„Když začali vědci na konci 30. let minulého století sledovat zdravotní stav stovek mladých Američanů, doufali, že se jim podaří najít klíč ke šťastnému a zdravému životu. Více než osmdesát let trvající studie jim ho skutečně poskytla. Zjistili ale mnohem víc,“ píše Petr Kain v Hospodářských novinách.
Hlavní zjištění, k němuž dospěli, je docela banální. Psychiatr Robert Waldinger, který v současnosti vede celý výzkum, jej před pár lety shrnul v proslovu na konferenci TED: "Nejjasnější zpráva, kterou nám tento výzkum dává, je tato: Dobré vztahy nás činí šťastnějšími a zdravějšími. Tečka."
Podle vědců se poměrně zřetelně ukázalo, že kvalita vztahů ovlivňuje zdraví a štěstí daleko víc než peníze, příslušnost k určité sociální třídě, výše IQ nebo naše geny. Jak tvrdí Waldinger, nejzdravějšími osmdesátníky nebyli muži, kteří měli v padesáti nízkou hladinu cholesterolu nebo předky dožívající se vysokého věku, ale ti, kteří byli nejvíce spokojeni ve svých vztazích.
Schopnost udržovat dobré vztahy s okolím dokonce zvyšovala i příjmy sledovaných mužů, a to výrazněji než výše jejich IQ. Jako zásadní pro jejich další životní vývoj se ukázal být i vztah s rodiči. Ti, kteří měli "vřelé" vztahy s matkou, vydělávali víc, byli v práci efektivnější a s menší pravděpodobností se u nich ve stáří rozvinula demence. Dobré vztahy s otcem zase zvýšily ve stáří pocit životního štěstí a naopak snižovaly míru úzkosti.
Celý text naleznete zde
0 komentářů:
Okomentovat