„Rodiče žáků pátých, sedmých a devátých tříd a studentů z maturitních ročníků se možná právě vzpamatovávají z nehezkého roku, ve kterém musely jejich děti, pokud se chtěly dostat na osmi-, šesti- nebo čtyřletá gymnázia, složit maturitu nebo jít na vysokou školu, čelit mašinerii přípravek a testů Scio nebo Cermatu. Pokud nemáte dítě, které zrovna bylo vystaveno tomuto cirkusu, pravděpodobně vás to nijak nevzrušuje. Ale ve chvíli, kdy se někdo z rodiny dostane do oněch krizových ročníků, budete na to koukat s úžasem a peníze z peněženky budou za přípravu, přijímací zkoušky a testy nanečisto mizet před očima…,“ píše Tereza Boehmová pro Aktuálně.cz.
 |
| Tereza Boehmová (twitter.com) |
Děti uvědomělých a také movitých rodičů už od září trénují v kurzech vzorové příklady, a přesto, že jsou zadání pokaždé jiná, styl, formulace, typ příkladů a postup výpočtů a úloh se v zásadě nemění. Čím více peněz do přípravek a testů nanečisto tedy investujete, tím větší šanci dítě má se pořádně nacvičit a proplout pak testem rychleji a lépe - pro přijetí na gymnázia se počítá vždy lepší skóre ze dvou pokusů...
Jak k tomu ale přijdou chudší rodiny, které nemají na to každý týden posílat dítě na testy nanečisto, zaplatit kurz a mít k tomu třeba ještě raději domácího učitele? Zajímavé je, že v zemi, kde se velká část populace staví na zadní u poplatků u lékaře, spokojeně jezdí zadarmo vlakem a nadává na drahotu, jsme schopni bez mrknutí oka tolerovat, že se tu rozjel pro děti nepříjemný a stresující, ale velice kvetoucí byznys s přípravnými kurzy a testy...
Systém, který tu fungoval po roce 1989 a který namísto centralizace svěřoval důvěru a organizaci přijímaček přímo ředitelům a ředitelkám jednotlivých škol, a nikdo tedy na testy nemohl jen natrénovat, byl daleko logičtější i spravedlivější. A vybíral zajímavější segment žáků vhodnější pro konkrétní školy. Žádný student totiž přesně předem nevěděl, z jakých úloh test bude složen, a musel jednoduše čerpat z toho, co se na své základní škole naučil a co je schopen vymyslet na místě. Tak systém zaručoval mnohem objektivnější výsledky, protože všichni měli plus minus stejné výchozí podmínky a řešili úlohy, které před tím nikdy neviděli, a plného počtu bodů pak mohl dosáhnout jen skutečný informovaný génius, který je schopen dobře reagovat v dané situaci na místě. A těch rozhodně není tolik jako žáků vytrénovaných k obrazu Scio-Cermatu.
Celý text naleznete zde
37 komentářů:
No ano. Možná byl ten byznys se strachem pravou příčinou zavedení testokracie v českém školství. Možná byla vata o objektivitě a podvádění pouhým trojským koněm k doručení lukrativního balíčku. Kdo ví? Už je to rozjeté, korunky se sypou, packy se mnou.
Nojo, pár stovek Kč za kurz a pár stovek za nějaké cvičebnice, celkově třeba i patnáct set, to je fakt likvidační.
Zvlášť když člověk vidí, jak jsou žáci chudobní. Značkovou mikinu nepotkáte, trička pět stovek za kus taky ne, chytré mobily za tisíce jsou science fiction. A kebab za stovku ve stánku, který úplnou náhodou bývá v blízkosti školy? Nenechte se vysmát. Jen plátěné mošny, okoralý chléb a ohmataný výtisk Jiráska, toť život uchazeče o střední školu.
A ten stres! Děti na ZŠ se neusmějí, stále jen sedí, ani nešpitnou, a celé přestávky studují a studují. Multikina a sociální sítě zejí prázdnotou... Na nic jiného, než na zkoušky, nemyslí. Hrůza je to, pani.
Docela by mne zajímalo, zda tomu aspoň slečna sama věří.
Pane Portwyne, Vy prostě paní Boehmovou urážíte. Naznačujete, že nepíše pravdu, že si vymýšlí. Přitom, jako učitel, který evidentně má zájem o to, co se děje i mimo jeho školu, jste se velmi pravděpodobně setkal i s dalšími podobnými zkušenostmi. Paní Boehmová není ani zdaleka jediná, kdo píše o tomto "cirkusu", byznysu a s tím spjatých nerovnostech.
Je možné že opravdu žijete v jiném světě, v tom, který popisujete ve svém příspěvku, ve světě, v němž se všichni středoškoláci pohybují v rozmařilé hojnosti a rozpočty jejich rodičů si nějakých "tisícovkových" výdajů navíc ani nevšimnou. Ale mohu Vás ujistit, že opravdu nikoli všichni v takovém světě žijí.
Navíc, kdesi jste psal, tuším cosi takového, že jste "prostý kluk z Podkrkonoší, pokud vím učíte v Chrudimi. Dovoluji si zapochybovat, že i Vy jste se nesetkal a nesetkáváte s tím "jiným", chudším světem...
Pane Komárku,
můj příspěvek byl jistě ironický, nicméně můžete uvéste jeden jediný výrok, jímž slečnu urážím?
Nepopisuji svět, v němž se všichni středoškoláci pohybují v rozmařilé hojnosti, to opravdu ne.
Především popisuji "základoškoláky".
Za druhé se ve školách pohybuji, a pohyboval jsem se i dříve, kdy byla ekonomická situace horší. Plýtvání ze strany dětí je někdy otřesné. Viděl jste to někdy?
Pane Komárku, kolik znáte dětí v 9. třídě, které nemají smartphone kvůli chudobě rodiny? A pokud nějaké znáte, kolik z těch děti je aspoň průměrně inteligentních?
Jistěže se může objevit chytré nemajetné dítě. Možná dokonce nemá ty čtyři stovky na dvě knihy (jednu češtinskou a jednu matematickou), které na přípravu plně stačí... čtyři stovky je cena čtyř krabiček cigaret. Ano, může takové být.
Ovšem že by to bylo běžné, jak si slečna představuje, nebo aspoň předstírá, že si představuje, to fakt ne.
K přijetí na gymnázium prostě musíte vyvinout nějaké úsilí - dítě i rodiče. Nevím, jaká je situace v Praze, ale tady ve Východních Čechách se to dá pořídit za zhruba 1500 Kč (včetně kurzu za 720 Kč, který také není nutnou podmínkou). Pokud někdo objektivně není schopen dát 1500 Kč za rok a má nadané dítě, měl by se obrátit na někoho, kdo mu pomůže. Pokud by to bylo v mé moci, klidně i na mne.
V článku je ovšem jedna pravdivá věc, a to upozornění na byznys, který z toho má společnost Scio. Ovšem nejsem si jist, jestli zrovna tohle se hodí ;o)
Pane Portwyne,
tváříte se, že netušíte, čím jste snad paní Boehmovou urazil - ostatně, proč ji stále titulujete "slečna"? - chcete citaci a zároveň píšete: "Ovšem že by to bylo běžné, jak si slečna představuje, nebo aspoň předstírá, že si představuje, to fakt ne."
Poznámce ohledně Scia nerozumím - náznak čeho? Ten text tu je, Scio je v něm zmíněno, odkaz na celý text tu je také... Tak, co by se nehodilo?
A pokud jde o byznys Scia, tak je kritika oprávněná? A pokud jde o Cermat, tak je kritika neoprávněná?
Bohužel od pana Portwyna lze už jen těžko očekávat něco jiného. Ale to je jeho věc.
Vzpomněl jsem si při této příležitosti na starší článek Stanislava Komárka. V Hospodářských novinách (1. 2. 2010) nazval všeobecné volební právo evoluční pastí a přirovnal společnost, která ho zavedla, k jelenovi rodu Megaloceros, který nepřežil vinou svých obrovitých parohů. A hned spojil přírodovědu s ideologií: „Vzhledem k tomu, že většina voličů je málo majetná, málo vzdělaná a v problematice vedení státu málo orientovaná, dochází pak ve všech podobných společnostech postupně k etablování vlád, které slibují mnohem větší sociální výdaje, nežli mohou z výnosu daní bez rizika učinit.“
Ukázkově elitářsky tak odmítl připustit možnost změny údajně přirozeného stavu společnosti, jen s okázalým důvtipem přirovnal člověka-voliče k vyhynulému jelenovi. Inu, kdo se nechce stát blížencem Megalocera, ať alespoň platí za testy. Že jsou ve skutečnosti jen výživou pro růst "parohů" ještě větších? A kdo ty "parohy" vlastně hrdě nosí na hlavě, přesněji "v hlavě"? Ještě že nejsou vidět!
No, cetl jsem cely clanek (ktery se teda na puvodnim portale jmenuje "Doba Scio-cermatovska preje cvicenym studentum. Skutecne talenty se ztraceji"*) a nic moc…
Male plus by mohlo byt za to, ze jako explicitni priklady byznysu tam jsou jen Scio a Gymnazium Na Zatlance a ne Cermat, ale celkove to vyzniva jen proticermatovsky. Inu, co cekat z Economie…
*) Taky nic moc, skutecny talent se neztrati… A uplne nejlepsi je cviceny talentovany…
Pane Komárku,
paní vypadá velmi mladě. Slovo "slečna" jistě není urážkou, naopak.
Takže urážkou je co z tohoto:
a) když napíšu, že si paní něco představuje,
b) když napíšu, že paní předstírá, že si něco představuje, nebo
c) když napíšu, že to není běžné?
Scio je soukromá společnost. Na jejich stránkách se píše: "Jsme soukromá společnost a jedním z našich cílů je tvorba zisku." Scio nabízí i "paralelní vzdělávání" (www.scio.cz). Scio je ve velmi přátelských vztazích se společností EDUin (https://www.scio.cz/o-spolecnosti/partnerstvi-a-spoluprace/), která je blízká i tomuto webu.
Být ziskovou společností je jistě O. K., jen jsem se pousmál nad tím, zda jste si náznakem kritiky ke Sciu neudělal zle. Víc za tím nehledejte.
CERMAT je instituce, která za účelem vytváření zisku vytvořená není. Nevím tedy, zda CERMAT provozuje nějaký "byznys". Jak jste to s tím "byznysem CERMATU" myslel?
Pane Portwyne, nemá smysl tu diskusi natahovat. Na zjevné provokace - ohledně té urážky, odpovídat nebudu.
Ke Sciu a EDUinu: Co znamená, že EDUin je blízký tomuto webu a že bych si kritikou Scia mohl udělat zle? To je jen taková provokace, manipulace, že?
A k Cermatu: Je zřejmé, že ten byznys se točí kolem a kvůli testování, jehož autorem je Cermat.
Klidne to protahnete a napiste, proc jste zmenil titulek clanku…
A Cermat neni autorem testovani, kolem ktereho se toci byznys (to je MSMT, vlada a parlament tak z roku 2002), ale autorem testu, ktere si muze kazdy stahnout v 8x3 variantach z predchozich let uplne zadarmo.
Pane Komárku,
to fakt neustojíte ani vtípek?
Že slovo slečna není urážkou, na tom trvám, a zbytek rovněž nevidím jako urážku. Vy máte holt jiný názor.
Je mi to jasné. CERMAT sice žádný byznys neprovozuje, ale když hypotetický pan Novák někomu prodá doučko a inkasuje za to peníze, není to byznys pana Nováka, ale byznys CERMATU. Už chápu.
Hruška s jabkama. Sciofert vyrábí přijímačky a zároveň přípravu na ně. Milionový byznys. Ale proti tomu se naše předposraná publicistika nevyjadřuje. Cermat je prostě snadnější kořist.
Pane Sotoláři, netuším, proč by publicisté měli být "předposraní" ze Scia. Navíc kritika role, kterou Scio sehrálo v testování u nás není, myslím nijak výjimečná. V této souvislosti připomínám text ČŠ:
Josef Hubeňák: SCIO a pět "P" našeho školství (Pedagogické Podnikání - Pohroma Pro celou Populaci)
http://www.ceskaskola.cz/2019/01/josef-hubenak-scio-pet-p-naseho.html
Bílá vrána i zde. Kolik takových odkazů v tisku najdete? Jak si to vysvětlujete vy? A podívejte se na EDUin: i statečný elf mlčí. Scio je daleko větší byznys než Cermat.
Pane Sotoláři je to možné. Ale nejsem si jist, zda by testy byly pro Scio takový byznys, kdyby nebyl Cermat. A nejen pro Scio. Kolik jen je učebnic "ušitých" na státní maturitu? Pokud existuje centrální testování, nelze se divit, že pro soukromé organizace jsou tím vytvořeny mimořádně dobré podmínky. Těžko by se dalo něco namítat, kdyby to bylo ku prospěchu kvality vzdělání. Jenže není.
Obecně není dobré, že to, co by měl dělat stát, tedy vést institucionalizovanou debatu o školství, nahrazují organizace nestátní. Ty by měly takové diskusi pomáhat, ne ji ale nahrazovat a mít v rozhodování často větší váhu, než by jim měla náležet. A to ještě podle toho, jak jsou v dané době aktuální politické zájmy. Takhle současná maturita vznikla. Sondu Maturant realizovalo Scio, ale aby stát netahal za příliš krátký konec, vznikl Cermat. Dopad na vzdělání je stejný.
Pokud je na některé škole výuka organizovaná tak, že neposkytuje žákům možnost dostačující bezplatné přípravy k přijímacím zkouškám na SŠ, je věcí rodičů, aby se toho jako nárokové věci dožádali. U ředitele školy, u zřizovatele, u ČŠI atd. Není pravda, že za případné vady v přípravě žáků na PZ SŠ může především Cermat, jak píše ta paní. Mohou za to především jednotlivé školy, kde není něco v pořádku, a rodiče, kteří se proti tomu neozvali a nedožádali se důsledně svých nároků.
J.Týř
Obecně není dobré, že to, co by měl dělat stát, tedy vést institucionalizovanou debatu o školství, nahrazují organizace nestátní. Ty by měly takové diskusi pomáhat, ne ji ale nahrazovat a mít v rozhodování často větší váhu, než by jim měla náležet.
V podstatě souhlasím, jen drobná připomínka. Stát nemůže sám vést debatu, spíše by ji měl prostřednictvím MŠMT moderovat. Pokud slovem "vést" míníte toto, tak výhrada samozřejmě padá.
Kdyby nebyl Cermat, tak by onen byznys připadl nějaké jiné společnosti/společnostem. Scio má nejsilnější pozici na trhu. Po dalším posílení (a likvidaci Cermatu) by se tato pozice blížila monopolu.
Děkuji panu Komárkovi za odkaz na text profesora Hubeňáka, který mi unikl (ten text, ne JH).
Přijímačky do SŠ i maturity by měly být konstruovány tak, aby příslušné základní (jádrové) učivo byli učitelé schopni naučit v 50 až 80 % výukové doby a aby ve zbytku té doby měli prostor pro vlastní tvořivost. Systém s osnovami to umožňoval. Systém RVP/ŠVP nikoli. Revize RVP to má znovu umožnit. NÚV to nedokázal. Udělá to tedy MŠMT nebo nástupce NÚV...
Systém, který tu fungoval po roce 1989 a který namísto centralizace svěřoval důvěru a organizaci přijímaček přímo ředitelům a ředitelkám jednotlivých škol, a nikdo tedy na testy nemohl jen natrénovat, byl daleko logičtější i spravedlivější. A vybíral zajímavější segment žáků vhodnější pro konkrétní školy. Žádný student totiž přesně předem nevěděl, z jakých úloh test bude složen, a musel jednoduše čerpat z toho, co se na své základní škole naučil a co je schopen vymyslet na místě. Tak systém zaručoval mnohem objektivnější výsledky, protože všichni měli plus minus stejné výchozí podmínky a řešili úlohy, které před tím nikdy neviděli, a plného počtu bodů pak mohl dosáhnout jen skutečný informovaný génius, který je schopen dobře reagovat v dané situaci na místě.
Hloupost, anebo neznalost.
Především mnohé školy zveřejňovaly zadání loňských přijímacích zkoušek. Není tedy pravda, že žádný "student" (myšleno zřejmě žák), řešil "úlohy, které před tím nikdy neviděl" a na které "nemohl natrénovat".
Doučování k přijímačkám samozřejmě není žádný nový objev, který by zde před Cermatem nebyl.
Doučovalo se běžně dokonce i v předlistopadových časech a ani tenkrát to nebylo zadarmo. Tudíž ti majetnější mají výhodu plynoucí z vlastnictví svého majetku jaksi z logiky věci.
"Přesně předem" se mnohem snáze prozrazují zadání úloh, které vznikají na místě a nikoliv těch, které se ve stejný okamžik otvírají v celé republice. Takže pojetí pojmů spravedlnost a objektivita by asi zasloužilo dovysvětlit.
No a pokud se "stejných výchozích podmínek" týče, ty nikdy úplně stejné nebudou a ani být nemohou. Ledaže bychom naklonovali všechny experty a obsadily všechny školy stejnými klony matikářů, češtinářů, atd.
Mým selským rozumem se jeví, že pokud na jedné škole mají přijímačky jednodušší a na druhé obtížné, tak nemají uchazeči podmínky "stejné". A naopak, pokud se všem měří stejným metrem, je to spravedlivější. Ale asi tomu "novému pojetí spravedlnosti" prostě nerozumím.
Urážka je všechno, co za urážku prohlásí pan Komárek.
To už byste měl vědět, kolego Portwyne. :-)
Například tímto příspěvkem jsem pana Komárka určitě urazil. :-)
pr. Myslíte, že ty školy, které za starých přijímaček zveřejňovali svá předešlá zadání, tato zadání pak zopakovaly? Víte jak vypadaly staré přijímačky?
Myslíte, že se snáze podvádí, když jsou zadání různá, nebo když jsou stejná.
Od přijímaček na sš k přijímačkám na vš. Co si myslíte o tomto:
Pro školy je to (testy scio) výhodné, až na to - a o tom se letos přesvědčila například pražská Fakulta sociálních věd UK, obor žurnalistika, která testy Scio měla místo vlastních přijímaček poprvé -, že jimi úspěšně projde zcela jiný profil a typ studentů, než na školu přicházel dřív. Uchazeči navíc prozrazují, že do přípravy a opakování testů (počítá se nejlepší výsledek ze všech pokusů, které student podstoupí, vypsáno je šest termínů) investovali vysoké částky. Pokud si totiž zakoupíte doporučenou příručku s přípravnými testy Scio, zaplatíte si k tomu přípravný kurz a pak opakovaně chodíte na testy, abyste měli lepší výsledné skóre, můžete se dostat klidně k částce 10 tisíc korun i více. A to si nemůže dovolit každý.
odkaz zde, https://nazory.aktualne.cz/komentare/doba-sico-cermaticka-preje-cvicenym-studentum/r~3742a0309be311e98aa4ac1f6b220ee8/
"Natrénovaní studenti pak na konci procesu dosahují v testech již téměř plného počtu bodů, protože lépe rozeznají typ příkladu a jsou díky tomu rychlejší než někdo, kdo test vidí poprvé a musí studovat zadání a vymýšlet řešení na místě, což se v daném limitu nedá prakticky stihnout."
"Když nahlédnete do výsledkových listin dobrých škol, jsou na prvních místech většinou děti s maximem bodů ze všech testů a pořadí mezi nimi pak rozhoduje jen průměr vysvědčení."
"Čím dál víc rodičů dětí na základních školách, kteří už jednou vyzkoušeli systém přijímání přes Cermat, právem panikaří a snaží se děti vzít ze základních škol už z pátých tříd, aby maximalizovali počet pokusů (z páté, sedmé a deváté) o přijetí na vybranou školu. Tím ale značně komplikují situaci na základních školách, kde se ve třídách děti opakovaně "přesívají". To je nepříjemné pro školy (které v páté a sedmé ztrácejí žáky) a je to z psychologického hlediska těžké i pro děti, které to z různých důvodů nezkoušejí, nebo se na gymnázium nedostaly a "zbyly" na základní škole. Například ve třídě mojí dcery zůstalo z původních 26 žáků v první třídě po odchodech z páté a sedmé jen 12 dětí."
Doporučuji přečíst celý článek. Někdy pohled zvenku přináší osvěžující vhledy.
Už to začíná naplno bujet. Viva la testokracia.
TESTOKRACIE NEBO KÁDROKRACIE?
Samozřejmě, že na tom článku a na jeho kritice testování je něco pravdy. Testy jsou náročné a znevýhodňují nejen kecaly, kteří nic neumí, ale i ty, kteří ne vlastní vinou nemají dobrou výuku ve škole.
Co by se asi stalo, kdybychom odstranili známky a testování? O osudech dětí ve zhlouplém a podfinancovaném školství by rozhodovalo slovní hodnocení, kádrové posudky od zhlouplých kádrujících pedagogů, kteří nahradí učitele? Snaha SŠ nabrat do náhlavně financovaných škol co nejvíc dětí? Výběr těch "správných" dětí do výběrových škol podle slovních honocení (rozuméj kádrových posudků)? Podle jakých kritérií budou ta kádrovácká kritéria pro žáky a učiteke tvořena? Školy jako slunečné zahrádky nebo lesní paseky? Povinné lampiónové, prvomájové, ekozelené a bůhví jaké dalši průvody jako kádrovácké plus? Neúčast učitele na Školní pyžamové noci jako kádrovácké mínus nebo důvod k výpovědi?
Viva la kádrokracia?
TESTOKRACIE NEBO KÁDROKRACIE?
J.Týř
Abych doplnil kolegu Poste.restante: Placená příprava na přijímačky samozřejmě byla už v 90. letech, kdy jsem nastoupil jako učitel na ZŠ. Nepamatuji se přesně, ale stálo cca 600 Kč jen za matematiku. Dělal jsem si kvůli tomu živnostenský list...
Přijímačky z matematiky na gymnázium a průmky byly postavené jednoznačně hůře, než jsou ty cermatí. Na gymnázia, kde byl velký převis poptávky, se lámaly na dost obtížném lomeném výrazu, který byl za mnoho bodů. Pokud uchazeč udělal chybu na začátku úprav, už se vezl a složilo se mu všechno.
Systém, kdy je více jednodušších úloh, které průřezově prozkoumají znalosti a schopnosti uchazeče, považuji za lepší. Tvrzení některých autorů, že "rozhoduje jediná chyba", je obyčejná lež. Ztráta jednoho ani třeba čtyř bodů uchazeče nevyřadí, musí toho zkazit o dost více.
Centrálně dané zkoušky v zapečetěných krabicích jsou méně citlivé na lokální protekci/korupci. Na Cermat je vidět, je neustále pod drobnohledem kritiků, kteří čekají na sebemenší procesní chybu. Naproti tomu koho z novinářů zajímá zabezpečení zkoušek na gymnáziu Konice? (Kolegové z Konic prominou, to byl jen příklad.)
KÁDROKRATICKÁ REFORMA ŠKOLSTVÍ JE UŽ ZAHÁJENA STRATEGIÍ 2030+, VE KTERÉ JSOU EDUIN A EDUZMÉNA PARTNERY MŠMR A VLÁDY ČR?
Podle jakých odborných nebo kádrových kritérií byl jmenován expertní tým pro Strategii vzdělávání 2030+, který považuje soukromé kádrovácké nevládní organizace za partnery?
Kdo a jak bude rozhodovat o kritériích? Jaká to budou kritéria? Barva ponožek, trenýrek a triček? Počet odznáčků z aktivistických hnutí? Rozhochovat o školství v České republice budou rúzní kartouzové a šlejškové a MŠMT jim u toho bude i nadále panáčkovat, jak už se to "pilotážně děje"?
Viz např.
ZREKONSTRUUJE MŠMT ČR EXPERTNÍ TÝM PRO PŘÍPRAVU STRATEGIE VZDĚLÁVÁNÍ 2030+?
http://www.ceskaskola.cz/2019/07/zdenek-slejska-jinde-zkratka-na.html
MŠMT ČR JE NEZODPOVĚDNÝ AKTIVISTICKÝ SPOLEK?
TŘI EPICENTRA VLÁDNÍHO JADERNÉHO VÝBUCHU VE ŠKOLSTVÍ - STAV 2019-06
http://www.ceskaskola.cz/2019/06/pro-mou-tridni-jsem-trapna-rekla.html
NASTANE ZJEDNÁNÍ NÁPRAVY NEBO POKROČÍ POKROČILÁ AKTIVISTICKÁ PARALÝZA* MŠMT ČR?
Bude vyšetřeno NÚVí hnízdo?
http://www.ceskaskola.cz/2019/06/vyzva-k-zastaveni-revizi-ramcoveho.html
Poste.restante
Všiml jsem si ;o)
Pane Portwyne,
proč by učitelé z Konic a odkudkoli odjinud měli podvádět?
Nepřipadá Vám to jako paradox? Jste velmi citlivý na to, jak píšou novináři o učitelích, opakovaně v médiích nacházíte záměrná "kopnutí" do učitelů... A sám se přiřazujete k těm, kdo říkají, že centrální systém je mimo jiné dobrý a nutný proto, že učitelé podvádějí...
proč by učitelé z Konic a odkudkoli odjinud měli podvádět?
Protože to dostanou "nařízeno"?
Protože se hlásí na jejich školu jejich vlastní dítě, dítě příbuzného, dítě nadřízeného, dítě známého, dítě stranického šéfa, dítě, jehož tatík za zadání prozrazené předem dobře zaplatí, …?
Nepřipadá nám to jako paradox, protože víme, o čem mluvíme.
Jsme mimořádně citliví, když někdo učitele bezdůvodně uráží, osočuje, nebo jim nasazuje psí hlavy za něco, co není v jejich moci. Když někdo nafoukne nakresleného "jakože-hada" do rozměrů plejtváka obrovského. Nebo když si někdo účelově vymýšlí a lže.
Ale to neznamená, že jsme slepí hluší a chodíme světem učeben a sboroven s klapkami na očích.
A že na mnohých školách fungoval a do určité míry funguje pořád korupční systém, to je prostě fakt, který nevidí a popírají pouze ti, kteří ho vidět nechtějí.
Zákony a pravidla se přijímají kvůli pár procentům těch, kteří podvádějí a kradou a ne kvůli té stonásobně větší skupině těch, kdo nepodvádí a nekrade. To Vám ještě nedošlo?
Vážně pane Komárku, nechcete se raději vyjadřovat k oblasti, které rozumíte aspoň trochu?
Pane Komárku,
nikdy jsme netvrdil, že všichni učitelé jsou dobří či poctiví.
Samozřejmě, že se může objevit nepoctivý učitel.
Skutečně nechápete rozdíl mezi odsuzováním učitelů en bloc, jak to činí novináři, a připuštěním existence nepoctivého učitele, nebo několika takových?
Názorný příklad:
Novináři jsou zkorumpovaní.
vs.
Novinář může být zkorumpovaný.
Chápete ten rozdíl? Ano, nebo ne?
MINISTERSKY ASISTOVANÉ KÁDROVÁCTVÍ TENTOKRÁT EDUINU NEVYŠLO?
BLAMÁŽ S DŮTKOU ZA KLIMA.
CO BUDE DÁL?
Podle katalogového listu žákyně Mezgerová sice za poslední čtyři roky nějaké důtky nasbírala, například za drzé chování vůči vyučujícím, žádná ale nebyla udělena v posledním pololetí, a tudíž nemůžou souviset s jejími mimoškolními aktivitami. První stávka za klima proběhla v Česku letos 15. března...
Mezgerová poprvé prohlásila, že dostala důtku třídního učitele, na kulatém stolu s názvem Důtka za klima, který pořádala Stálá konference ve vzdělávání a EDUin. To, že důtku opravdu dostala, následně několikrát Aktuálně.cz zopakovala s tím, že hlavním problémem byla její častá absence, protože jako mluvčí Fridays For Future se kromě stávek účastnila i různých diskusí...
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/podle-skoly-si-mluvci-fff-tridni-dutku-vymyslela/r~8e2f1ad69d0511e9b7740cc47ab5f122/?
Tak co, milí "protitestoví a protiznámkovací slovně hodnotící kádrováci"? Dochází Vám, k čemu všemu může vést váš kádrovácký aktivismus? Opravdu si myslíte, že testování, známkování a dokládání subjektivních názorů fakty je k ničemu? Školy se kvůli vám stanou jakýmisi kádrovacími ústavy bez známek, testů a zkoušení? Bez morálky a kázně? Nebudou už to vzdělávací ale kádrovací ústavy, kde žáci začnou lovit kádrové bodíky všemožnými způsoby včetně ministersky posvěcovaných aktivistických protiučitelských komplotů?
Nezoufejte! Katouzovsko šlejškovský Eduin a Eduzměna přeci jsou partnery pro Strategii vzdělávání 2030+ a ministerstva Babišovy socdemácky podpírané vlády jim poklonkují už i na jejich z prstu vycucaných seancích typu DÚTKA ZA KLIMA. I když žádná taková důtka fakticky nebyla...
Už možná chybí fakta kádrovácky zcenzurovat například "strategickým vládním prohlášením" zodpovědných učitelů za známkující extrémisty a důtkařské teroristy?
Hnutí ANO vzniklo v roce 2011 jako protikorupční hnutí. Bude-li takto pokračovat, může se stát, že tenhle jeho náboj dost trapně vyšumí. Ve školství má příležitost dokázat, že to tak není. Uvidíme, co bude dál.
Nemám děti školou povinné ale vím, že cena dělá zboží. Bezplatné školství je tedy pouhá úschovna dětí, kde nikdo nic moc nemusí. Pak nezbývá , než si připlatit za výuku, není-liž pravda? Vše je v rukou trhu a poptávky. "Táto ten náš kluk je asi nějakej blbej, zapatíme mu kurz."...to v tom lepším případě. Častěji za vše můžou ty učitelky...nic nenaučí.
"Děti uvědomělých a také movitých rodičů už od září trénují v kurzech vzorové příklady, a přesto, že jsou zadání pokaždé jiná, styl, formulace, typ příkladů a postup výpočtů a úloh se v zásadě nemění."
Prosil bych nějakou studii, která ukazuje, jaký podíl dětí uvědomělých a movitých rodičů už od září trénuje v kurzech vzorové příklady a jaký podíl dětí je to u nemovitých, nebo neuvědomělých rodičů. Prosil bych také o definici pojmu "uvědomělý" a "movitý". A pak bych prosil o nějaký test hypotézy, že tyto podíly jsou statisticky signifikantně odlišné. Do té doby je to povídání typu - bába na pavlači povídala.
"Čím více peněz do přípravek a testů nanečisto tedy investujete, tím větší šanci dítě má se pořádně nacvičit a proplout pak testem rychleji a lépe - pro přijetí na gymnázia se počítá vždy lepší skóre ze dvou pokusů..."
Opět bych prosil nějakou studii na toto téma. Jaká je korelace mezi objemem investovaných peněz a úspěšností u přijímaček?
"Jak k tomu ale přijdou chudší rodiny, které nemají na to každý týden posílat dítě na testy nanečisto, zaplatit kurz a mít k tomu třeba ještě raději domácího učitele?
A jak příjdou k tomu, že bez povinných přijímaček si bohatí studium na gymnáziu zaplatí? Povinná centrální přijímací zkouška je překážkou pro všechny stejnou a bohatým hlupákům znesnadňuje přijetí úplně stejně, jako chudým hlupákům. Nadané děti nepotřebují žádné cvičební opičárny.
"Systém, který tu fungoval po roce 1989 a který namísto centralizace svěřoval důvěru a organizaci přijímaček přímo ředitelům a ředitelkám jednotlivých škol, a nikdo tedy na testy nemohl jen natrénovat, byl daleko logičtější i spravedlivější."
Jako že si každý udělal testy jak chtěl, třeba s chybami, nebo že se nabíralo protekčně (jak tomu říká tajný - podle toho, jak se kdo "hodil" do profilu školy)? Co je na tom spravedlivějšího? Za nás se počítal Běloun. Ten byl k dispozici ve školní knihovně - považte Boehmová - zcela zdarma! I dnes si v městských, či školních knihovnách běžně můžete vypujčit potřebnou literaturu. Svádět neúspěch na to, že ti druzí si to nacvičili, protože na to mají, zatímco já jsem se připravit nemohl, protože na to nemám, je ubohá výmluva. Na dvě knížky má každý a na stránkách Cermatu jsou k dispozici volně ke stažení všechny testy z předchozích let s klíčem ke správným odpovědím i ukázkové testy. Kdo si je všechny projde, má nacvičeno - na rozdíl od toho chaosu, kdy si jedna škola dá do testů vyloženě debilní otázky typu do kterého zálivu se vlévá Ganga a druhá si tam dá třeba otázku na znalost Starého zákona (a přijetí je víceméně otázkou náhody - což je zřejmě ten žádoucí stav, aby se v tom dalo schovat to "hodí se do profilu školy").
"Žádný student totiž přesně předem nevěděl, z jakých úloh test bude složen, a musel jednoduše čerpat z toho, co se na své základní škole naučil a co je schopen vymyslet na místě."
Ano, tak to právě neví ani dnes. Ano, příprava na centralizovanou zkoušku a příprava na zkoušku, u níž nemám potuchy, jestli bude ze zeměpisu, fyzikálních veličin, nebo teologie, je jistě jiná. Do disputace - co je spravedlivější, bych se ale raději nepouštěl. nemuselo by to dopadnout po Boehmovsku.
"Tak systém zaručoval mnohem objektivnější výsledky, protože všichni měli plus minus stejné výchozí podmínky a řešili úlohy, které před tím nikdy neviděli, a plného počtu bodů pak mohl dosáhnout jen skutečný informovaný génius, který je schopen dobře reagovat v dané situaci na místě. A těch rozhodně není tolik jako žáků vytrénovaných k obrazu Scio-Cermatu."
Ano, paní Boehmová si, stejně jako tajnej, plete význam pojmu "objektivní". Alespoň vidím jednou, jak vapdá taková osoba, když identity tajného mi dosud nebylo dopřáno se nadíti. A to nemluvím o tom, že školní přijímačky se dají šikovně natrénovat za patřičný obnos velmi, ale opravdu velmi snadno. A právě tuto "volnost" podezřívám z toho, že je pravým důvodem pro podobné stesky.
Co je to vlastně "systém s objektivními výsledky"?
Systém je nějak nastaven. Buď je nastaven pro každého stejně = je objektivní, nezávislý na subjektivních dojmech, osobních vztazích atd. Nebo je individualizován, ušit na míru jedinci (subjektu) = není objektivní.
Ale "objektivní výsledky", tomu nerozumím. Mám za to, že když jsou zkoušky na stejný typ školy pro různé lidi různé, je systém méně objektivní.
Že by přijímačky na kuchaře měly být jiné, než přijímačky na gymnázium, si myslím, taky, ale pokud rozumím článku, tak paní Boehmová chce, aby zkoušky na gymnázium byly školu od školy odlišné, protože gymnázií se její článek týká.
Pak by mne zajímalo, jaký má význam, aby se zkoušky na stejný typ školy lišily. Tedy jiný význam, než uplatnění nějakého "specifického hlediska". Kolega Poste.restante jich vyjmenoval řadu.
Okomentovat