„Zdá se, že děti jsou „pokažené“. Je jich ale takových tolik, že už si nevystačíme s představou, že je třeba změnit děti, vrátit je tam, kde byly kdysi. Nutí nás k zamyšlení: jsou opravdu pokažené, nebo se na celou věc musíme podívat jinak? Je to jako s těmi emocemi, které jsou negativní, ale vedou nás správným směrem. Místo toho si chtít uchovat svůj obrázek reality za každou cenu, a v něm i představu špatných dětí a špatných rodičů, je možné řešit své vnitřní konflikty na pozadí dnešní nejisté doby. Tím i děti nakonec naučíme nejvíce. Když se něco naučím já, naučí se to i dítě,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni lektor intuitivní pedagogiky Dieter Schwartz.
V rozhovoru zazní také tato otázka a odpověď:
Má dnešní učitel tedy jiný úkol než jeho předchůdce?
Řekl bych, že ano. Budoucnost je v mnoha směrech černá skříňka, nevíme přesně, co bude, jsou tu ekologické hrozby, ekonomická nerovnost, migrace, čelíme reálnému riziku, že se společnost rozpadne. Zdá se mi, že skutečnou prioritou je schopnost komunikace. Znalosti jsou celkem bezpečně uloženy na místech, kde je dítě může najít, a nemusí kvůli tomu nutně do školy. To, co nikde nenajde a co mu může předat učitel, je vědět něco o životě, schopnost jasně „vidět“, být kreativní. A schopnost žít pospolu. Primární lidské dovednosti. A klasická škola tohle jako prioritu nemá. Starším učitelům nyní nefunguje, co jim dřív fungovalo, a chtěli by to vrátit zpátky. Ale to se nestane. Změnilo se paradigma. Nyní je to daleko víc o komunikaci než o přijatých rolích. Je daleko účelnější najít dobré v tom, co je dnes. To se snažím učit. Vím, že to jde.
Celý rozhovor naleznete zde
20 komentářů:
Nevím, co pan lektor intuitivní pedagogiky umí a zná, ale je zřejmé, že význam pojmu "černá skříňka" nechápe. ////
Když se řekne, že program má intuitivní ovládání, ve skutečnosti to znamená, že k němu neexistuje použitelný manuál. A co že to je ta intuitivní pedagogika? ////
V dnešním kultu peněz a individualismu přes "mrtvoly" se pozitiva najdou jen poskrovnu... Připomíná mi to Řím těsně před jeho pádem :-(
Ta tam je lidská pospolitost, sounáležitost, pomoc bližnímu včetně empatie, altruismu, pokory a skromnosti. Právě tyto atributy jsou nezbytné pro zachování lidského rodu Homo sapiens sapiens, jsou "lepidlem" lidství jako takového. V této roli bohužel Homo sapiens sapiens na planetě Zemi fatálně selhal :-( :-(
No hlavně že mladým učitelům to funguje skvěle.
Ale možná je "starým učitelem" každý, kdo učí déle než dva roky a stačil vystřízlivět z iluzí o tom, jak stačí být otevřený a vlídný a nadšený a děti hned budou ochotně spolupracovat?
Ještě zvídavý dotaz:
Dieter Schwartz skládá hudbu a je dirigentem. Vede semináře intuitivní pedagogiky a působí jako kouč pro učitele a rodiče. Pracoval jako učitel hudby a učitel základní školy.
Hm. A proč už na té základce nepracuje? Muselo to být radostné, když tak dobře rozumé dětem, ne jako my blbci. Mohl děti úžasně obohatit a naučit je řešit vnitřní konflikty.
Pěkné odezvy. Černá skříňka a lustrace autora.
"Starším učitelům nyní nefunguje, co jim dřív fungovalo, a chtěli by to vrátit zpátky. Ale to se nestane. Změnilo se paradigma."
no po padesátce to holt tak nefunguje jak ve třiceti,ke třeba se přeorientovat na dobré víno
laimes :-)
PD, Iaimes, to je mi líto.
Tajnej, mně, na rozdíl od vás, padesát ještě zdaleka není, takže si nemohu stěžovat.
Jinak ale tyhlety kydy o tom, kterak se náhle svět drasticky změnil a co fungovalo tisíce let, najednou jakože nefunguje, jsou typické pro ty permanentní revolucionáře typu "wage-seeking". Pro všechny ty Mistry čapky. Hlavně přesvědčit alespoň někoho o tom, že jejich služby potřebuje. Generujeme mraky rádoby myslitelů, kteří ovládají kydání a marketing, ale nemají žádné analytické schopnosti, ani znalosti a fungování světa nerozumí.
Nesmysl, znám plno starších, kterým to funguje...zkušenosti, vlastní děti atd, atd.
Chce to jen selský rozum, trochu psychologie (tu učitelé stále nedoceňují a NEMUSEJÍ ji studovat pořádně - jedna dvě zkoušky a pryč od toho..)
Intuitivní pedagogika je dle mého blábol, věda pro vědu. Učitel s velkým "U" ji praktikuje ani neví, že praktikuje vědu...:-)
Ve škole vyučujeme (znalosti - př.násobilku) ale i socializujeme - vychováváme (příkladem situací, skupinovou dynamikou, normou)...co svět světem stojí . Jen ti novináři nám budou podsouvat, že jako biflujeme jako v Tibetu. Jen aby byla čtenost a aby se nám nasazovala psí hlava. Pryč se starým učitelem....no, ale kdo v těch školách zbude? Odcházíme do zaslouženého -je fakt zasloužený!!
Nesmysl, znám plno starších, kterým to funguje...zkušenosti, vlastní děti atd, atd.
Chce to jen selský rozum a trochu psychologie
Jo.
Když ono je dneska in myslet si, že vše, co bylo před 15 lety, je pravěk, zkušenost není k ničemu, komu je přes čtyřicet, je blbec a komunista... trocha mazání medu kolem otvoru a jak se s mladými krááásně manipuluje ;o)
Ve skutečnosti se bez jisté sumy zkušeností učitel neobejde. Žádná fakulta nemůže člověka se vším všudy připravit na to, že bude stát před třídou deset měsíců každý den. Praxe (dlouhodobá = několik let) je nenahraditelná.
Ve škole vyučujeme (znalosti - př.násobilku) ale i socializujeme - vychováváme (...) co svět světem stojí. Jen ti novináři nám budou podsouvat, že jako biflujeme jako v Tibetu. Jen aby byla čtenost a aby se nám nasazovala psí hlava.
Myslím, že to není záměr. Oni to vidí očima třináctiletého puberťáka, a jsou příliš zaujatí, sebevědomí a líní na to, aby si zjistili, jak je to z pohledu dospělého.
Když autor píše o tom, jak se děti mění, měl by aktuální stav zkoumat osobně. Je třeba přímá zkušenost. Vždyť přece staré zkušenosti už neplatí a máme ten internet a mobily a všechno je jinak... hlavně todlecto paradigma, podle autora.
Děti NEJSOU jiné, jen mají rozvinutou jinou škálu dovedností(to je důsledek jiných podnětů, které nikdo (tedy skoro - znám ještě i normální rodiče)nereguluje...protže vše má vycházet z potřeb dítěte...potřeby dítěte je zábava a uhýbání před úkolem...stáváme se více baviči než učiteli...bezesporu by to veselé býti mělo ale ta rovnováha.... Dovednosti technicistní mají děti rozvinuty super , sociální nula...já to snad začnu bádat a v Americe:-)
"Děti NEJSOU jiné, jen mají rozvinutou jinou škálu dovedností".
No to mají. A jinou "škálu dovedností" mají zas zakrnělou. Suma sumárum, jsou jiné.
"Změnilo se paradigma."
K revoluci v náhledu na vzdělávání nedošlo. Pokusy o všelijaké reformy školství tady jsou na denním pořádku několik staletí, ale nějak nám chybí vizionáři. Stačí si pročíst dějiny pedagogiky.
"Děti NEJSOU jiné" - souhlas s rváčkouzvesela
"A proč už na té základce nepracuje"- Petr Portwyn, odpověděl jste si sám naprosto přesně
"Připomíná mi to Řím těsně před jeho pádem "- nejen Vám, nejen migrace je společným znakem
Paní Rváčkazvesela
Ono to vychází ze špatného pochopení pojmu "potřeby dítěte" lidmi s povrchním náhledem na věc. Například jít k zubaři je určitě potřeba, ale dítěti se samozřejmě nechce... Věrozvěsti svobody zaměnili zájem dítěte s jeho aktuálním rozmarem.
Řekl bych, že děti se rodí stejné, ale vlivem různých (jiných) podmínek při vývoji dorůstají do jiné "podoby". Tak, jak píšete.
Jediné, s čím bych polemizoval, jsou rozvinuté technicistní dovednosti. Dejte jim do ruky šroubovák nebo jehlu, a uvidíte.. ale připravte si lékárničku :-)
Že JSME před pádem je jasné ale nikdo nic nedělá, protože se stále máme moc dobře.
A děti se musejí mít lépe, než my (paradigma našich rodičů)… jsou křehké, neodolné vůči dysbalanci, dyskomfortu atd. atd...
Jak mají babičky a dědečci- kteří byli vždy tak trochu (podotýkám TROCHU!!)k rozmazlování (vyblbnutí - vystoupení z povinností…)děti rozmazlovat??? Rozmazlené dítě už nejde rozmazlovat. Skončili jsme s přítelem po pár dnech pobytu z prvňákem a druhákem , že tak nějak nevíme, proč s těmi dětmi máme vůbec chtít být. Ani jejich rodiče nevysloví přání a radost z toho, že si je bereme na prázdniny, my jsme konfrontováni neustále s abnormalitami :"toto jídlo nejím"- jídlo, kde je např cibule, paprika - jednoduše běžné komodity, dále - od stolu se odběhne kdykoliv, židle odstrčená uprostřed cesty, boty rozházené kdekoliv, chodí se bosky kdekoliv a kdykoliv, mluví několik lidí naráz, za jídlo se neděkuje, stále se něco nelíbí, něco vadí, něco se nesnáší, menší cyklistický výlet - 4 km prvňáka unaví ...) Nejsme tu přece proto, abychom své vnuky vychovávali, můžeme jen tu výchovu podpořit. Jenže ta výchova neexistuje.
Sluníčkáři mě za pojem "rozmazlené" umlátí..ještě, že jsem tu pod pseudonymem:-)
„Sluníčkáři mě za pojem "rozmazlené" umlátí..ještě, že jsem tu pod pseudonymem:-)“
To, že jsou tzv. alternativně vychovávané děti vlastně rozmazlené, tvrdím už dlouho. V odpovídající míře to platí i pro děti rodičů řídících se třeba jen v dílčích věcech různými příručkami, rádoby módními trendy, a vlastně teď už raději začínám i zapomínat, kde ty výchovné pseudopraktiky nabírají…
Případným „sluníčkářům“, kteří mi přijdou do cesty, to pak klidně řeknu do očí. Navíc, jak se tak ohánějí samostatností, tvořivostí či sociálními dovednostmi svých potomků, je to přesně naopak. Já bych tyto děti celkově vyhodnotila v mnohém jako zaostalé. Navíc bývají vzteklé, svéhlavé, urážlivé, negativistické. Jako podle šablony. Při setkání jednou za čas s takovými „výchovnými“ případy dovedu brzy rozeznat, co zůstalo zaseknuto na tom kterém stupni ranějšího vývoje.
Už C. G. Jung hovořil téměř před sto lety v souvislosti s tehdejší módou pedocentrismu o „výchovných zrůdnostech“ produkovaných některými rodiči. (A pak že nové paradigma.) Souhlasím, protože na mě pohled na takové dítě-nedítě a jeho projevy působí mnohdy až odpudivě. Asi proto, že skutečnou samostatnost, kreativitu a potenciál dětí jsem vždy dokázala snad i velmi dobře podporovat. Proto taky vím, kolik se toho dá s dětmi vhodným přístupem a přiměřenou výchovou dokázat.
Tuto jakousi „moderní“ tendenci ve výchově považuji za zástěrku pro to, že někteří prostě vychovávat neumějí, nechtějí, jsou pohodlní. Bojí se nebo nejsou schopni sami dospět, nést zodpovědnost, a tak se vrhají na děti, dělají si z nich partnery, a obírají je tak díky vlastní nejistotě a nezralosti o skutečné dětství.
Výchova dětí dá taky dost práce, která má ovšem pramálo společného s okázalostí. Ale pro některé je jednodušší přečíst si někde nějaké pseudomoudro, a pak dělat moderního chytráka a považovat se za rodiče výjimečného indigovo-diamantovo-hvězdného dítěte. V překladu ovšem nevychovaného a znuděného rozmazlence.
Co Jung, už Pythagoras říkaval, jak jsou mladí rozmazlení.
Okomentovat