Pokud žáci ve škole diskutují a argumentují, víc se toho naučí. Vžité přesvědčení, které dosud mělo jen malou oporu ve výzkumných datech, potvrdili odborníci z Masarykovy univerzity v Brně. Sledovali více než 600 žáků devátých tříd. Výzkum nyní publikovali v časopisu Learning and Instruction. Informuje ČTK.
Celý text naleznete zde
Článek v Learning and Instruction naleznete zde
Nejčtenější články
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
8 komentářů:
Že ta souvislost existuje nepochybuji. Akorát mě odborníci z Masarykovy univerzity v Brně nepřesvědčili, zda tu implikaci nemají obráceně. Totiž že správně má být: pokud se student víc naučil, pak také více argumentuje. ////
"Podle odborníků z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity existuje silná individuální souvislost mezi promluvami konkrétního žáka a jeho výsledky v testu čtenářské gramotnosti. Čím víc ve výuce hovoří a argumentuje, tím lepší má výsledky."
"Odborníci při výzkumu měřili délku promluv žáků a také sledovali, jak často argumentují… … Aplikace na tabletu ukazovala rozložení žáků ve třídě a badatelé tak mohli jednoduše monitorovat jejich aktivitu ve výuce. Kvalitu žákovského učení následně vědci zjišťovali prostřednictvím testů čtenářské gramotnosti zadávaných Českou školní inspekcí v roce 2017."
Nevim, co je novinarska zkratka a co vychloubani se vedcu z Brna, ale podle toho vycucu vyzkum prokazal, ze zaci, kteri ve skole vice argumentuji, dosahuji lepsich vysledku v testech ctenarske gramotnosti (=+/- "vice se nauci").
A ne "vice argumentovani => lepsi vysledky" (i kdyz to teda asi urcite plati taky, akorat se musi pri praci se skupinou deti s poctem N>1 dat bacha na to, ze nektere budou argumentovat na ukor druhych)
No, obávám se, že tým v čele s paní docentkou Šeďovou, nerozumí tomu, co to znamená testovat statistickou hypotézu. Výzkum zajímavý, ale ve skutečnosti ta interpretace výsledků není implikace "pokud žáci ve škole argumentují, víc se naučí", nýbrž "žáci, kteří ve škole více argumentují, mají lepší výsledky v jednom testu čtenářské gramotnosti". Žádnou kauzalitu uvedený výzkum neprokazuje. Rozhodně z toho tedy nelze vyvozovat návod, kterak dosahovati lepších výsledků ve čtenářské gramotnosti. Pokud toto někdo tvrdí a chce na základě toho činit nějaká rozhodnutí o vzdělávacím procesu, tak se zase za deset let sejdeme a budeme opět mudrovati nad tím, proč to nefunguje. A jsme zase u té lippmannovské interpretace. Interpretovat výsledky může někdo, kdo rozumí použitým metodám, nikoliv někdo, kdo má temno, nebo šero.
Asi stojí za to si tu studii nejdřív přečíst, ne? Je možné, že by ti autoři-badatelé rozuměli své věci víc než někteří glosátoři?
Někde ke konci stojí "It is possible that the differences between our finding that vocal students have better learning outcomes than silent students and the findings of O'Connor et al. (2017) that silent students have the same outcomes as vocal students may be, to some degree, explained with reference to different study designs. O'Connor et al. (2017) collected data in classes in which students underwent an intervention focused on the implementation of talk-intensive instruction and had been socialized for a long time in a culture of active participation, including active listening. The authors concluded that even the students who did not speak in the observed lessons were engaged and therefore were able to benefit from the whole-class discussion. This was probably not the case for the classrooms in our sample. Our data indicate that teaching in these classrooms was rather traditional, with a small proportion of student talk."
A o kousek dál v závěru se může ten, kdo chce, i poučit třeba sám o sobě: "it may enable us to discover what leads some students to be vocal and others to remain silent. In addition, thanks to qualitative data, we should be able to identify with greater specificity the reasons for non-participation: are silent students simply disaffected, or rather do they not feel the need to speak even though they are fully engaged? Are there any barriers that discourage them from participation? In addition to the focus on the characteristics of individual students, the wider context of classroom culture needs to be explored in greater detail because the conditions of participation are necessarily socially construed. The question remains: In what ways do the teachers’ behavior and expectations influence whether the student engages? And further, what is the role of peer relationships and interactions in the classroom in this respect?"
Vždy je užitečné si nakonec položit otázky.
Předpokládám, že vy, pane Hausenblas, jste to četl. Tak mě tedy poučte, KDE se tam zdůvodňuje, kterým směrem ta implikace (a příčinná souvislost!) platí. ////
Já to v těch vašich citacích nevidím. Naopak podle těch citací to IMO vypadá, že sami autoři to netuší. ////
Je možné, že by ti autoři-badatelé rozuměli své věci víc než někteří glosátoři?
Nechci mluvit za jiné glosátory. A za sebe to obecně, a priori, nemohu vyloučit. Avšak občas se (i na stránkách ČŠ!) objeví dílo, kde je zřejmé nejen že autoři-badatelé NEROZUMÍ své věci víc než někteří glosátoři, ale že ani netuší, jak má vypadat takový výzkum. ////
Pane Hausenblasi, já jsem ji samozřejmě přečetl, než jsem napsal svůj komentář. Metodicky vidím v té studii více problémů, např. rozdělení efektů na fixed a random. Když odhlédnu od toho, že bych uvítal nějaký test hypotézy, že ten model vůbec něco vysvětluje (analogii F-testu), vysvětlení například toho, proč jsou počty odlišné pro různé proměnné (např. proč HISEI je jen u 582 studentů z 602) apod., tak musím kategoricky nesouhlasit s interpretací výsledků. To je mimochodem zcela standardní chyba ukazující na úroveň podobné "vědy", v níž je přání otcem myšlenky. Příště by bylo dobré, kdyby se na formulaci závěrů nějakým způsobem podílel někdo, kdo chápe, jaká nulová hypotéza se v testu nezamítla.
Ano, je důležité si položit otázky. Jen normální člověk si je pokládá zadarmo a nchce za to další zářez, či další písmenka před, či za jméno. Záměr dobrý, ale provedení pokulhává.
Já už na ty aktivisty jsem alergický. A když pak těm jejich pomateným představám ještě nějaký užitečný výzkumník takhle nahrává - naprosto neprofesionálně, tak to považuji za symptom toho stavu a těch přístupů ve vzdělávání, které kritizuji.
Fyzioložka rostlin fušuje do toxikologie, učitel literatury chce určovat obsah vzdělávání v matematice, pedagogové dělají statistické výzkumy, herci fušují do pedagogiky, medicíny a psychologie a blbci chtějí kvákat do všeho. Kam jsme se to proboha dostali? Navzdory tomu, jak mě vnímá pan Lippmann - mně to opravdu nedělá radost. Já nechci být nejchytřejší. Já chci být obohacován chytřejšími a vzdělanějšími a jsem frustrován z toho, že takových lidí rapidně ubývá - aniž by to ovšem bylo dáno tím, že já bych se nějak překotně vzdělával, nebo se mi zvyšoval intelekt. Spíš ti nejrůznější tajní a lippmannové nám ty nové talenty przní a zdržují svými "interpretacemi".
Já studii nečetl, vyjadřoval jsem se ke zprávě ČTK, na kterou tento příspěvek upozorňuje... A na nesmysly v ní.
Studii myslím ale nečetl ani Ondřej Andrys a už z ní vaří další bramboračku:
"Odborníci z ústavu pedagogických věd o svých výsledcích Českou školní inspekci také informovali. Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse to dokazuje, jak je nezbytné kombinovat různé metody a formy výuky, včetně těch, které dokáží žáky více aktivizovat."
Okomentovat