„Obava, že strategické dokumenty zůstanou jenom na papíře, je velká, vždycky byla. A když jsme vyhodnocovali minulé strategické dokumenty, ať už šlo o Bílou knihu nebo strategii do roku 2020, tak jsme právě dospěli k tomu, že cíle byly docela dobře stanoveny, opatření taky, ale relativně málo se z toho realizovalo, implementovalo, a otázka je proč. A samozřejmě obavy, že to zůstane opět na papíře, jsou zcela reálné,“ říká Arnošt Veselý v rozhovoru pro server Tiscali. Tématem rozhovoru je příprava Strategie 2030+.
 |
| Arnošt Veselý (fsv.cuni.cz) |
Takže vnímáte, že oproti minulosti je větší vůle strategii implementovat i větší odhodlání ministerstva to dotáhnout? Posunulo se to třeba oproti Strategii 2020?
Myslím si, že určitě. Ti lidé s tím už také mají zkušenost z praxe a nikdo nemůže nevidět, že tady byla spousta hezkých myšlenek, které se často v praxi realizují polovičatě, neúplně anebo dokonce přímo skoro špatně. A že je potřeba opravdu myslet na to, jak to udělat lépe a jak to dovést do každé jednotlivé třídy, do každé jednotlivé školy. A celá strategie je i psaná s tím cílem. Jedna ze strategických linií se týká proměny obsahu a způsobu výuky. A mělo by to být napsáno přímo ve strategii, že to není o nějakých radiálních strukturálních změnách.
Už teď absolvujete řadu debat a diskuzí s různými dalšími aktéry. Pozorujete i tam větší otevřenost ke změnám, nebo jak ke kterým změnám? Jak vnímáte atmosféru v terénu?
Zabývám se vzdělávací politikou dvacet let, takže mnoho věcí pro mě není překvapivých. Člověk to ví a zná, ale přece jenom, když je úplně v centru dění, některé věci ho opravdu překvapí svojí intenzitou, a to, co člověka zaskočí, je skutečně velká rozmanitost názorů, jakými směry by se vzdělávací politika měla rozvíjet. Neshoda mezi různými aktéry v mnoha ohledech je poměrně vysoká.
Když se vrátím ještě k implementaci: nakolik se podle vás podařilo implementovat Strategii 2020, případně jaké tam byly hlavní potíže? Podcenila se tehdy implementace?
Myslím si, že hlavní problém byl předpoklad, že hodně věcí se bude řešit pomocí projektů. Spoustu věcí řešíme pomocí evropských fondů. Samozřejmě, když je tady máme, je dobré je využít, ale bylo to řešeno projektově, a pak se to už dál neřešilo. Skončilo to, řeklo se: Máme na to projekt, tento projekt bude nějak fungovat, a tím pádem to máme vyřešeno. Ovšem takhle jednoduše to samozřejmě nefunguje.
Aby to fungovalo v souladu s cíli, které si stanovíme, musí ten projekt být opravdu velmi úzce navázán na to, čeho chceme dosáhnout. Musí mít odpovědné osoby, které budou v centrální státní správě neustále porovnávat to, že to je v souladu se strategií a stanovenými cíli. Nestačí jenom říct, že na to máme projekt, to bylo nejčastější odpovědí na naplňování strategie, ale je třeba říct, nakolik byl efektivní, nakolik se promítl do škol, a hlavně jestli byl v souladu se strategií.
Celý rozhovor naleznete zde
37 komentářů:
Do SPAMování se dnes pustila i paní Adamová a zahltila rubriku "Diskuse", omlouvám se ostatním čtenářům a opět připomínám, že diskusi bez této zátěže lze sledovat v rubrice "Komentáře" v horní liště. Děkuji.
Chápu pana profesora Veselého, ale podle mého mínění jsou všechny tyhle dokumenty, hrající si na strategické, úplně, ale úplně k ničemu - což pochopitelně není až tak jeho problém, nicméně, je to zbytečné plýtvání penězi na nesmyslech. A přitom již dlouho je znám přístup - "rozděl a panuj". Je třeba nastavit jasná, jednoznačná a jednoznačně objektivně ověřitelná pravidla (i za cenu určité "pozitivizace") a pak už jen nechat systém, aby pracoval sám. A při nastavování těchto pravidel by se mělo vycházet z moderních poznatků teorie her. To by byla záslužná činnost, jenže to je bohužel extrémně intelektuálně i časově náročné a tak plodíme další stohy textů, které v lepším případě nikdy nikdo nebude číst.
A také mám dojem, že leckdy formálně relativně vysoce vzdělaní lidé mají problém s pochopením základních principů fungování společnosti. A protože neznají tyto principy, patlají se ve svých názorech ze strany na stranu. Někteří zde působící pánové na mě dělají dokonce dojem argumentace typu: "1+1=2 protože včera jsem jel vlakem a viděl jsem z okna jak rostou houby. A pak také ty teploty se zvyšují a to dokazuje, že Descartes neměl pravdu. K čemuž pak zřetelně přispívá i to, že za obzorem je rozdíl mezi nekonečnem aktuálním a nekonečnem absolutním dané diachronní spojitostí mysli."
Ať se každý dovtípí.
Ach, asi na mikrovteřinu jsem se usmál a pomyslel si, že věta "plodíme další stohy textů" je páně Doležalova sebekritika. Jeho grafománie po takové katarzi volá. Ale i jiné věci, je to už otravný a unavující stereotyp. Už někdo někdy četl jakýkoliv z těch výplodů, kde by páně Doležal nebyl ten, kdo ví vše a ostatní jsou nechápaví pitomci? Kde se to v tom věčném doktorandovi bere, bůhví. Škoda, že se o takovém člověku, který všechno ví a všemu rozumí, vůbec neví a nikdo ho nezná. Možná, že by měl být někde v Ženevě a ne na České škole, kde věnuje hodiny a hodiny diskuzí se šesti lidmi. No, diskuze je asi přehnané slovo :-D
Méně lejster a více vědy by neškodilo.
A projekty pro projekty tomu nepřidají.
Cíle musí být jednoduché, jasně formulované a splnitelné. Jinak to nikdo z výkonných nebude číst. Natož dělat.
Pane Vaňku, ono možná v případě teorie her nejde ani tak o bůhvíjakou vědu, ale o to, aby si lidé ujasnili, jak má systém fungovat a jaké má cíle. Obávám se, že většina lidí nemá jasno ani v tom, jaký cíl má veřejný vzdělávací systém.
Asi vás to zarmoutí, pane Doležel, ale společnost by fungovala podle vašich představ pouze v případě, že vy byste byl jejím jediným členem. ////
V opačném případě budou chod společnosti ovlivňovat (více či méně) všichni její členové. A to i ti, jejichž názory vám, pane Doležel, připadají mylné. I ti, kteří "mají problém s pochopením základních principů fungování společnosti" (těch VAŠICH principů, samozřejmě) a dokonce i ti, které ty vaše údajné principy srdečně nezajímají. ////
Zeptáme se zdejšího zpozitivňovacího experta.
Jaký cíl má mít veřejný vzdělávací systém?
Jaké prostředky má k tomu cíli ten vzdělávací systém použít?
Co je to vzdělání? Na co je?
Pane Kocourku, to nejsou moje principy a nemá to co dělat s normativními otázkami. To jsou do jisté míry analogie přírodních zákonů. Chcete příklady? Ricardův princip komparativní výhody, Nashova rovnováha, Pareto-optimalita, Coaseho teorém, Vickrey–Clarke–Groves mechanismy, Arrowův teorém, Gibbard–Satterthwaitův teorém, apod.
Nejde o to, jestli jste Babišovec, pražský kavárenský "umělec", či dredatý přírodní aktivista indiánsko-šamanského typu. Nejde o to, jestli jste ultraliberál, anarchista, konzervativec, nebo ultralevičák. Jde o to, rozumět tomu, jak bude vytvořený systém fungovat ve smyslu úspěšnosti naplnění vašeho cíle, nikoliv mého. A tomu lidé nerozumí. Když propagujete nějaký systém, který k dosažení vašeho cíle nevede, protože nerozumíte fundamentálním základům fungování společnosti, je to problém. A tento problém jsem měl na mysli. Vidím tady řadu zmatených, poblouzněných přispěvatelů, kteří nerozumí prakticky ničemu, ale ambici vytvářet vzdělávací systém mají, zatímco potřebný aparát jim zcela chybí. Podle mého mínění nechybí všeobecná diskuse o vzdělávání, ani "vzdělávací strategie". Co zásadně chybí, je hlubší diskuse o tom, jak má ten systém fungovat a analýza toho, proč takto nefunguje. Ty povrchní bláboly o tvorbě lidských zdrojů, konzumu, zlých vydřidušských korporacích a trojjedinosti rozumu, jsou úplně k ničemu, podobně jako žvatlání o kompetencích.
"Jaký cíl má mít veřejný vzdělávací systém?"
Maximalizaci celkového užitku celé společnosti prostřednictvím vzdělávání.
"Jaké prostředky má k tomu cíli ten vzdělávací systém použít?"
Libovolné, které jsou mu společností poskytnuty.
"Co je to vzdělání?"
Pochopení principů fungování světa.
"Na co je?
K pochopení principů fungování světa.
"Jaký cíl má mít veřejný vzdělávací systém?"
Maximalizaci celkového užitku celé společnosti prostřednictvím vzdělávání.
Pěkné, co to znamená? Resp, co tvoří "celkový užitek celé společnosti"? Potřebuje-li společnost dělníky, má systém maximalizovat celkový užitek žáků k tomu cíli? Je tedy prioritou ekonomický zájem společnosti, nebo dosažení co nejvyššího možného vzdělání každého jednotlivce?
"Jaké prostředky má k tomu cíli ten vzdělávací systém použít?"
Libovolné, které jsou mu společností poskytnuty.
Neměl by si systém nejprve zjistit jak, co a kdy se děti nejlépe učí, aby toto posléze systémově propagoval, ve snaze zajistit "maximalizaci celkového užitu celé společnosti"?
"Co je to vzdělání?"
Pochopení principů fungování světa.
Vy je chápete?
STRATEGIE 2030+: VÝZKUM NESMRTELNOSTI CHROUSTA METODOU PITVY MRTVÉHO CHROUSTA?
K čemu vlastně ty školy v České republice máme?:
http://www.ceskaskola.cz/2019/06/hlavni-cil-skolstvi-predat-detem.html
PŘESTANE MŠMT PODLÉHAT NEVLÁDNÍM AKTIVISTŮM A CHOPÍ SE ÚČELNĚJI A ÚČINNĚJI SVÉ RESORTNÍ ODPOVĚDNOSTI?
http://www.ceskaskola.cz/2019/06/msmt-kvuli-uspornym-opatrenim-slouci.html
tyrjir řekl(a)...
2. července 2019 13:31
PŘESTANE MŠMT ČR PANÁČKOVAT AKTIVISTŮM A CHOPÍ SE ÚČELNĚJI A ÚČINNĚJI SVÉ RESORTNÍ ODPVĚDNOSTI?
Zpráva přichází v době důležitých koncepčních příprav a realizací. Ministerstvo školství připravuje Strategii vzdělávací politiky do roku 2030 a revizi Rámcových vzdělávacích programů. Druhé jmenované bylo pozastaveno, což doporučila i konzultační skupina k revizi RVP ustavená. NÚV, který byl revizí dosud pověřen, ukončil činnost pracovních skupin k jednotlivým předmětům a celá revize nyní čeká na zadání, které má vyplynout z připravované Strategie 2030+. Podle dostupných zdrojů má být nyní řízení revize přeneseno z ústavu na samotné ministerstvo. NIDV+ má poté pouze plnit vyplývající úkoly. napsal Eduin k pozastavení Revize RVP a záměru MŠMT sloučit NIDV a NÚV.
http://www.ceskaskola.cz/2019/06/msmt-kvuli-uspornym-opatrenim-slouci.html
Arogance, se kterou se Eduin aktivisticky vměšuje do resortních věcí je, myslím, zřejmá. Nebyl-li NUV schopen či ochoten udělat Revizi RVP jinak než zmatečně a aktivisticky, ministerstvo školství zřejmě udělá Revizi RVP bez zbytečných odkladů vlastními odbornými silami jako průbéžný operativní krok k odstranění hlavních nesrovnalostí v RVP.
http://www.ceskaskola.cz/2019/06/vyzva-k-zastaveni-revizi-ramcoveho.html
Doufám, že následovat bude i dúsledná rekonstrukce pracovní skupiny ("expertního" týmu) pro přípravu Strategie vzdělávání 2030+ tak, aby tato poradní skupina lépe plnila svou odbornou poradní úlohu než dosud.
Viz např.
MŠMT: Máme cíle Strategie 2030+ k diskusi aneb Aktivistický kozel si zase zazahradničil?
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/revize-rvp-probiha-bez-oficialniho.html
MŠMT ČR JE NEZODPOVĚDNÝ AKTIVISTICKÝ SPOLEK?
http://www.ceskaskola.cz/2019/06/pro-mou-tridni-jsem-trapna-rekla.html
http://www.ceskaskola.cz/2019/05/expertni-skupina-nabizi-cile-strategie.html
http://www.ceskaskola.cz/2019/04/stale-vice-bohatych-lidi-firem.html
J.Týř
Viz
http://www.ceskaskola.cz/2019/07/eduin-slouceni-nuv-nidv-povede-k-vetsi.html
TISCALI:
profesor Arnošt Veselý. V současnosti vede expertní skupinu ustavenou ministrem školství, která připravuje výchozí dokument ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+.
A vaše role tedy skončí zářím, kdy předložíte výchozí dokument, a pak už je to na ministerstvu?
(Druhou část rozhovoru s profesorem Arnoštem Veselým přineseme v neděli 18. srpna večer.)
VESELÝ:
Proces tvorby strategie má dvě fáze. První fáze je, že my jako nezávislá skupina navrhujeme to, co by se mělo dělat, a v základních obrysech také, jak by se to mělo dělat. To znamená, že navrhujeme doporučení, jakým směrem jít a co by se mělo změnit.
V září nebo počátkem října k tomu bude odevzdán dokument s názvem Hlavní směry vzdělávací politiky, bude k tomu další debata, ještě znovu budou zpětně otevřeny už konkrétní teze a ministerstvo pak převezme hlavní roli. Teď ji máme my a potom od října ji převezme ministerstvo a bude vypracovávat právě konkrétní opatření, doporučení a implementační plán s tím, že naše skupina aspoň, jak nám to bylo řečeno, by měla být v roli oponentů.
teď je v roli oponentů ministerstvo. My něco navrhujeme a představujeme a oni nám dávají zpětnou vazbu, co si o tom myslí. Ne že by nám mluvili do naší práce, ale spíš nám říkají 'tohle je podle nás důležité atd.', a my můžeme argumentovat zase jinak. Od října by to mělo být naopak. Protože jsme v úzkém kontaktu, předpokládám, že naprostá většina z toho, co navrhujeme, bude ministerstvem nějak přijata a budou se snažit navrhnout konkrétní opatření.
https://zpravy.tiscali.cz/ucitele-si-spis-nez-na-platy-stezuji-na-unavu-upozornuje-expert-na-skolstvi-331678
Na tu druhou část rozhovoru s prof. Veselým jsem zvědav. Ještě víc jsem zvědav, jak se MŠMT postaví k aktivistickým podkladům, které dostane od této podle mého názoru aktivistické expertní skupiny. Doufám, že ta ministerská "státní Strategie vzdělávání 2030+" pak ještě před definitivním schválením projde diskusí v odborné veřejnosti Parlamentu České republiky.
J.Týř
"Pěkné, co to znamená? Resp, co tvoří "celkový užitek celé společnosti"? Potřebuje-li společnost dělníky, má systém maximalizovat celkový užitek žáků k tomu cíli? Je tedy prioritou ekonomický zájem společnosti, nebo dosažení co nejvyššího možného vzdělání každého jednotlivce?"
Celkový užitek celé společnosti tvoří (kupodivu) třeba součet užitků všech jeho členů. Užitek lze ale pochopitelně měřit různě a jedná se o abstraktní koncept. Pro někoho je užitkem společenské uznání, pro někoho plná prkenice, pro jiného poznávání světa a pro dalšího návštěvy dam zespoda, či futrování pupku světovými lahůdkami.
Problém s vámi, tajňous, je v tom, že vy nerozumíte optimalizaci a tak ani nechápete, že maximalizovat součet užitků všech jednotlivců není totéž, jako maximalizovat užitek každého jednotlivce. Bylo by to totéž, kdyby šlo o nevázanou optimalizaci, ale protože nežijeme v pohádce, jde o optimalizaci vázanou a tak zvyšování užitku jednoho, ovlivňuje užitek druhého, ovšem rozhodně nikoliv vždy pozitivně. Dosažení co nejvyššího možného vzdělání pro každého jednotlivce, je tím pádem nesmysl - je třeba optimalizovat vzdělání již nějak agregované.
"Neměl by si systém nejprve zjistit jak, co a kdy se děti nejlépe učí, aby toto posléze systémově propagoval, ve snaze zajistit "maximalizaci celkového užitu celé společnosti"?"
Samozřejmě. Zabývali se tím mnozí lidé dávno před tím, než vy jste si začal čůrat do plenek.
"Vy je chápete?"
Jen některé základy, tajňous. Ale poznám, když někdo nechápe ani ty. A jak ukazují mnohé diskuse, nejsem v tomto poznání sám.
Na tu druhou část rozhovoru s prof. Veselým jsem zvědav. Ještě víc jsem zvědav, jak se MŠMT postaví k aktivistickým podkladům, které dostane od této podle mého názoru aktivistické expertní skupiny. Doufám, že ta ministerská "státní Strategie vzdělávání 2030+" pak ještě před definitivním schválením projde diskusí v odborné veřejnosti a v Parlamentu České republiky.
Odsud to vypadá, že pan Doležel sice rozumí optimalizaci, haha, ale nejspíš nechápe, že jím popisované mechanismy (např. stanovení, hahaha, celkového užitku celé společnosti) nebude NIKDO používat, dokonce ani kdyby je používat chtěl. Rozhodování o školství (a o mnoha dalších věcech, možná dokonce o úplně VŠECH věcech), probíhá úplně jinak. ////
"Celkový užitek celé společnosti tvoří (kupodivu) třeba součet užitků všech jeho členů. Užitek lze ale pochopitelně měřit různě a jedná se o abstraktní koncept. Pro někoho je užitkem společenské uznání, pro někoho plná prkenice, pro jiného poznávání světa a pro dalšího návštěvy dam zespoda, či futrování pupku světovými lahůdkami."
No jistě, ale vy jste krásně definoval, že "vzdělávací systém má za cíl maximalizaci celkového užitku společnosti prostřednictvím vzdělávání".
Proto se ptám, co to ten užitek společnosti je, ať už užitek individua, nebo součet užitku všech členů. Abychom mohli užitek společnosti maximalizovat, musíme vědět co to je, z hlediska společnosti a také z hlediska individuálního člena té společnosti. Pokud je to totéž, hurá, pojďme maximalizovat a optimalizovat agregovaně. Pokud to ale nevíme, neboť to lze "měřit různě", měli bychom se shodnout, zda by ta agregovaná optimalizace vzdělávacího systému měla směrovat k růstu ekonomiky, demokracie, štěstí, tvůrčího potenciálu, robotnického potenciálu, řemesel atd.
Neměl by si systém nejprve zjistit jak, co a kdy se děti nejlépe učí, aby toto posléze systémově propagoval, ve snaze zajistit "maximalizaci celkového užitu celé společnosti"?
"Samozřejmě. Zabývali se tím mnozí lidé dávno před tím, než vy jste si začal čůrat do plenek."
Zabývali. Ve vzdělávání se například dlouho ví, že zahlcení žáků na prvním stupni množstvím abstraktního učiva a domácími úkoly je kontraproduktivní. Také se ví, že děti potřebují dobré, odpočaté, tvůrčí a dobře odměněné učitele. Ví se, že když byť jen jeden postižený žák konstantně ruší výuku, je to celé k ničemu. Ví se, že pokud cílíte vzdělávání na ověřování, stane se ověřování cílem vzdělávání. Ví se, že v hermeticky zateplených třídách se schopnost koncentrace žáků rapidně snižuje. Ví se toho ještě mnohem víc, ale nějak se furt agregovaně neoptimalizuje ani nemaximalizuje a pak se tuze diví, že obliba různých alternativ a domácího vzdělávání roste.
"Odsud to vypadá, že pan Doležel sice rozumí optimalizaci, haha, ale nejspíš nechápe, že jím popisované mechanismy (např. stanovení, hahaha, celkového užitku celé společnosti) nebude NIKDO používat, dokonce ani kdyby je používat chtěl. Rozhodování o školství (a o mnoha dalších věcech, možná dokonce o úplně VŠECH věcech), probíhá úplně jinak."
Ale já přece nechci stanovovat celkový užitek celé společnosti. Pouze říkám, že k tomu, abychom dostali smysluplnou optimalizační úlohu, musíme zvolit nějakou agregační funkci, což už je pochopitelně normativní problém, který je otázkou arbitrární volby.
Smysl vytvoření systému spočívá právě v tom, že pravidla jsou nastavena tak, aby společensky dohodnutý užitek společnosti byl vyšší, než když necháme všemu zcela volný průběh. To je také důvod proč existují veřejné služby a veřejné statky. A prakticky všude na světě. Pokud by lidé nechtěli veřejné statky, jak by bylo možné, aby je všichni používali a aby se tyto vůbec ve společnosti prosadili?
Tvrdím, že to co chybí není ideologie, ani arbitrární volby, ale znalost analytického aparátu k tomu, aby navrhovaná řešení byla konzistentní s proklamovanými cíli.
Můžeme jít do větší hloubky, ale nemám dojem, že by o něco takového zde byl zájem.
Pan Doležel naznačil, jak by to mělo být. A předpokládám, že každý schopný absolvent VŠE je toho schopen. Myslíte si, že na MŠMT není nikdo takový? Že mezi politiky není nikdo takový?
Jistě roli hraje politika. Ale v okamžiku hroucení systému, by měl dostat slovo rozum.
I starost o vlastní kapsu končí okamžikem, kdy sousedovi hoří barák a začne hrozit škodou i Vám.
"Pouze říkám, že k tomu, abychom dostali smysluplnou optimalizační úlohu, musíme zvolit nějakou agregační funkci, což už je pochopitelně normativní problém, který je otázkou arbitrární volby."
Příklad pro dummies by nebyl? Myslíte krásný postup změřit - vyhodnotit - zlepšit?
"Tvrdím, že to co chybí není ideologie, ani arbitrární volby, ale znalosti analytického aparátu k tomu, aby navrhovaná řešení byla konzistentní s proklamovanými cíli."
Proklamované cíle a konsistentní řešení musí mít nějaký ideový/filosofický základ, jinak je to nekonzistentní a neukotvená snůška snadno proveditelných/levných/politicky líbivých pseudo-opatření, čehož důkazem je celá historie polistopadového českého školství.
"Příklad pro dummies by nebyl? Myslíte krásný postup změřit - vyhodnotit - zlepšit?"
Takže jinak. Vyrostly nám tři banány, ale máme čtyři děti. Jak je rozdělíme? Tak můžeme třeba maximalizovat minimální počet banánů pro jednotlivce. To je regulérní optimalizační úloha, která vede k alokaci 3/4 banánu pro každé dítě. Nebo můžeme maximalizovat maximální počet banánů pro jednotlivce. To vede k alokaci 3 banánů pro jednoho a žádného banánu pro ostatní. Požadovat ale maximální počet banánů pro maximální možný počet dětí, není dobře definovaná optimalizační úloha.
Ve vzdělávání je to pochopitelně složitější, ale začít musíme tím, že alespoň stanovíme korektní cíl. Korektní cíl je - dát jasné podmínky pro zisk maturity a pak za těchto podmínek maximalizovat počet těch, kteří maturitu získají. Korektním cílem je i maximalizace počtu maturantů bez podmínek. Ale to je úloha triviální - prostě maturitu získají všichni. Pak ale z pohledu společenského, taková maturita ztrácí smysl - není vůbec třeba ji zavádět.
Základem ale je vždy - mít jasně daný cíl. Zhodnocení smyslu takového cíle je pak už druhá věc. Snaživý humanisté ale mají tendenci korektní smysluplné cíle znásilňovat ve smyslu - co nejvíce lidí a co nejvíce vzdělaných. To už je tak trochu jako nažraný vlk a nedotčená koza, ideálně také nažraná.
"Proklamované cíle a konsistentní řešení musí mít nějaký ideový/filosofický základ, jinak je to nekonzistentní a neukotvená snůška snadno proveditelných/levných/politicky líbivých pseudo-opatření, čehož důkazem je celá historie polistopadového českého školství."
Ideový/filosofický základ má každý cíl. Konzistentnost ale není vlastnost řešení, nýbrž relace mezi dvěma entitami - tj. řešení má být konzistentní s něčím - v tomto případě se zvoleným cílem. Příklad? Cíl = Co nejvyšší bájná vzdělanost národa. Řešení = Maximalizace počtu maturantů.
Cíl = Maximalizace vzdělání Pepíčka Vonásků z Ostravy, kde je šance na získání maturity např. 40%. Řešení = Přestěhování Pepíčka Vonásků do Prahy, kde je šance 50%.
Snaživí humanisté mají občas problém v tom, že se patlají v ideovém základu, ale zcela jim chybí analytické schopnosti k tomu, aby dokázali posoudit, že buď propagují nesmyslný, neověřitelný cíl, nebo že nabízejí řešení, které k tomuto cíli ani náhodou nevede. A pak se upřímně diví, že to nefunguje a hledají chyby tam, kde nejsou - děti jsou jiné, systém je zlý a nepoužitelný v Nové Době, učitelé nejsou dostatečně sebevědomí, používají zastaralé metody, atd. Zkrátka - chyba je v jejich "myšlení" a jinak, než odstraněním této chyby, se k řešení nedojde. A čím více se odstranění této chyby bude protahovat, tím více se toho zkazí dalším a dalším pseudořešením nově vyvstanuvších problémů, které jsou jen následkem předchozích chyb.
PD, díky za osvětlení pomocí problému s banány. Víte, skutečně sem si až doteď občas myslel, že problém s porozuměním vaším vývodům je na mé straně, ale konečně jsem pochopil, že vy ty vaše prostoduchosti prostě zabalíte do hogofogo ekonomicko - manažerského speaku, aby to jako vypadalo komplikovaně a všichni v úžasu civěli, jaký že jste pašák a kabrňák.
Například tato vaše věta, když se nad ní skutečně zamyslíte, je skutečně bezobsažná dutina.
"Konzistentnost ale není vlastnost řešení, nýbrž relace mezi dvěma entitami - tj. řešení má být konzistentní s něčím - v tomto případě se zvoleným cílem."
Pročež je konzistentnost řešení s cílem (a jeho filosofickým základem), vysoce žádoucí vlastností všech aspektů řešení.
Je-li kupříkladu filosofickým základem pro cíl vzdělávacího systému vyprodukovat co nejvíce lidských zdrojů k posílení ekonomického růstu, tzn je-li primárním cílem ekonomický růst a je-li ten ekonomický růst v současné době založen na potřebě více či méně kvalifikovaných robotníků, pak je konzistentním řešením omezení počtu míst na soš s maturitou a g/vg a zároveň navýšení financí a kapacit sou.
Negativem takto omezeného ekonomického náhledu je, že jakmile se potřeba robotníků nasytí a začnou chybět třebas ajťáci, vědci, inovátoři, nebo vlivem demografického vývoje, personál ve zdravotnictví a sociálních službách, bude se cíl vzdělávání muset změnit a s ním i systém, zas do té doby, než se potřeba ukojí, ad infinitum.
Proto je pak otázkou, zda má být vzdělávací systém takhle hodně flexibilní i za cenu neustálého sociálního inženýrování populačních ročníků tam či onam, rušení či navyšování kapacit různých segmentů středního a vysokého školství dle momentálních potřeb ručky trhu. Nebo, zda má být vzdělávací systém založen co nejvyšším možném rozvoji potenciálu každého individuálního žáka, neboť pokud bude tohoto cíle většinově dosaženo, nebude to znamenat pouze ekonomickou, nýbrž i sociální prosperitu.
Co je špatně na cíli mít co nejvíce vzdělaných lidí? Kdyby měli žáci na učilištích finanční gramotnost, základy ekonomie, psychologii, filosofii, základy religionistky, hodinu umění a dva cizí jazyky, myslíte, že by budoucí zaměstnavatelé absolventů tratili?
"PD, díky za osvětlení pomocí problému s banány. Víte, skutečně sem si až doteď občas myslel, že problém s porozuměním vaším vývodům je na mé straně, ale konečně jsem pochopil, že vy ty vaše prostoduchosti prostě zabalíte do hogofogo ekonomicko - manažerského speaku, aby to jako vypadalo komplikovaně a všichni v úžasu civěli, jaký že jste pašák a kabrňák."
No, já bych ještě nejásal. Z vašich následných reakcí to moc nevypadá, že by ty banány nějak pomohly.
"Například tato vaše věta, když se nad ní skutečně zamyslíte, je skutečně bezobsažná dutina."
Aha, takže nepochopil. Jednalo se o vysvětlení vlastnosti významu pojmu "býti konzistentní". To není jako třeba "býti reliabilní", "býti zelený", či "býti dutý". To je vlastnost vždy dvojice entit. napsat tedy, že řešení je konzistentní, je nesmysl. Resp. existuje "konzistence" i ve významu, který nevyžaduje dvě entity, ale to se jedná o konzistenci odhadu. Z kontextu je zjevné, že tento význam míněn nebyl, neb o odhad parametru (tj. náhodnou veličinu) zde nešlo. Pak je ještě jeden význam tohoto pojmu, ale v něm je lépe používati spojení "vnitřní konzistence". A tento pojem se používá pro axiomatické systémy a jeho význam je, že žádný z axiomů není ve sporu s ostatními. Což je snad rovněž z kontextu jasné, že o axiomatických systémech jsme se nebavili.
"Pročež je konzistentnost řešení s cílem (a jeho filosofickým základem), vysoce žádoucí vlastností všech aspektů řešení. "
Budiž. Ale k tomu, abyste mohl říci, že řešení je konzistentní s cílem vám nestačí znát to řešení. Musíte znát obojí - řešení i cíl.
Chápu, že vám ty příklady připadají jednoduché. Užil jsem jich záměrně, doufaje, že z nich něco pochopíte.
"Je-li kupříkladu filosofickým základem pro cíl vzdělávacího systému vyprodukovat co nejvíce lidských zdrojů k posílení ekonomického růstu, tzn je-li primárním cílem ekonomický růst a je-li ten ekonomický růst v současné době založen na potřebě více či méně kvalifikovaných robotníků, pak je konzistentním řešením omezení počtu míst na soš s maturitou a g/vg a zároveň navýšení financí a kapacit sou."
To není filosofický základ, to je arbitrárně zvolený cíl. Ekonomický růst není založen na potřebě více, či méně kvalifikovaných robotníků (pokud tím myslíte manuálně pracující). Ekonomický růst můžete mít i třeba z produkce špičkového softwaru, produkce predikčních modelů, architektonických návrhů, nebo z aplikovaného výzkumu (i když profesor imunologie pracující v laboratoři je podle vás možná taky kvalifikovaný robotník, když pracuje rukama, což?). Stále si melete svou, a já vám už po stopadesáté vysvětluji, že rozdělení na manuálně pracující a intelektuály není dáno přáním pána na obláčku a neurčuje ho ani poptávka a nabídka, ale je prostě dáno vrozenými či nabytými schopnostmi a dovednostmi. A v tom tkví právě podstata onoho "rozděl a panuj", jak jsem již vysvětloval. Pokud budou všichni Einsteinové, pak se naše ekonomika jistě obejde i bez montoven (ovšem ceteris paribus pokud jde o okolní svět). Každý člověk se má věnovat tomu, v čem má komparativní výhodu - aby jeho přínos společnosti byl nejvyšší možný. Pokud budu já dělat překladatele a vy jaderného fyzika, tak se společnost zbytečně připraví o hodně užitku (chcete-li možností), na které by bývala dosáhla, kdyby tomu bylo naopak. Mnohokrát jsem vyzýval ke studiu Ricardovy komparativní výhody, ale zjevně marně. Tajňous se nedokáže vymanit ze svých povrchních myšlenkových stereotypů a volaké henté oné myslenie, mu k ničemu netreba. Všechno nad jeho kognitivní možnosti je ekonomicko-manažerský speak a fertig.
"Co je špatně na cíli mít co nejvíce vzdělaných lidí?"
Pokud řeknete, co to je vzdělaný člověk, tak nic. Pokud ale propagujete co největší počet co nejvíce vzdělaných lidí, tak jde o prostý blábol, nikoliv o optimalizační úlohu. Chápu ale, že někdo, kdo v životě nepochopil ani logaritmus, těžko nahlédne, v čem dělá chybu v případě zavádění úloh matematického programování.
"Kdyby měli žáci na učilištích finanční gramotnost, základy ekonomie, psychologii, filosofii, základy religionistky, hodinu umění a dva cizí jazyky, myslíte, že by budoucí zaměstnavatelé absolventů tratili?"
Kdybych alokoval deset miliard ročně na to, abych učil kočky číst, myslíte, že by někdo tratil?
Už teď vám na těch učilištích tři čtvrtiny studentů netuší, co to je exponenciála. O součtu geometrické řady nemluvě. Ačkoliv se to v matematice učí. Jak je chcete naučit finanční gramotnosti? Zase onou zázračnou metodou postavení před problém tak, jak před ním stáli staří Řekové?
Vycházíte z neplatného předpokladu, že kapacity jsou neomezené a jejich naplňování je bez nákladů. V takovém případě bychom jistě klidně mohli i ty kočky učit číst. A protože jejich mozková kapacita by byla rovněž neomezená, jistě bychom je číst naučili. Žel, nežijeme ve světě tajňousů, ale v přirozeném světě reálném, nebo reálném - to jsem z Lippmanna nepochopil - a v těchto světech tajňousovské předpoklady neplatí. Kuk na strejdu.
PD když člověk dá pozor a odfiltruje zbytečné invektivy a vaty, jako vrozené neodbouratelné dispozice, tak by se z toho možná dalo i něco přečíst.
"Kdybych alokoval deset miliard ročně na to, abych učil kočky číst, myslíte, že by někdo tratil?"
To je, mírně řečeno, hloupost. Kvůli takovému přístupu máme úzce zaměřené lidi, jejichž úzké zaměření je subjektem měnící se poptávky.
Lze konstatovat, že jednou z vlastností řešení by měla být jeho konsistence s cílem. Tzn, je-li cílem rozvinout každého studijní potenciál do mrtě, je potřeba jim přístup k tomu kvalitnímu vzdělání poskytnout, ať už na učilišti, nebo na elitní škole.
Ekonomický růst jako priorita systému vzdělávání není arbitrárně zvoleným cílem. Je cílem, jehož filosofický základ tvoří paradigma ekonomické prosperity společnosti, jako hlavního a určujícího faktoru. Jeho měřítkem a cílem je neustálý růst. Možná už víte, kam tato ideová linie vede.
Růst je v kotlince je v současné době primárně postaven na výrobě a zmontování dílčích komponentů pro výrobky, z jejichž prodeje benefitují zhusta zahraniční majitelé. To znamená, že pokud je tento segment ekonomiky vážně oslaben nedostatkem pracovníků, měl by státní vzdělávací systém postaven na paradigmatu ekonomického růstu operativně kompenzovat. Proto průmyslníci v komoře křičí po mnohem větší provázanosti průmyslu a středního vzdělávání. Tento přístup je krátkozraký, protože chceme-li se jednou vymanit z pozice banánové montovny, musíme toho, nejen se vzděláváním, udělat mnohem více, přičemž pouhé ekonomické hledisko zdaleka nestačí.
Ty tvůrčí, intelektuální, technicky vzdělané elity, které by bylo potřeba pro znalostní ekonomiku, inovace, invence, výzkum a vývoj, jsou odchytáváni zahraničními lovci talentů už na studiích, nebo je zaměstnají v nadnárodních firmách, jejichž zisky jdou ven, které mají dostatek prostředků k jejich adekvátní odměně. Buď jak buď jsou pryč a maximalizace užitku absolventa pro českou společnost je v prdeli.
Ten problém cíle vzdělávání je tak komplexní, že k jeho řádnému prozkoumání bychom potřebovali důkladné prozkoumání panelem odborníků ze vzdělávání, ekonomie, sociologie, demografie, prognostiky, psychologie atd. Třeba někde takový panel funguje, ale zatím se nějaká veřejná debata spíše nevede.
"To je, mírně řečeno, hloupost. Kvůli takovému přístupu máme úzce zaměřené lidi, jejichž úzké zaměření je subjektem měnící se poptávky."
Rozumím tomu, že specializace je ve vašem ideologickém světě něco nepatřičného. Jinak se ale jedná o pozorovatelný tisíce let trvající a stále se prohlubující proces, umožňující efektivně řešit úlohy, s nimiž jsme si dříve neporadili. Váš boj proti specializaci a odbornosti je tedy zcela jistě marný. My se tady ale dlouhodobě bavíme o tom, jak si tu kterou specializaci člověk na začátku své dráhy má zvolit a co má být společným základem pro všechny.
"Tzn, je-li cílem rozvinout každého studijní potenciál do mrtě, je potřeba jim přístup k tomu kvalitnímu vzdělání poskytnout, ať už na učilišti, nebo na elitní škole."
No, to je právě ten nesmysl. To je ultralevicová představa neomezených zdrojů. Kapacita lidského mozku je omezená, schopnosti každého jednotlivce jsou různé, dispozice jsou různé, zájmy jsou různé, motivace je různá. Úloha, před kterou stojíte, není nalít vodu do různě velikých baněk až po okraj - to je triviální. Úloha před kterou stojíte, je daleko složitější - nemáte jen vodu, ale spoustu různých tekutin, z nichž některé, když spojíte, tak vám vybouchnou a navíc baňky nejsou jen jinak velké, ale také z různých materiálů - některé materiály udrží jednu tekutinu, ale neudrží druhou a jiné zase naopak. A teď ještě navíc máte množství těch tekutin omezené. No a teď stojíte před problémem provést nějakou velmi náročnou chemickou reakci ze všech těch tekutin. Rozumíte alespoň trochu tomuto triviálnímu přirovnání? Žádné lití jedné tekutiny do všech baněk do mrtě vám nikdy fungovat nebude, protože žijeme ve světě omezených zdrojů a každá činnost znamená náklady ušlé příležitosti. Ocitáte se v situaci složitého alokačního problému (např. směsné úlohy, apod.), nikoliv triviální nevázané maximalizace. A to nemluvím o tom, že "využití studijního potenciálu" nepoznáte, protože to je zase jen nějaký abstrakt bez skutečného významu. Nejste schopen falsifikovat naplnění studijního potenciálu do mrtě. Proto jsou vaše návrhy hloupé a povrchní, byť sám sebe rád vidíte jako duchovně vyspělého velikána ctícího "vyšší" hodnoty, než konzum a ekonomický růst.
"Ekonomický růst jako priorita systému vzdělávání není arbitrárně zvoleným cílem. Je cílem, jehož filosofický základ tvoří paradigma ekonomické prosperity společnosti, jako hlavního a určujícího faktoru. Jeho měřítkem a cílem je neustálý růst. Možná už víte, kam tato ideová linie vede."
Rozumíte pojmu "arbitrárně"? Já jen, že druhá věta nijak neprokazuje tu první. Ekonomický růst u nás není cílem vzdělávacího procesu. Kdyby byl, mnoho předmětů by se vůbec neučilo. Namátkou - literatura, historie, gender studies, kulturní antropologie, atd.
"Růst je v kotlince je v současné době primárně postaven na výrobě a zmontování dílčích komponentů pro výrobky, z jejichž prodeje benefitují zhusta zahraniční majitelé."
Ale nesmysl. Neopakujte stále vaše nesmyslné ideologické bláboly. Sektor zpracovatelského průmyslu tvoří asi 26% HDP a segment průmyslu jako celku tvoří ani ne polovinu, tak proboha nelžete. Já chápu, že propaganda je propaganda a ideologie je ideologie a že fakta je třeba zadupat, ale tohle můžete zkoušet na své studenty, ale těžko na ekonomy. Já vím, že na Nově to říkali, ale to nemůžete brát (podobně jako v případě informací o Babišovi a Zemanovi) jako hodnověrný zdroj informací.
"To znamená, že pokud je tento segment ekonomiky vážně oslaben nedostatkem pracovníků, měl by státní vzdělávací systém postaven na paradigmatu ekonomického růstu operativně kompenzovat. Proto průmyslníci v komoře křičí po mnohem větší provázanosti průmyslu a středního vzdělávání. Tento přístup je krátkozraký, protože chceme-li se jednou vymanit z pozice banánové montovny, musíme toho, nejen se vzděláváním, udělat mnohem více, přičemž pouhé ekonomické hledisko zdaleka nestačí."
Banánová montovna je jen ve vaší a laimesově hlavě. Ostatně velká část robotníků u nás robotujících náš vzdělávací systém nenavštěvovala. Zato si živíme zbytečně mraky kulturních antropologů a aktivistů, aniž by jejich přidaná hodnota byla kladná.
"Ty tvůrčí, intelektuální, technicky vzdělané elity, které by bylo potřeba pro znalostní ekonomiku, inovace, invence, výzkum a vývoj, jsou odchytáváni zahraničními lovci talentů už na studiích, nebo je zaměstnají v nadnárodních firmách, jejichž zisky jdou ven, které mají dostatek prostředků k jejich adekvátní odměně. Buď jak buď jsou pryč a maximalizace užitku absolventa pro českou společnost je v prdeli."
Nemelte zase ty pavlačové drby. Pracuje u nás spousta vysoce vzdělaných lidí, včetně špičkových vědců. Podílíme se na špičkovém výzkumu prakticky ve všech oblastech od částicové fyziky, studia jaderné fúze, přes teorii grafů až třeba po výzkum v oblasti imunologie a antivirotik. Že vy to nevidíte? No, nedivte se. Z toho vašeho provinčního kumbálku není moc veliký výhled.
A s těmi zisky taky nemusíte propagovat marxistickou ideologii. Zisky jdou tzv. ven, ale stejně tak jdou i tzv. dovnitř. Mimochodem, víte, který z deseti nejbohatších Čechů platí u nás korporátní daně a reinvestuje ty zisky u nás?
"Ten problém cíle vzdělávání je tak komplexní, že k jeho řádnému prozkoumání bychom potřebovali důkladné prozkoumání panelem odborníků ze vzdělávání, ekonomie, sociologie, demografie, prognostiky, psychologie atd. Třeba někde takový panel funguje, ale zatím se nějaká veřejná debata spíše nevede."
No, tak si to neustále připomínejte, než něco zase vyplodíte.
"Rozumím tomu, že specializace je ve vašem ideologickém světě něco nepatřičného."
Šmarjá Doležele, specializace musí být nástavbou na míře všeobecného vzdělání. To se vám s panem Lippmannem už léta snažíme vysvětlit. Beznadějně.
"Kapacita lidského mozku je omezená, schopnosti každého jednotlivce jsou různé, dispozice jsou různé, zájmy jsou různé, motivace je různá."
Obecně známé triviality. Nemůžete však chtít po lidech, aby se zbytečně nezadlužovali, pokud jim alespoň nedáte možnost pochopit základy finanční gramotnosti, nebo aby chápali jak finguje politika, pokud jim nedáte základy politologie atd...
Vzdělávání není lití různých tekutin do různých baněk. Využití studijního potenciálu žáků je ve vzdělávání denním chlebem, byť jej nedovedete přesně měřit, jelikož tento studijní potenciál se v čase mění, např. před prázdninami máte znuděného flákače v opozici všemu školnímu a po prázdninách jakoby se vrátil jiný, cílevědomý člověk, třebas v důsledku nějaké letní pracovní zkušenosti apod. Ve škole proto nelze snadno škatulkovat lidi na geneticky vybavené, perspektivní a ty druhé.
"Ekonomický růst u nás není cílem vzdělávacího procesu." To vysvětlete průmyslové komoře a laťkovačům, kteří se zabejčeně snaží žáky furt někam vmanévrovat.
Zeptejte se akademiků, jak je u nás financován výzkum a vývoj. Od dob, co Wichterle za komouše lepil čočky doma na Merkuru, ticho po pěšině. Pokud je to s těmi hromadami pilných českých elit jak říkáte, odkud se berou ty neustálé nářky o jejich nedostatku a potřebě pumpovat peníze do výzkumu, tech soš a univerzit? Ale třeba máte pravdu a já se mýlím a v tom případě jistě zbude místo a na nějaké ty kulturní antropology.
Abych odpověděl na vaši otázku, nevím který český miliardář platí korporátní daně a reinvestuje v česku stejně jako nevím, co to má co dělat s únikem mozků ven z kotlinky.
Vím, že během zlaté horečky po sametu se téměř vše rozprodalo ven, včetně například vody, něco se vytunelovalo a to co zbylo, přináší zisk někde jinde. Jasně, můžeme být rádi, že lidé mají co dělat, ale ty korporátní daně mohly zůstat doma. To by byl panečku růst.
nevím který český miliardář platí korporátní daně a reinvestuje v česku stejně jako nevím, co to má co dělat s únikem mozků ven z kotlinky. (...) ale ty korporátní daně mohly zůstat doma
Zpravidla panu Doleželovi nerozumím, ale tentokrát se vám snaží vysvětlit, že i kdyby veškerý majetek v Česku vlastnili Češi, nebylo by úplně samozřejmé, kde by platili korporátní daně. ////
Leda, že chcete zavést zákony, které by se HODNĚ podobaly "znárodnění" onoho majetku. ////
Okomentovat