„Nerodíme se rovni jeden druhému. Někteří z nás jsou chytřejší, jiní nadanější, další zase pilnější než ostatní. A některým ani všechny tyto vlastnosti a schopnosti nestačí k lepšímu životu. Jak ukazuje nejen životní zkušenost, ale i mnoho vědeckých výzkumů, mnohdy víc než inteligence, píle nebo nadání rozhoduje o vašem životním úspěchu spíš to, v jaké rodině vyrůstáte, nebo i prostá skutečnost, v jaké části města žijete,“ píše Petr Kain pro Hospodářské noviny.
Jak nedávno popsal magazín Vox, klasickým příkladem může být Seattle. Ten je stejně jako plno jiných amerických měst poměrně jasně rozdělen po rasové linii na černošskou (jižní) a bělošskou (severní) část. Každá z nich přitom nabízí svým obyvatelům značně odlišnou úroveň bydlení i možnosti vzdělávání - na severu jsou dražší nemovitosti i kvalitnější školy. Jak prokázal nedávný výzkum ekonomů v čele s profesorem z Harvardu Rajem Chettym, skutečnost, zda jste strávili dětství v bohaté, či chudé části města, zásadně ovlivnila vaše příjmy v dospělosti.
Nebylo to snad tím, že by lidé v chudších částech města byli nutně hloupější nebo línější.
Ukazuje to příklad z Chicaga, kde se díky jednomu sociálnímu programu mezi lety 1976-1998 přestěhovalo více než sedm tisíc černošských rodin do "lepších" čtvrtí. Mnozí členové těchto rozvětvených rodin nicméně nadále zůstali v chudších částech města, a tak bylo možné o jednu či dvě dekády později pozorovat, zda došlo u domácností s původně podobným socioekonomickým postavením k nějakým změnám. Došlo. A byly obrovské. Z dětí, jež vyrůstaly v chudších částech města, plná pětina nedokončila střední školu a jen 21 procent jich šlo studovat na vysokou školu. V "lepších" čtvrtích nedokončilo střední školu jen pět procent přestěhovaných dětí a na univerzitu se jich dostalo 54 procent.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat