„Není lehké najít na školství v pojetí Marie Terezie něco pozitivního. Člověk má skoro pocit, že smyslem školy bylo tehdy vzdělání zabránit,“ popisuje pro Deník N historik a ekonom Tomáš Cvrček z University College v Londýně. Před čtyřmi lety dostal od nadačního fondu Neuron milionový grant na digitalizaci starých statistik a údajů z Rakouska-Uherska.
 |
| Tomáš Cvrček (nfneuron.cz) |
„Došel jsem k závěru, že reputace Marie Terezie je kladnější, než by si zasloužila,“ popisuje vědec a jmenuje několik důvodů: „Politika základního vzdělání nebyla příliš osvícená. Cílem bylo přinést masám ideologickou,nalejvárnu‘, proto bylo v osnovách tolik náboženství. A to náboženství se mělo podávat tak, že pánbůh přikazuje věrnost rodu habsburskému.“
Seznam povolených učebnic čítal jen pár položek a vzdělání muselo odpovídat stavu každého člověka. „Jiné vzdělání dostává sedlák, jiné měšťan, a pokud se člověk narodí jako aristokrat, bude mít svého preceptora a ten ho naučí latinu, řečtinu. Vzdělání nemá vzbuzovat ambice, nebo už vůbec ne nasazovat do hlavy myšlenky na společenskou změnu,“ líčí Cvrček a uvádí pedagogický ideál té doby: takzvanou tabulkovou metodu.
„Zavedl ji opat Felbiger, původem ze Slezska, tehdy čerstvě připojeného k Prusku. Spočívala v tom, že si děti memorovaly celé věty, definice. Rozepsal každou větu do tabulky podle prvních písmen slov. Takže když se učili otčenáš, rozepsal na tabuli ONJJNN, další řádky rozepsal do tabulky a pak to děti hromadně opakovaly. Byla to jediná přípustná metoda, a kdo se od ní odchýlil, dostal pokutu, postih,“ vysvětluje Cvrček...
„Máme představu, že to byli osvícení panovníci, kteří se snažili pozvednout lid, ale v kontextu to ve skutečnosti vypadá jinak. Člověk má skoro pocit, že smyslem školy bylo tomu vzdělání trochu zabránit. Komise, která měla na svědomí studijní záležitosti, měla zároveň na starosti cenzuru. Což je přinejmenším zvláštní,“ vysvětluje Cvrček.
Celý text naleznete zde
3 komentářů:
A jaky byl teda stav vzdelanosti pred tou Marii Terezii? Kde bychom byli dnes, kdyby Marie Terezie neudelala to, co polovina Evropy? Jake vyukove metody se pouzivali tehdy jinde v Evrope? Treba v Prusku? A ve Finsku?
Je tak tezke delat chytreho a neplacat pritom bulvarni nesmysly?
Ve Finsku určitě lepčí. Nejlepčí. No, pěknej výzkum. Takovej užitečnej.
Já teda nejsem historik, ale to, že se život lidí tehdy točil kolem náboženství a že Bible byla často jedinou knihou, ke které se dítko "z lidu" dostalo, vím. Pan historik to neví?
A jestli ví, opravdu se tomu diví, že ve školách se pracovalo s jedinou knihou, která byla k dispozici?
Doba byla prostě taková. Volba byla "naučíš se číst, psát a počítat" vs. "nenaučíš se číst, psát a počítat". Pokud se někdo domnívá, že zkostnatělé úřady aktivně bránily progresívním pedagogickým postupům, které by šlo bez problémů aplikovat v chalupních "školách" někde na vsi, odkud se lidé jednou za měsíc dostali do sousední vsi na trh, tak je prostě mimo.
Okomentovat