Arnošt Veselý: Nemyslím si, že well-being žáků je cíl sám o sobě. Pořád platí, že školství je od toho, aby vzdělávalo

„Když například debatujeme o maturitě z matematiky a o tom, jak má vypadat, musíme si nejprve ujasnit, jakého chceme studenta, jaké chceme mít absolventy škol, co budou potřebovat, k čemu je chceme vést. To by měla být první otázka, a teprve potom se můžeme ptát, jak mají vypadat testy, které budou testovat to, čeho chceme dosáhnout. Debaty o maturitě jsou často o nějakém technickém nastavení, jestli test má mít tohle nebo tohle. Ale když si neujasníme, k čemu chceme směřovat, není to moc racionální debata,“ říká Arnošt Veselý ve druhé části rozhovoru pro server Tiscali.

Arnošt Veselý (fsv.cuni.cz)

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

A dají se ty kompetence, které máte jako jeden ze strategických cílů, více popsat? Mám z toho pocit, že to často sklouzává k důrazu na kreativitu, kritické myšlení atd., což jsou skvělé věci, ale každý si pod nimi představuje něco trochu jiného. Do jaké míry to chcete formulovat nějak konkrétněji?

Vždycky je to mezi Skyllou a Charybdou, úplně konkrétně to nejde, protože to už je potom technická věc, které jednak nejsme schopni, a jednak to je opravdu dlouhodobá záležitost. Na druhou stranu příliš obecné věci také nemají smysl. Je nezbytné, abychom měli základní porozumění o tom, co tím myslíme, ale zároveň to nebude úplně do konkrétna, nemyslím si však, že to je úplně zbytečné.

Pro určitou skupinu lidí Strategie 2030 bude velmi konzervativní a pro mnoho lidí bude zase velmi progresivní. Pro někoho to bude jenom: "To dávno víme, to je jenom to, co vlastně děláme, pro nás to neznamená nic nového." Očekávám takové reakce, ale taky očekávám reakce: "Co nám tady říkáte, to je úplně zásadní změna, na kterou nejsme připraveni."

Tím jenom chci říct, že když se tam třeba dá důraz na kreativitu a kritické myšlení, o kterém jste hovořil, a naznačí se aspoň základní směr, co to znamená, a pokusíme se na tom dohodnout, že opravdu úkolem školy je podporovat kreativitu, je to skutečně obrovská změna v systému...

Podle mě je důležité vytvářet ve školách pocit bezpečí, podporovat žáky v tom, aby byli vnitřně motivováni ke své činnosti. Nemyslím si však, na rozdíl od některých kolegů, že well-being žáků je cíl sám o sobě, kdy bychom měli říkat: Pokud je takové a takové procento našich žáků ve škole spokojeno, je to školství dobré. Myslím si, že to je nutná podmínka dobré výuky, ale nikoli samostatný cíl.

Pořád platí, že školství je od toho, aby vzdělávalo, aby vedlo k nějakým kompetencím, a povede k nim skrze vytváření dobré atmosféry v jednotlivé třídě. To, že dítě se tam cítí dobře, je nepřímý indikátor dobrého vzdělávání. Špatné klima je pak zase kontraindikace dobrého vzdělávání. Nemyslím si, že ve škole, kde se student, žák cítí špatně, kde se cítí omezován, frustrován, se lze efektivně učit.


Celý rozhovor naleznete zde
První část rozhovoru naleznete zde