí učení opravdu jen ve škole v lavici, někdo vnímá učení všude kolem nás. Už v této fázi můžeme narazit na nepochopení, proto je potřeba otevírat tyto debaty, hledat možnosti, cesty. Cílem není hodnotit, co je dobře a co špatně, ale uvědomit si, jak člověk, který se učí, vnímá toto slovo, jakou představu má.
Z pohledu FIE je učení a proces učení chápán jako nikdy nekončící proces, který může probíhat v každé chvíli. Vždy je učení v souvislosti s myšlením.
Mezi důležité principy učení patří: smysl, cíl, záměrnost.
Učíme se i v době prázdnin? Je potřeba dělit učení na učení ve škole, doma a učení všude kolem nás?
Pokud vnímáme učení každodenní, v každé chvíli (na základě podnětů, nabízí se nám i možnost propojit učení s aktivitami, pohybem, všemi možnými lidskými činnostmi.
Využili jsme tedy animačně – vzdělávací program k učení se vytrvalosti, odolnosti.
Na začátku bylo potřeba se společně zamyslet, co slyšíme ve slově vytrvalost, jak slovo vzniklo, co je základem tohoto slova.
Děti vyhledaly ve slovníku: Vytrvalost, odvozené od slova slovesa trvat – slovo ze14. století, příb.slova: trvání, trvací, trvalý, trvalka, trvanlivý, přetrvat, setrvat, setrvačník, vytrvat. Staročeské trvati, polsky trwač. Původní význam slovanských sloves je tedy přecházet, procházet, spojený s časem. (J.Rejzek, Český etymologický slovník)
Poté, kde toto slovo slyšíme, kde ho používáme.
Příklady dětí: „vytrvalostní běh, vytrvalostní cvičení, vytrvale pršelo“, Našli jsme slovo Vytrvalost jako častý název jezdeckých a sportovních klubů. „Nejvíce ho slyším a říkám ve sportu. Někdo spíše říká trpělivost, než-li vytrvalost. Je to stejné, má to stejný význam? Ještě, když kupuju třeba sýr, ale tam je doba trvanlivosti.“
Zaměřili jsme se i na význam.
Děti vysvětlovaly: „ vytrvalost je, že to vydržíš, i když už máš třeba pocit, že nemůžeš. Třeba počkáš, když něco chceš, nebo vytrvale opakuješ slovo, aby se někdo naštval. Taky, když mi něco nejde, tak když vytrvám a učím se to, vím, na čem mám pracovat, na co se zaměřit, dám tomu čas, tak se to naučím. Pokud nemám vytrvalost, tak to třeba vzdám.“
Našli jsme význam ve výkladovém slovníku.
„Schopnost vykonávat určitou činnost, vyčkat, počkat, vydržet.“
Řešili jsme i synonyma, slova, kterými bychom mohli slovo vytrvalost nahradit. Například: Tvrdohlavost, zarytost, neústupnost, odolnost.
(synonyma vyvolala debatu, jelikož slova vnímal každý jinak, někdo připustil, že vytrvalost je to samé jako tvrdohlavost, někdo ne. Důležité byly argumenty. Někdo měl vytrvalost jakoby probíhající, nikdy nekončící činnost, tvrdohlavost jako statickou – je to úhel pohledu.) Opět nás to vedlo k zamyšlení.
Mluvili jsme společně o tom, kdy je vytrvalost, (odolnost) výhodná, kdy není výhodná, dokonce je na obtíž. Jak si ji uvědomujeme u učení?
Příklady dětí: „Výhodná je, když mi něco nejde, že vytrvám, věřím, že to dokážu a učím se. Vědci, když dělají nějaký pokus, potřebují vytrvalost, než zjistí, jak na to. Vytrvalost potřebuju, když čekám na narozeniny, nebo na něco, co si přeju. Při učení potřebuju vytrvalost vždycky, u čtení. Pro mne je náročný, když se mi nedaří, když mám neúspěch, tak vytrvat a zkusit to znovu.“
Taky, když se učím na lyžích, potřebuji vytrvalost, protože mi to třeba na začátku nejde a padám. Děti přišly na to, že vytrvalost je skoro vždy v souvislosti s časem.
Situace, kde je vytrvalost nevýhodná? Najdeme vůbec nějakou takovou situaci?
„Když provokuju a zkouším, co kdo vydrží, opakuju třeba jedno slovo dokola, nebo opakuju po někom. Něco chci a vytrvale si na tom trvám. Příklad, kdy je vytrvalost, tvrdohlavost nevýhodná, když budu lpět na tom, že všechny holky budou mít červené tričko a kluci modré. Také, když chci jíst jen ze zeleného talíře.“
Po důležité debatě a uvědomění si slova vytrvalost jsme se věnovali skládání skládačky: Nebe, peklo, ráj.
(Zvolila jsem skládání, jelikož je tam velmi prakticky ukázáno, co je třeba a můžeme si hned pojmenovávat a uvědomovat, co se děje. Při skládání je potřeba přesnost, vytrvalost, vnímavost a poté využít paměť a skládat samostatně, poradit si, pokud narazím na problém, vyřešit ho)
Nejprve děti pozorovaly, vnímaly postup skládání, poté skládaly samy.
Samozřejmě byla situace, že někteří skládačku uměli a věděli, někteří potřebovali větší přesnost, vytrvalost. Na zamyšlení bylo, kdo se tedy více učí?
Na závěr – důležitá část v procesu učení – reflexe.
Otázky, na které jsme hledali odpovědi, byly.
Kdy jste si uvědomovali, že využíváte vytrvalost, kdy přesnost – konkrétní popis.
Během skládání jste narazili na nějaký problém?
Pokud ano, jak jste ho vyřešili?
Co vám pomohlo, když vám to nešlo?
Uvádím některé odpovědi: „Nejprve mne to nešlo, pomohlo mi, když jsem se kouknul na návod, měl jsem problém s přesností, když jsem to skládal poprvé, složil jsem to nepřesně, pak to nešlo, takže jsem se z toho poučil a podruhé jsem využil přesnost.“
Další možnosti, kdy se můžeme učit vytrvalosti?
Nápady dětí: „Při pokusech, kdy hraje roli čas, když si píšu deník, příběh, abych ho dopsala dokonce, když řeším nějaký problém, abych to nevzdala, při písemném dělení, u projektu“
Na toto učení můžeme navázat i tím, že se zaměříme na postup, posloupnost, práci s návodem, plánem. Vždy máme tolik možností, je jen na nás, na co se zaměříme.
Přeji vám pěkné dny v každodenním učení.
Na závěr bych ráda citovala úryvek z knihy D.Siegela – Rozvíjejte u dětí odvahu, zvídavost a odolnost „Je potřeba, abychom dětem umožnili čelit i nepříznivým okolnostem, pociťovali zklamání, další emoce a dokonce i zažít neúspěchy. Děti si tak rozvinou odolnost a vytrvalost. Je potřeba, je důležité stavět dětem hranice a podpořit je, aby se učily snášet, že se věci pokaždé nevyvíjejí přesně podle jejich představ. Cílem je, aby postupně vnímaly, že přicházejí i obtížné a náročné chvíle. V tu chvíli jsme jim nablízku, abychom je podpořili. Učíme je vytrvalosti.“
Klíčová slova: vzdělávání 21. století, učení a myšlení, vytrvalost, odolnost, mentální činnost
Citáty k tomuto tématu:
„Tři hlavní věci, kterých je třeba, aby se dosáhlo čehokoliv, co za to stojí, jsou: práce, vytrvalost a zdravý rozum.“ Thomas Alva Edison
„Bez příkladů, pravidel a cvičení buď ničemu se nevyučuje a neučí, nebo ničemu dobře.“ Jan Amos Komenský
„Genialita velké dílo začíná, ale jen vytrvalost ho dokončí.“ Joseph Joubert
Inspirující literatura:
D. Siegel – Rozvíjejte u dětí odvahu, zvídavost a odolnost
J. Holt – Proč děti neprospívají
J. Medina – Pravidla mozku
M.B.Rosenberg – Nenásilná komunikace a moc
R.Feuerstein, překlad Ph.Dr.V.Pokorná – Myslet nahlas, mluvit nahlas
T.Buzan – Používejte hlavu
1 komentářů:
Co k tomu dodat? Snad jen, že ČŠ se tímto článkem stává budoucí vzdělávací platformou pro nepedagogy, kteří budou naše školství zachraňovat - prostě skripta.
O čem diskutovat? To máme všichni dávno za sebou. Paní Dočkalová je šikovnější jen proto, že sepsala každodenní praxi každého učitele.
Okomentovat