Více než polovině žen v Česku se nedaří dobře skloubit práci a rodičovství. Zatímco u naprosté většiny otců má podle průzkumu organizace Byznys pro společnost narození dítěte buď žádný, nebo spíše pozitivní dopad na jejich pracovní uplatnění, u třetiny matek negativně ovlivní jejich kariéru i budoucí výši mzdy. Rozdíly ve výdělcích bezdětných mužů a žen jsou v řádu několika procent, po návratu z rodičovské se ale nůžky rozevírají mnohem více. U vysokoškoláků kolem 40 let vydělávají muži v průměru asi o 25 procent více. Tématem se zabývají Hospodářské noviny.
 |
| Filip Pertold (facebook.com) |
"Česká rodinná politika odsouvá matky na druhou kariérní kolej a otce na druhou rodičovskou kolej. Pokud matka se dvěma dětmi zůstane na šest až osm let doma, nemá šanci to na trhu práce dohnat a otec si děti také neužije," říká ekonom a vědec Filip Pertold z institutu CERGE EI a think tanku IDEA, který se tématem slaďování práce a rodiny dlouhodobě zabývá.
Aby se situace zlepšila, je podle něj třeba podpořit částečné úvazky nižším zdaněním práce, navázat mateřský a rodičovský příspěvek na předchozí příjem a zkrátit maximální dobu čerpání. "Měla by se také navýšit kapacita školek, jeslí i dětských skupin. Zároveň bych zrušil daňově odpočitatelnou položku na nepracující manželku či manžela, což rozhodně není moderní nástroj rodinné politiky," uvádí Pertold.
Zásadní roli ale hraje také podpora ze strany zaměstnavatele. Podle průzkumu Byznysu pro společnost rodičům plně vychází vstříc každá třetí firma v Česku. Nejčastěji zaměstnavatelé nabízejí pružnou pracovní dobu, možnost pracovat z domova nebo částečné úvazky. V některých firmách dokonce své zaměstnance motivují k návratu z rodičovské dovolené tím, že jim platí za zkrácený úvazek plnou mzdu.
Celý text naleznete zde
3 komentářů:
V KRMELCI EU TO MAJÍ ŽENY, MUŽI I DĚTI TĚŽKÉ
Žena je prý stvoření, které neví, co chce, ale nedá pokoj, dokud to nedostane, říká se někdy. Platí to i pro muže, politiky a různé aktivisty a myslím i pro Česko a EU.
Pro malé dítě je harmonická rodina to nejlepší výchovné prostředí. Péče o rodinu je v Česku zanedbaná a mj. i proto postupně "vymíráme". Některé matky samoživitelky to mají těžké. Muži obecně nejsou ani trubci ani dárci semene a platiči alimentů...
Znám mnoho žen, které říkají, že nejkrásnější období v jejich životě bylo, když byly s dítětem do tří let doma a mohly se mu věnovat třeba nejen doma, ale i v nějakých k tomu vhodných zařízeních.
Celosvětově se v posledních desetiletích projevuje trend narústání nerovnoměrnosti mezi tzv. čistým produktem a mzdami zaměstnanců. Za posledních cca 46 let se podíl mezd na HDP zménil takto:
1970 ..... mzdy byly ve výši asi 69 % z HDP
2016 ..... mzdy byly ve výši asi 63 % z HDP
http://casopisargument.cz/2019/08/23/velka-mzdova-kradez/
V Česku máme prý asi 80% produktivitu práce, ale jen asi 40% mzdy oproti tzv. vyspělým státům. Do čích kapes jde ten rozdíl? Je rozumě využívaný pro rozvoj Česka, pro vzdělávání a péči o rodiny? Kdo, jak a pro koho z toho podivného a pro nás, myslím, alarmujícím způsobem nevýhodného rozdílu bohatne?
Co brání ČR postarat se o lepší hospodaření s prací lidí, s penězi, s důvérou lidí? Proč nemohou matky (nebo otcové:) pracovat na částečný úvazek za tak dobrý plat, aby si na těch pár (až tři páry:) hodin mohly/i např. zaplatit "paní na hlídání" nebo jinou vhodnou péči o dítě?
J.Týř
Pokud jde o ČR, lze použít citace ze zdrojů Evropské odborové konfederace:
Pokud by podíl mezd na HDP byl stejný jako na začátku devadesátých let, mohl si loni v Česku každý zaměstnanec vydělat v průměru o 4107 eur více, tedy o 108 137 korun. Firmy se na zaměstnancích dopouštějí velké mzdové loupeže.
Zatímco v celoevropském měřítku se mzdy na hrubém domácím produktu podle propočtů ETUC podílejí 62,9 procenty (v ČR je to 53,5 %), ještě počátkem devadesátých let to bylo v rámci dnešních zemí Evropské unie 66 %. V celé unii tak poklesly průměrné mzdy o 1764 eur, tedy asi o 46 446 korun.
http://casopisargument.cz/2019/08/23/velka-mzdova-kradez/
Takže v EU je podíl mezd na HDP asi 63 % z HDP a v Česku jen 54 % z HDP. Kam, komu, do čích kapes jde těch rozdílových 9 % z HDP?
63 / 54 = asi 1,17 ... Podle tohoto "hausmumera" by měl být průměrný plat v Česku vzrůst min. o 17 %.
Průměrná mzda v Česku vzrostla na 32 466 Kč a medián na 27 582 Kč
https://www.finance.cz/519126-prumerna-mzda-2019-cr-eu-nemecko-rakousko/
32466 x 1,17 = přibl. letošní hrubá mzda v ČR podle "EU zvyklostí" 38 tis Kč/ més.
Učitelé podle buzko babišovských (ne)slibů 38 000 x 1,3 = 49 400 Kč / měs. letos, v roce 2021 o příslušný nárůst víc. :)))
Mně se ta odborářská a vládní hausnumerologie v ČR ani v EU pořád ne a ne líbit.
:)))
Vážený pane Pertolde, (potažmo další)
životní styl, kdy muž je živitelem rodiny a žena se převážně stará o děti a nemá žádný zdanitelný příjem, je sice staršího data, ale není na něm nic nemoderního. Je chvályhodné nebránit dvoukariérním manželstvím a usnadňovat je, ale je drzé se povyšovat nad ty, kteří žijí jinak.
U řady lidí je odpočet daně za nepracující partnerku jedinou "sociální dávkou", kterou za život obdrží a vy byste jim ji chtěl odebrat. Hanba!
Okomentovat